Vyřazení Kuby ze seznamu států podporujících terorismus by napovídalo, že se vztahy mezi Havanou a Washingtonem zlepšily. Ale není tomu tak. Bidenovo rozhodnutí bylo podle prohlášení tiskové mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreové "uctění moudrosti a rady, které mu poskytlo mnoho světových lídrů, zejména v Latinské Americe, kteří ho povzbuzovali k těmto krokům, jak nejlépe prosazovat lidská práva kubánského lidu". Ale bylo prý také jedním z mnoha protichůdných rozhodnutí, které odcházející prezident poslední dny v úřadu vykonal.
Kubánské kořeny ministra zahraničí Rubia
Administrativa Donalda Trumpa totiž Kubu na seznam už jednou znovu připisovala - poté, co ji z něj předtím vyškrtla Obamova administrativa v květnu roku 2015. Tento krok byl součástí Obamovy zahraničněpolitické strategie "otevření se vůči Kubě", která měla ukončit dlouhé období nepřátelství mezi oběma zeměmi. Trump ji naopak během posledních dní svého prvního mandátu na seznam vrátil s odůvodněním, že Kuba podporuje venezuelský režim. Režim Nicoláse Madura totiž považují Spojené státy za hrozbu pro regionální stabilitu.
Poslední zařazení Kuby zpět na seznam bylo ovšem více než očekávatelné. Novým ministrem zahraničí se v lednu stal Marco Rubio z Floridy. Jeho rodina uprchla z Kuby do USA ještě předtím, než se v roce 1959 chopila moci revoluce Fidela Castra. Sám Rubio je dlouhodobě jedním z předních zastánců tvrdého postoje Republikánské strany vůči Kubě.
Přímé důkazy o podpoře terorismu zeslábly
Kuba je nyní na seznamu společně s Íránem, Severní Koreou a Sýrií. Místo na seznamu znamená omezení firem, osob i států zapojených do obchodu s Kubou, omezuje zahraniční pomoc Spojených států i vývoz materiálů dvojího použití, tedy takových, jež mohou být užity pro civilní i vojenské účely. Kuba se dlouhodobě nachází v humanitární krizi a vyškrtnutí by její situaci výrazně prospělo. U Bidena se za to tehdy přimluvil i brazilský prezident Lula da Silva.
Kuba byla poprvé zařazena na seznam států podporujících terorismus v březnu 1982 během vlády republikána Ronalda Reagana kvůli podpoře revolučních hnutí a marxistických skupin v Latinské Americe a v Africe, poskytování útočiště členům teroristických organizací jako ETA či FARC a kvůli svému výraznému antiamerickému postoji. Tyto aktivity byly vnímány jako hrozba během studené války, kdy Kuba hrála klíčovou roli v šíření sovětského vlivu. Zařazení na seznam mělo za cíl zvýšit politický a ekonomický tlak na Castrovu vládu a omezit její schopnost ovlivňovat regionální i globální dění. Na seznamu zůstala i poté, co její vliv zeslábl, stejně jako přímé důkazy o podpoře terorismu.
