Měl to být bleskový útok s cílem dostat Ukrajinu do područí Ruska. O téměř čtyři roky později se imperiální sen Vladimira Putina zdá stále v nedohlednu. Rusko postupuje na Ukrajině jen minimálně a přitom vykazuje podle nezávislých odhadů velmi vysoké ztráty. Pro Putina to do budoucna může znamenat zásadní problém, píše The Economist.
Promarněná ofenziva
Začátkem května spustila ruská armáda rozsáhlou ofenzivu s cílem dobýt další území na Ukrajině. Podle odhadů The Economist od té doby Moskva získala pouze 0,4 procenta z celkové rozlohy Ukrajiny. Navíc se jí nepodařilo obsadit žádné strategicky významnější cíle. Odhad naznačuje, že od začátku plnohodnotné invaze do ledna letošního roku dosahovaly ruské ztráty 640 tisíc až 877 tisíc vojáků, z nichž 137 tisíc až 228 tisíc zemřelo.
Do 13. října letošního roku se tyto počty zvýšily téměř o 60 procent. Rusové měli něco mezi 984 tisíci až skoro milionem a půl obětí, z toho se předpokládá dvě stě tisíc až skoro půl milionu mrtvých. Takové odhady částečně potvrzuje i ruský server Mediazona, který ve spolupráci s BBC dokumentuje reálná úmrtí na základě veřejně dostupných zdrojů. Těmi jsou například příspěvky na sociálních sítích, parte, fotografie pomníků či náhrobků. K 10. říjnu uvádí web 135 tisíc zdokumentovaných ruských úmrtí s tím, že reálné číslo je pravděpodobně kolem 219 tisíc padlých.
Vezmeme-li v potaz, že Moskva získala od začátku jarní ofenzivy necelé půl procento z celkové rozlohy Ukrajiny, musela za něj zaplatit velmi vysokou cenu. Navíc pokud by ruská armáda získávala území rychlostí, kterou postupovala za posledních třicet dní, tak by pouze obsazení zbytku Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti trvalo do roku 2030. Dobýt celé území Ukrajiny by pak zabralo dalších 103 let.
Patová situace na bojišti
Podle současné situace na bojišti se dá předpokládat, že k většímu prolomení fronty nedojde. Obě strany používají obrovské množství dronů, které ve dne v noci monitorují jakýkoliv pohyb nepřítele. V případě odhalení protivníka je pak použita přesně naváděná munice, která má velmi spolehlivé výsledky.
Nasazení většího počtu vojáků blízko frontové linie je tak velmi riskantní, protože je lze poměrně lehce a efektivně zlikvidovat. Územní postup je tak možný pouze po jednotlivcích nebo v malých skupinách. Rusko takovou taktiku používá opakovaně, nicméně i tak za ni platí obrovským počtem mrtvých.
Nekonečná zásoba ruských branců by mohla dojít
Moskva má demograficky sice mnohem větší zásobu potenciálních vojáků než Kyjev, nicméně při tak rychlém tempu růstu čísel mrtvých a zraněných se může doplňování nových sil stát výrazným problémem i pro Putina.
Když ostatně ofenziva začala, nabízela Moskva štědré bonusy a Putinova náborová kampaň nalákala o 10 až 15 tisíc lidí měsíčně více než Ukrajina. Ale těžké ztráty, které Rusko utrpělo letos v létě, tuto výhodu pravděpodobně vynulovaly. Pokud bude ruská armáda vrhat do boje i nadále takové množství lidské síly, tak se může Moskva dostat do ještě větších problémů. Putin sice může vyhlásit všeobecnou mobilizaci, nicméně to by bylo značně nepopulární.
Hrubé výpočty The Economist naznačují, že počet ruských vojáků zabitých ve válce činí 0,5 procenta až 1,2 procenta předválečného počtu mužů ve věku do 60 let, zatímco na Ukrajině je to 0,6 procenta až 1,3 procenta, pokud vycházíme z čísel databáze UAlosses. Tyto odhady tak naznačují, že ztráty jsou demograficky víceméně srovnatelné.
