"Minsk a Washington během vašeho (Trumpova) prvního prezidentského období stanuly na cestě normalizace vztahů. Bohužel, v určitém okamžiku se bělorusko-americká spolupráce odchýlila od této pozitivní linie. Jsem přesvědčen, že taková situace neodpovídá národním zájmům našich zemí ani národů. Nastal čas to změnit," uvedl Lukašenko a dodal, že doufá v obnovení pozitivní dynamiky ve vztazích a ve vzájemně prospěšnou spolupráci.
Běloruský vůdce je u moci v bývalé sovětské republice již od roku 1994. Po prezidentských volbách v létě 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, vyšli Bělorusové do ulic. Nebývalé protesty Lukašenko s podporou Moskvy brutálně potlačil, Západ v reakci na Minsk uvalil sankce.
Po těchto událostech Lukašenko přestal gratulovat vůdcům západních zemí a namísto toho blahopřál jejich národům. Po návratu Trumpa do Bílého domu se ale kontakty obnovily, což vedlo k návštěvě Trumpova zmocněnce Keitha Kellogga v Minsku. Následně režim osvobodil 14 politických vězňů, včetně opozičního politika a blogera Sjarheje Cichanouského, připomněla Naša Niva.
Lukašenko v poslední době udělil milosti řadě politických vězňů, většinou lidem s vážnými zdravotními problémy, kteří vyjádřili lítost nad svým jednáním. Řada odpůrců běloruského režimu režimu ovšem za mřížemi zůstává. Nevládní organizace na ochranu lidských práv Vjasna jich tam v současné době eviduje téměř 1200.
Současná americká administrativa se od Trumpova lednového návratu k moci sblížila s Ruskem, hlavním spojencem Běloruska, jehož území posloužilo ruským jednotkám jako základna k útoku na Ukrajinu v únoru 2022. Oteplování americko-ruských vztahů v posledních měsících výrazně ilustrovalo propuštění či výměna amerických občanů zadržovaných v Rusku.
