Minsk - Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se v posledních dnech zbavuje svých nejbližších a dosud loajálních spolupracovníků.
Lukašenko, považovaný za posledního evropského diktátora, se po propuštění šéfa tajné policie KGB na začátku týdne nyní rozhodl odvolat i premiéra Sjarheje Sidorského.
Tvrdí to dnes ruský list Kommersant, který se odvolává na nejmenované zdroje z běloruské vlády. Deník tvrdí, že dekret o odvolání Sidorského z čela kabinetu kvůli "pověření jinou funkcí" Lukašenko podepsal už minulý týden. Zveřejněn prý
může být kdykoliv.
Podle dotázaných expertů se Lukašenkův postup dá vysvětlit dvojím způsobem: jednak jako "plánovaná rotace kádrů", jednak jako důsledek špatného výkonu ekonomiky.
Příprava na privatizaci ?
Největší vyhlídky nahradit Sidorského prý má dosavadní ministr vnitra generál Uladzimir Naumov. Podle Kommersantu jeho úkolem bude privatizace, což umožní ruským firmám vstoupit do běloruské petrochemie.
Do státní bezpečnostní služby (KGB), která jako jediná z postsovětských kontrarozvědek nezměnila po rozpadu SSSR své jméno, povolal Lukašenko generálmajora Juryje Žadobina. Ten dosud velel prezidentově tělesné stráži.
Příčiny personálního zemětřesení v tajné službě nebyly oznámeny. Prezidentská kancelář pouze uvedla, že předchozí předseda KGB Scjapan Suchorenka, který byl ve funkci dva roky, a jeho první zástupce Vasil Dementej byli pověřeni jinou prací. Neuvedla však jakou.
Kádry řeší vše
Žadobinovi, jehož v čele prezidentovy ochranky vystřídal Andrej Vtjurin, prezident uložil "v co nejkratší době KGB kádrově posílit".
To může být podle pozorovatelů vykládáno jako narážka na červnové zatčení dvou důstojníků KGB, podezřelých z úplatkářství.
Lukašenkovo tažení proti korupci ve státním aparátu se však vysvětluje obavami autoritářského vůdce z případného palácového převratu.
REPORTÁŽ: Jak se žije disidentům v běloruském GULAGu
Opoziční vůdce Aljaksandr Milinkevič uvítal odvolání Sucharenky, který je spjat také s násilným potlačováním demokratických sil v zemi.