Z Terstu v severní Itálii létala i během balkánských válek dopravní letadla srbské společnosti Aviogenex do Bělehradu. A podle milánské prokuratury v nich seděli zvláštní "turisté". Fanatici do zbraní s vazbami na krajní pravici. Měl mezi nimi být milánský majitel kosmetického salonu nebo lidé z Terstu či Turína. Z Bělehradu je místní kontakt odvezl za pět hodin do bašty bosenských Srbů v Pale - malém horském středisku nad Sarajevem.
Jen o deset let dříve, v roce 1984, se ve městě a v horách nad ním konaly zimní olympijské hry. Od roku 1992 ale místo malorážek při soutěži v biatlonu hřměla nad městem děla. Srbové měli takřka dokonalou vizuální kontrolu nad městem, sevřeným v údolí. Odstřelovači tak mohli pálit všude, kde jim výhled nezakrývaly budovy nebo improvizované barikády, například ze shořelých aut. Nápisy Pozor, ostřelovač! visely na mnoha křižovatkách a otevřených prostranstvích. Na některých místech se snažili obyvatelům pomoci jednotky OSN, které ve svých bílých transportérech pomalu přejížděly přes křižovatky sem a tam, s houfem lidí, kryjícím se za nimi.
Podnět k vyšetřování podal spisovatel a novinář Ezio Gavazzeni za podpory respektovaného bývalého soudce Guida Salviniho a Benjaminy Karićové, starostky Sarajeva v letech 2021 až 2024, která shromažďovala informace o něčem, o čem se již roky mluvilo a co vyšlo najevo v roce 2023 v dokumentu slovinského filmaře Mirana Zupanica Sarajevo Safari. Byl to právě tento film, který první shromáždil svědectví o tom, že bohatí cizinci platili za možnost zastřílet si na lidské bytosti.
Bosenská generální prokuratura tehdy zahájila vyšetřování, ale nakonec ho kvůli obtížnosti prošetřování odložila. Gavazzeni se dle svých slov pro deník La Repubblica rozhodl otevřít případ v Itálii. "Mluvíme o bohatých lidech s dobrou reputací - podnikatelích -, kteří během obléhání Sarajeva zaplatili za zabití neozbrojených civilistů."
O "turistických střelcích" s charakteristickým oblečením a zbraněmi, kteří vyčnívali mezi srbskými vojáky, hovořili také někteří svědci během procesu se srbským vůdcem Slobodanem Miloševićem před mezinárodním tribunálem v Haagu.
Za války v Bosně bojovalo v řadách znepřátelených armád mnoho cizinců. V řadách bosenské armády, složené převážně z bosenských Muslimů, to byli nejčastěji dobrovolníci z islámských zemí, kteří vytvořili i vlastní jednotku El Mudžahedin. V chorvatských jednotkách bojovali hlavně občané západní Evropy - Britové, Francouzi, Němci, někteří s vazbami na krajní pravici. V srbských silách převažovali dobrovolníci z pravoslavných zemí. Rusové (například pozdější velitel donbaských separatistů Igor Girkin Strelkov) nebo Řekové (jejich jednotka se zúčastnila i dobývání Srebrenice, kde poté došlo k největšímu masakru v Evropě od druhé světové války).
