Soud o tom informoval v prohlášení, podle něhož zamítl námitky Izraele proti žádosti prokurátora o vydání zatykače, a v oznámení zatykače na Dífa. Ten je ale podle izraelské armády už mrtvý, soud nicméně uvedl, že "dál bude shromažďovat informace" o jeho možné smrti.
Soud vydal příkazy k zatčení obou izraelských politiků za "zločiny proti lidskosti a válečné zločiny páchané nejméně od 8. října 2023 nejméně do 20. května 2024", kdy prokuratura o zatykače požádala. Námitky týkající se jurisdikce soudu a zákonnosti těchto žádostí, které v září vznesl Izrael, jsou podle soudu neopodstatněné.
Hlavní prokurátor ICC Karim Khan žádosti o vydání zatykačů na izraelské představitele zdůvodnil tím, že podle jeho názoru oba muži nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslná zabití nebo vraždy.
Khan v květnu požádal také o příkaz k zadržení vůdce Hamásu Ismáíla Haníji, šéfa jeho vojenského křídla Muhammada Dífa a šéfa organizace v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára. Haníja a Sinvár mezitím zemřeli, smrt Dífa ale Hamás oficiálně nepotvrdil.
Kancelář izraelského premiéra zatykač za antisemitský a absurdní. "Izrael se znechucením odmítá absurdní a nepravdivé obvinění ze strany ICC," uvedla Netanjahuova kancelář v prohlášení a dodala, že Izrael "nepodlehne nátlaku" a bude nadále bránit své občany. Hamás zatykač na izraelské politiky uvítal a vedení teroristického hnutí oznámilo, že by se měl týkat i dalších izraelských politiků.
Izraelský prezident Jicchak Herzog a bývalí izraelští premiéři Naftali Bennett a Jair Lapid zatykač odsoudili. Podle Herzoga je to temný den pro spravedlnost a pro lidstvo. Uvedl, že "nehorázné rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu bylo přijato se zlým úmyslem" a " je výsměchem oběti všech, kteří bojují za spravedlnost - od vítězství Spojenců nad nacisty až dodnes". Rozhodnutí soudu podle něj "upřednostnilo terorismus a zlo před demokracií a svobodou a ze samotného systému spravedlnosti udělalo živý štít pro zločiny Hamásu proti lidskosti".
Lapid, který je současně lídrem opozice, na síti X napsal, že rozhodnutí haagského soudu odsuzuje a dodal, že "Izrael brání životy proti teroristickým organizacím, které zaútočily, vraždily a znásilňovaly naše občany". Zatykače označil za "odměnu za terorismus". Expremiér Bennett označil rozhodnutí soudu za ostudné a rovněž odkázal na teroristický útok ozbrojenců Hamásu ze 7. října loňského roku.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell uvedl, že zatykače nejsou politickou záležitostí. Rozhodnutí soudu by tedy mělo být respektováno a také v praxi provedeno.
Netanjahuovi a Galantovi by mělo hrozit zatčení, pokud navštíví některou z více než 120 zemí, které jsou signatáři Římského statutu ICC, uvedl server The Times of Israel. Mezi signatáři je i Česká republika. Pokud země neplní své závazky, může ICC věc postoupit shromáždění smluvních stran, které se schází jednou ročně. Ale možné sankce jsou v podstatě omezeny na slovní důtku.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem z loňského 7. října, při němž palestinští ozbrojenci v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí, většinou civilistů, a na 250 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle údajů ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem vyžádala mezi Palestinci více než 44 tisíc mrtvých a přes 104 tisíc zraněných.
