Washington - Podruhé během tří týdnů se v Bílém domě sešli americký prezident Barack Obama a německá kancléřka Angela Merkelová.
Analytici předpovídají, že to může být právě předsedkyně německé CDU, o koho se bude administrativa nového prezidenta Spojených států v Evropě opírat. A to přesto, že mezi oběma vládami došlo v letošním roce k několika neshodám.
Jednou z nich je i přijetí vězňů z Guantánama, k němuž se zatím Německo odmítlo zavázat. Merkelová i po schůzce v Bílém domě prohlásila, že Berlín si potřebuje nejprve vyřešit některé sporné otázky týkající se práva a bezpečnosti.
Tradičním americkým spojencem v Evropě je Velká Británie. Ta je však zaprvé jednou z těch více odstředivých sil v EU, jednak je nynější pozice zdejšího labouristického premiéra Gordona Browna velice slabá.
Britští konzervativci, kteří pravděpodobně vyhrají příští volby, navíc slibují referendum o Lisabonské smlouvě, což by postavení Spojeného království mezi ostatními evropskými státy oslabilo.
Další těžká váha, francouzský prezident Nicolas Sarkozy je prý zase ve Washingtonu považován za mluvku. Bílému domu údajně také neušlo jeho nepříliš lichotivé evropské renomé.
Německá kancléřka se tak jeví jako nejlogičtější spojenec. Je to pragmatická diskrétní žena a její pozice před zářijovými volbami je poměrně silná. Podle posledních průzkumů bude se svým pravděpodobným koaličním partnerem FDP schopna sestavit vládu.
Obama v Bushových stopách
Mezi Německem a Spojenými státy však existují velké rozdíly v mnoha otázkách.
Jde například o hloubku budoucích finančních regulací světového trhu, způsob, jakým se vypořádat s hospodářskou krizí, nebo válku v Afghánistánu. Třenice panují i v pohledu na jednání o závazcích snižování emisí skleníkových plynů.
Merkelová sice ve čtvrtek večer ve své řeči v Knihovně Kongresu prohlásila, že obě strany si nebyly v tomto ohledu "nikdy tak blízko."
Účastníci červnové bonnské konference, která ladila pozice států OSN, však hovořili o tom, že je Obamova administrativa ještě příliš blízká té Bushově.
Podle klimatologů je třeba, aby rozvinuté země snížily do roku 2020 emise skleníkových plynů o 40 procent, USA však nyní bojují za to, aby zůstaly na úrovni roku 1990. Evropa je slibuje za stejné období oproti roku 1990 snížit o 20 až 30 procent.
Balíčky a regulace
Podobně rozdílné jsou i v pohledu na boj s finanční krizí. Obama vyzval své evropské partnery, aby připravili mohutné rozpočtové balíčky, Berlín však se znepokojením sleduje prohlubující se deficity.
Podle nejmenovaného německého činitele citovaného agenturou Reuters chce na dnešním jednání Merkelová s Obamou o "strategii opuštění" krátkodobých ekonomických stimulů diskutovat.
"Je to spíše otázka do budoucna, ale cítíme, že by se o tom mělo debatovat už teď," řekl Reuters zdroj.
Kde by chtěla naopak Merkelová přitvrdit, je regulace finančních trhů. EU se na červnovém summitu v Bruselu dohodla na ustavení tří nových evropských regulačních těles a německá kancléřka navrhuje vytvoření ekonomické obdoby Rady bezpečnosti OSN s podobnými širokými pravomocemi. USA se naopak velké mezinárodní regulaci brání.
Afghánistán ne, Irán a Korea ano
Vlády si nerozumí ani v otázce Afghánistánu, kam Obama poslal dalších 21 tisíc vojáků. Válka je však v Německu velmi nepopulární a Berlín nemá - přes Obamovy tlaky - chuť svůj kontingent 3 380 vojáků navýšit, ani ho přesunout z relativně bezpečného severu na problematický jih.
Podle mluvčího Bílého domu bude předmětem jednání také povolební situace v Íránu a severokorejský jaderný program. Zde si jsou pozice obou stran daleko bližší. Německo je údajně také vstřícné k otázce přijetí vězňů z Guantánama.
