Berlín - Německý exterorista Christian Klar (54) se milosti od německého prezidenta Horsta Köhlera nedočká. Oznámil to úřad spolkového prezidenta.
Člen Frakce Rudé armády, který byl v roce 1983 uvězněn za několik vražd, tak jako jeden ze tří posledních členů teroristické organizace zůstává za mřížemi.
Na rozdíl od Brigitte Mohnhauptové, která byla propuštěna na svobodu letos v březnu si musí odsedět ještě nejméně dva roky, než bude podle zákonů moci opustit vězení.
ČTĚTE VÍCE: Německá teroristka je po 25 letech volná
Přitížilo mu údajně to, že v únoru poslal zdravici komunistickému kongresu o Rose Luxemburgové, v níž naznačil možnost násilného svržení kapitalismu.
Za Klarovo omilostnění se přitom přimlouvala celá řada politiků a prominentů. Kontroverzní divadelní režisér Claus Peymann mu například nabídl místo kulisáka ve slavném avantgardním divadle Berliner Ensemble.
Christian Klar
- narodil se v květnu 1952 ve Freiburgu, jeho rodiče byli sudetští Němci z Karlových Varů
- po krátké kariéře u liberálů přešel k marxistům
- členem RAF od roku 1976
- dopaden roku 1982
- odsouzen roku 1985 za několikanásobnou vraždu a zločinné spolčení na šestinásobné doživotí +15 let
- o předčasné propuštění může požádat nejdříve v roce 2009
- jeden z posledních tří teroristů RAF, kteří si ještě odpykávají trest
Alespoň na vycházku
Před pár týdny mu alespoň zemský soud v Karlsruhe povolil vězeňské vycházky. Jeden z vůdců tzv. druhé generace teroristické buňky Frakce Rudé armády (RAF) se tak vůbec poprvé od roku 1982 dostane mimo zdi věznice v Bruchsalu.
Nebude ale sám. Zapáleného marxistu, který kdysi šířil radikální socialistické myšlenky se samopalem v ruce, doprovodí na jeho výletech ostraha.
ČTĚTE VÍCE: Amnestovat teroristy? Německo váhá
Klar si odpykává doživotní trest za několikanásobnou vraždu a zločinné spolčení. Ruku v ruce se svými rudými bratry v roce 1977 postupně zastřelili významného podnikatele, státního zástupce a špičkového bankéře.
V dějinách RAF je řada otazníků
Nyní není vyloučeno, že se kauza Klar znovu otevře. Týdeník Der Spiegel totiž ve svém posledním čísle s odvoláním na výpověď dalšího člena RAF tvrdí, že Klar osobně nikdy nevraždil.
Soud přitom v roce 1982 konstatoval, že právě on stiskl spoušť samopalu, který rozstřílel auto státního zástupce Siegfrieda Bubacka.
I kdyby byl proces s Klarem obnoven, na doživotním trestu za zosnování únosů a vražd by se zřejmě nic nezměnilo.
Historikům by ale nové jednání pomohlo. I když je rudá guerilla RAF již minulostí, kolem konkrétních úkolů jednotlivých členů teroristického uskupení panují stále nejasnosti.
Nikdy také nebylo věrohodně objasněno, kdo byl skutečným strůjcem politických vražd.