Ke dni 19. května 2025 bylo v databázi izraelské armády zaznamenáno 8 900 jmen ozbrojenců hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, kteří byli vedeni jako mrtví či pravděpodobně mrtví, a to od začátku války v Pásmu Gazy v říjnu 2023. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ke dni 14. května 2025 uvádělo 52 928 zabitých Palestinců, a to pouze plným jménem identifikovaných těl, nepočítaje oběti stále uvězněné pod sutinami válkou zničených budov.
The Guardian z obou čísel vypočítal procentuální zastoupení civilních obětí izraelských úderů. Izraelská armáda deníku sdělila, že uvedené počty jsou nesprávné a neodpovídají datům v systémech armády. Své propočty armáda nicméně neuvedla.
Britský deník také napsal, že 83procentní zastoupení civilistů v počtu obětí je v kontextu současných konfliktů nadprůměrně vysoký údaj. Mezi oběťmi občanské války v Bosně v letech 1992 až 1995 bylo 57 procent civilistů a v současné válce na Ukrajině deset procent - a to s ohledem na údaje z let 2022 až 2024. Naopak ve Rwandě v roce 1994 bylo mezi oběťmi etnické genocidy 98,8 procenta civilistů a při ruském dobývání ukrajinského města Mariupol v roce 2022 pak 95 procent civilistů.
Deník při srovnání dat vychází z údajů databáze Uppsala Conflict Data Program, kterou spravují výzkumníci z Uppsalské univerzity ve Švédsku.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 62 192 Palestinců, uvedla AFP s tím, že OSN tato data považuje za spolehlivá.
