Dvě stě až dvě stě padesát milionů amerických dolarů. Na takovou částku vyčíslil ruský prezident Vladimir Putin hodnotu Grónska. Vládce Kremlu vycházel z čísel, za která Spojené státy v minulosti koupily Aljašku od Ruska. Putin dodal, že Moskva nemá s případným nákupem Grónska Amerikou žádný problém. Podle západních médií se tak Kreml snaží celou situaci využít k oslabení NATO.
„Mimochodem, Dánsko vždy zacházelo s Grónskem jako s kolonií. Bylo k němu dost drsné, ne-li kruté,“ tvrdil Putin na středečním zasedání Rady bezpečnosti Ruské federace. Vzápětí dodal, že situace okolo Dánska Moskvu neznepokojuje.
To, že Putinovi nešlo o to zjistit skutečnou cenu ostrova, je zřejmé. Jeho slova jsou v souladu s dlouhodobou ruskou strategií, která má za cíl oslabit Západ a rozložit NATO. A krize kolem Grónska k tomu představuje ideální prostor, píše americká CNN.
„Je těžko představitelné, že by se něco takového stalo dřív,“ řekl v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dále dodal, že si všímá klesajících „vyhlídek na zachování NATO jako jednotného západního vojensko-politického bloku“.
Lavrov prohlásil, že Trumpa chápe, protože Grónsko je pro Spojené státy stejně důležité jako Krym pro Rusko. Doplnil také, že Grónsko nikdy nebylo „přirozenou součástí“ Dánska.
Krize kolem Grónska tak může Moskvě zásadně hrát do karet během dalšího kola jednání o míru na Ukrajině, které se uskuteční tento pátek a sobotu v Abú Dhabí. Trumpova administrativa totiž může být vůči kremelským požadavkům na respektování ruské sféry vlivu mnohem chápavější.
Napětí polevilo, Evropa zůstává ostražitá
Po setkání ve švýcarském Davosu se ovšem zdá, že se ruský sen o rozpadu NATO zatím nekoná. Napětí kvůli americkému tlaku na Evropu polevilo. Alespoň prozatím.
Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že neuloží cla na osm evropských zemí. „Na základě této dohody nezavedeme cla, která měla vstoupit v platnost 1. února,“ napsal Trump na Truth Social.
Americký prezident to prohlásil po středečním jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Davosu. Trump uvedl, že oba lídři dosáhli „rámcové dohody o budoucnosti Grónska“, a prohlásil, že potenciální dohoda bude prospěšná pro USA i všechny členy NATO.
Přesné znění dohody zatím není jasné. Podle deníku New York Times se počítá s vytvořením nové mise NATO v Arktidě. Dále s aktualizací dohody z roku 1951 mezi Dánskem a Spojenými státy. Tato smlouva poskytuje americké armádě rozsáhlý přístup do Grónska mimo jiné pro výstavbu a provoz vojenských základen.
Ruské a čínské firmy by také měly mít zapovězeno na ostrově těžit vzácné nerosty. Evropští politici ale zůstávají ostražití. Po roce vládnutí Donalda Trumpa se totiž ukázalo, že je velmi nepředvídatelný.
„Zůstáváme velmi ostražití a připraveni použít naše nástroje, pokud dojde k dalším hrozbám,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron v Davosu.
„Evropský způsob života se liší od toho amerického. Respektujeme americký způsob života. Ale z našeho pohledu je velmi důležité zachovat a vážit si našeho transatlantického partnerství,“ řekl předseda Evropské rady António Costa.
„Nereagujeme každý den na jakoukoli komunikaci na sociálních médiích. Máme jasnou vizi o našem vztahu. Dodržujeme naše základní principy,“ dodal Costa.
Sdílet
Nejnovější videa
