Schůzka se konala v černomořském přístavním městě Soči a pro Merkelovou je to po návštěvě USA druhá zásadní zahraniční cesta od chvíle, co se Německo s Novým rokem ujalo rotujícího předsednictví v EU.
"Kancléřka Merkelová chce touto návštěvou ukázat, že Rusko je pro EU za německého předsednictví stále důležité," uvedl v předvečer cesty Alexander Rahr z německé Rady pro zahraniční vztahy.
"O energetických záležitostech se ale bude diskutovat velice tvrdě," připomněl Rahr rozladěnou reakci Angely Merkelové z prvního lednového týdne, kdy kvůli rusko-běloruskému sporu nakrátko "vyschl" ropovod Družba, pokrývající běžně plnou desetinu poptávky po ropě v EU.
Putin a ryzí demokrat? To tedy ne!
Merkelová tehdy varovala Rusko, že coby obchodní partner riskuje ztrátu důvěryhodnosti. Podle mluvčího německé vlády Ulricha Wilhelma nyní přijíždí německá kancléřka do Ruska s poselstvím o společném zájmu obou stran na udržení spolehlivých odběratelsko-dodavatelských vztahů.
Vztahy mezi EU a RF
- Dohoda o spolupráci a partnerství podepsána v roce 1994, vstoupila v platnost o tři roky později, její prodloužení dosud vázne na polském vetu kvůli rok starému zákazu dovážet do Ruska polské masné výrobky
- Na petrohradském summitu v květnu 2003 spolupráce rozšířena na čtyři hlavní oblasti: hospodářské vztahy; svoboda, spravedlnost a vnitřní bezpečnost; vzdělání a kultura; vnější bezpečnost
- Po rozšíření EU o deset nových členských zemí v květnu 2004 prosazují postkomunistické země s negativní historickou zkušeností z dob existence tzv. východního bloku vůči RF obezřetnější politiku
Na rozdíl od jejího předchůdce Gerharda Schrödera ale Merkelovou s Putinem nepojí žádné osobní pouto. Schröder považoval Putina za svého přítele a ve svých loni zveřejněných memoárech jej nadále označuje za "ryzího demokrata". Merkelová toto přesvědčení nesdílí.
"Nikdy jsem to netvrdila a teď to také říkat nebudu," vyjádřila na Schröderovo hodnocení Putina jasný názor v nedávném rozhovoru pro italský deník Corriere della Serra. "Používám pro Rusko termín strategická spolupráce, je to náš energetický dodavatel a v tomto ohledu máme jasný zájem na rozvoji vzájemných vztahů."
Merkelové realistický pohled na způsob, jakým Kreml vládne, má tak mnohem blíže k tomu, jak se na Rusko dívají i mnohé mezinárodní organizace. Americký Freedom House ve své zprávě za rok 2006 například otevřeně píše, že "Putin systematicky oslabuje a marginalizuje nezávislá média, obhájce demokracie a kritiky režimu obecně".
V lepším případě se proto dá očekávat, že za německého předsednictví bude mít strategické partnerství EU a Ruska podobu "spolupráce bez emocí", jak to tento týden nazval komentátor deníku Nězavisimaja Gazeta Jevgenij Grigorijev. V tom horším by dialog mezi oběma stranami mohl zcela zamrznout.
Špatné zkušenosti
Tendence držet se od Ruska zpátky zesílily uvnitř Evropské unie zejména po jejím rozšíření o bývalé členy tzv. východního bloku. I vzhledem k neblahým historickým zkušenostem považují bývalé komunistické země střední a východní Evropy Rusko za bezpečnostní hrozbu a na rozdíl od "starých" členů EU chtějí prohlubovat a rozvíjet transatlantické vztahy.
Polsko, na jehož nesouhlasu ztroskotala loni v listopadu jednání o prodloužení smlouvy o spolupráci a partnerství mezi EU a Ruskou federací, se nedůvěrou k Moskvě nijak netají.
Zatím poslední příčinu k polsko-ruskému ochlazení zavdal zákaz ruských úřadů dovážet do země polské masné výrobky, údajně z hygienických důvodů. Dokud tento zákaz nebude odvolán, odmítá dát Varšava EU svolení k prodloužení partnerské dohody s Ruskem.
Angela Merkelová na sebe v tomto sporu vzala roli prostředníka, vzhledem k tomu, že experti z obou zemí se tento týden nedokázali na jednáních v Berlíně shodnout na východisku ze současné situace, bude mít v této věci těžkou roli.
Další témata: Kosovo a Izrael
Jednání obou představitelů se stočila také na budoucí statut Kosova. Podle Putina o něm nelze rozhodnout zvenčí, neboť řešení musí být přijatelné jak pro srbskou stranu, tak i zástupce kosovských Albánců.
Oba vrcholní politici podpořili "znovuoživení" takzvaného kvartetu v rámci koordinace společného úsilí při řešení mírového procesu mezi Palestinci a Izraelem. Orgán tvoří USA, OSN, Rusko a Evropská unie, jíž nyní Německo předsedá.
"Zcela jsme se shodli, že obnova jednání kvartetu je tím správným krokem při řešení blízkovýchodní krize," citovala Merkelovou agentura
