Na moře vyplula první čínská letadlová loď

Václav Viták
10. 8. 2011 12:57
Peking poslal první, ještě nehotovou letadlovou loď na testovací plavbu
První čínská letadlová loď v přístavu Ta-lien v severovýchodní provincii Liao-ning.
První čínská letadlová loď v přístavu Ta-lien v severovýchodní provincii Liao-ning. | Foto: Reuters

Peking - Na svou panenskou plavbu vyplula ve středu ráno z přístavu Ta-lien historicky první čínská letadlová loď.

I když jde zatím jen o test, Čína tak udělala další významný krok, aby splnila svůj dlouhodobý cíl a stala se dominantní silou ve vodách kolem Asie. Pomoci jí má právě vybudování skupiny vlastních letadlových lodí.

V přístavu Ta-lien se shromáždilo mnoho nadšenců i turistů, aby vyplutí první čínské letadlové lodi, která stále ještě nemá oficiální název, viděli na vlastní oči. Hustá mlha ale na místě snížila viditelnost na minimum.

Zatím není jasné, jak dlouho - stále ještě nehotové - vojenské plavidlo na moři zůstane.

Úřady v provincii Liao-ning, v níž se přístav Ta-lien nachází, však podle čínského serveru globaltimes.cn uzavřely v severním Žlutém moři od 10. do 14. srpna pro civilní lodě oblast širokou 13,25 a dlouhou 22 námořních mil.

 

Začátek nové etapy

První čínská letadlová loď měří na délku 303 metry. Jde o plavidlo ze sovětské éry, které však Kreml nikdy nedokončil.

Po rozpadu Sovětského svazu se stala jeho majitelem Ukrajina, která ho pak prodala Číně. Předtím z něj však demontovala veškerou výzbroj i motory a Pekingu dodala jen holý trup.

Čína podle agentury Reuters už ale staví další dvě letadlové lodě, tentokrát vlastní konstrukce. V co nejkratší době chce mít skupinu tří letadlových lodí i s veškerými potřebnými doprovodnými plavidly.

Peking v rámci mohutné modernizace námořních ozbrojených sil staví i nové ponorky, hladinová plavidla a vyvíjí také balistické střely určené k ničení letadlových lodí protivníka.

Experti uvádějí, že Čína zatím v úrovni své námořní a letecké výzbroje technologicky zaostává za USA, a to o dvacet let. Peking však za posledních pět let zvýšil výdaje na vojenské účely o 70 procent a v tomto trendu hodlá pokračovat.

Spojené státy i Japonsko naopak kvůli těžké hospodářské situaci vojenské rozpočty snižují.

Do deseti let?

V roce 2008 čínská válečná loď navštívila Japonsko, od té doby vztahy silně ochladly.
V roce 2008 čínská válečná loď navštívila Japonsko, od té doby vztahy silně ochladly. | Foto: Reuters

Peking se mezitím snaží uklidnit obavy, které čínská prudce rostoucí vojenská síla vyvolává. Mluvčí čínského ministerstva obrany Keng Jen-šeng ujistil, že povaha čínské vojenské politiky zůstane vždy "obranná".

Připomněl také, že čínské vojenské námořnictvo při patrolování v Adenském zálivu chrání před somálskými piráty zahraniční lodě stejně jako ty své.

Japonsko minulý týden zařadilo rostoucí námořní moc Číny a zvyšující se asertivitu čínské zahraniční politiky do seznamu potenciálních strategických hrozeb v Asii.

Všechny země v Indopacifiku sledují modernizaci čínských vojenských a námořních sil s nervozitou a přizpůsobují tomu svou obrannou politiku.

Čínský kontraadmirál ve výslužbě Jin Čuo však v čínské televizi mezinárodní obavy vyvolané vyplutím první čínské letadlové lodi na moře mírnil.

"Vybudování skupiny (tří) letadlových lodí bude trvat nejméně deset let," řekl s tím, že to bude "dlouhý a složitý úkol". Čína zatím nemá pro svou první letadlovou loď ani vyškolený personál ani piloty, kteří by dokázali přistávat na její palubě, ani letouny vhodné pro tento účel.