Haag - Před parlamentními volbami z minulého týdne se šéf nizozemských liberálů Mark Rutte vyslovoval k možnostem koalice se Stranou pro svobodu (PVV) pravicového populisty Geerta Wilderse velmi opatrně. Po volbách je však všechno jinak.
V úterý, šest dní po volbách, oslovil jejich vítěz jako první právě Wildersovu formaci. Přispěl k tomu i obrat o sto osmdesát stupňů, který vůdce PVV učinil ve věci důchodové reformy.
Wilders se již nebrání tomu, aby byl odchod do penze v Nizozemsku posunut na hranici 67 let. Hlavní "levicová" úchylka PVV zmizela jako mávnutím kouzelným proutkem.
"S námi budete moci pracovat na konkrétních problémech," liboval si Wilders. "Koalice s PVV bude něco fantastického."
Rutteho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) se s PVV shodne na nezbytnosti omezit příliv přistěhovalců do země, zásadní rozpory se ale mohou projevit právě v sociální oblasti.
Na urychlené vytvoření vládní koalice "vzhledem k obtížné situaci, v níž se Nizozemsko nachází" naléhá také královna Beatrix. Jak zdůraznil hlavní vyjednavač VVD Uri Rosenthal, "naposledy, co hlava monarchie prohlásila něco takového, bylo v roce 1935".
Šest možností koalic
Nizozemská ekonomika, pátá nejsilnější v EU, na tom není nejhůře, ale vzhledem k tomu, že rozpočtový deficit by letos mohl dosáhnout 6,6 procenta hrubého domácího produktu, musí také země tulipánů mocně šetřit.
A to& znamená - tak jako v případě dalších členských států unie - zmrazit platy ve státním sektoru a seškrtat část sociálních dávek. Na Wildersův návrh, že by se dávky měly sebrat v prvé řadě rodinám přistěhovalců, také náležitým způsobem zareagovali nizozemští voliči, když jeho straně zajistili 24 poslaneckých mandátů.
Proti spojenectví s PVV se ovšem vyslovuje část vlivných politiků nejenom mezi liberály, nýbrž také v řadách Křesťanskodemokratické výzvy (CDA). Ta si ale vzhledem k tomu, že ve volbách zcela propadla, nemůže klást žádné zvláštní požadavky.
Faktem zůstává, že pravicová vládní koalice se bez křesťanských demokratů neobejde. A to si ještě bude muset Rutte parlamentní většinu 76 křesel pojistit dohodou s malou kalvinistickou Státní reformní stranou (SGP), která získala dva mandáty.
Strana práce (PvdA), jež ve volbách skončila na druhém místě by ovšem ráda viděla "fialovou koaliční vládu" s VVD, levicovými liberály z D66 a Levicovými zelenými.
Teoreticky se nyní v Nizozemsku rýsuje možnost vytvoření celkem šesti různých koalic.
Povolební vyjednávání budou velmi složitá. Od časů druhé světové války trvá ;ustavení nizozemské vlády v průměru 87 dní.
V Belgii dostanou mandát asi socialisté
Stejně obtížné bude sestavování povolební koalice v Belgii, kde volby v neděli vyhrála Nová vlámská aliance (N-VA) Barta de Wevera.
Vzhledem k nevalnému výsledku křesťanských demokratů a liberálů bude totiž strana, která se otevřeně vyslovuje pro rozdělení Belgie na Vlámsko a Valonsko, jednat s předsedou socialistů Eliem di Rupem.
De Wever chce prosadit zásadní ústavní změny a poskytnout Vlámům ještě větší míru autonomie, než mají nyní. To je podle jeho názoru také základním předpokladem pro pokojené rozdělení země "po československém způsobu".
Také Belgie se potýká s narůstajícím rozpočtovým deficitem, ten však zůstává pod unijním průměrem. Hlavním tématem koaličních vyjednávání proto nebudou ekonomické, nýbrž administrativně-právní otázky související s posílením práv menšin přebývajících v obou částech Belgie v oblastech, v nichž mají jasnou většinu Valoni či Vlámové.