Britský miliardář egyptského původu Mo Ibrahim nabídl sumu tomu africkému vládci, který nebude hýřit státními penězi, povolí spravedlivé volby, bude prosazovat demokratické principy, dbát na vzdělávání, zdravotnictví, bezpečnost a ekonomický rozvoj své země.
Suma to opravdu není malá. Prvních deset let po odchodu z vlády dostane laureát pět milionů dolarů a 200 000 dolarů ročně bude brát jako doživotní plat.
Základ je odstranit korupci
Afrika má jedny z největších zásob minerálů, drahých nerostů i kovů, ropy a dalších surovin, přesto více než 300 miliónů jejích obyvatel žije za sumu blížící se jednomu dolaru denně.
"Musíme odstranit korupci a vylepšit fungování vlád v afrických zemích. Potom Afrika nebude potřebovat už žádnou humanitární pomoc," říká Ibrahim.
"A den, kdy se tak stane, bude tím nejkrásnějším dnem v mém životě," sní šedesátiletý miliardář v rozhovoru pro Financial Times.
Přijít o všechno
Ibrahim není sám. Podporu pro svou "africkou cenu" získal také od vlivných světových státníků, jako je Tony Blair, Bill Clinton, Kofi Annan nebo Nelson Mandela.
Ibrahim upozorňuje, že jakmile afričtí vládci odejdou z úřadu, nemohou žít žádný normální život. Proto se drží u moci tak dlouho, jak jen to je možné. Nejlépe po celý život.
"Jakmile přijdou o moc, nemají žádné výhody - auta, jídlo, víno, všechno je pryč. A to samozřejmě podněcuje korupci a touhu udržet se u moci."
Miliony pro milionáře
Jenže s tímto tvrzením všichni nesouhlasí. "Ti vládci se dostali k moci mnohdy pololegálním způsobem a už dávno jsou zajištěni a mají konta ve švýcarských bankách," říká například odborník na Afriku z katedry sociální geografie Ostravské univerzity Martin Kovář.
"Lidé, kteří konají špatné věci a zabíjí vlastní lidi a rozkrádají národní kapitál a přírodní zdroje, v tom budou bez problémů pokračovat," říká další africký specialista Patrick Smith.
Jakmile bude tato cena udělena, bude se z finančního hlediska jednat o nejhodnotnější udělenou cenu vůbec. Například laureáti Nobelovy ceny míru získají "pouze" 1,3 milionu dolarů.
Cenu má dostat jen ten prezident, který demokraticky přenechá moc svému nástupci. Který to bude, určí prestižní Harvadova univerzita.
"Je to pouhé gesto. Daleko účinnější je například africkým zemím odpustit dluhy nebo investovat do něčeho, co prospěje celému státu a jeho obyvatelům," dodává Martin Kovář.
