Mírová jednání v Abú Dhabí narážejí na zásadní překážku. Zatímco se diplomaté snaží najít cestu k ukončení bojů, osud ukrajinské Doněcké oblasti zůstává hlavním předmětem sporů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil území za poslední nevyřešený bod. Pro Vladimira Putina je ovládnutí zbytku regionu otázkou politického přežití i strategické výhody, uvádí deník The New York Times.
Když se vyjednavači Ruska a Ukrajiny sešli v Abú Dhabí na rozhovor organizovaný administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, v místnosti visela jedna zásadní otázka: Co bude s Doněckou oblastí?
Ruští úředníci už měsíce dávají najevo, že Moskva nepřestane bojovat, dokud Ukrajina nepředá i posledních zhruba pět tisíc kilometrů čtverečních tohoto regionu, které má stále pod kontrolou Kyjev.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulou středu v Senátu prohlásil, že Doněcká oblast je v podstatě „poslední zbývající položkou“, která v mírových jednáních vyžaduje pozornost. „Je to most, který jsme nepřekročili,“ popsal situaci Rubio.
Moskva ale toto tvrzení hned druhý den popřela. Podle poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je potřeba vyřešit i další věci, například bezpečnostní záruky, které Západ Ukrajině nabízí. I přesto je jasné, že tento kus země, který je menší než americký stát Delaware, je jádrem všech jednání.
Proč právě Doněcká oblast?
Proč ale Putinovi na tomto konkrétním území tolik záleží? „Odpověď leží v historii a propagandě, kterou Kreml buduje od roku 2014. Doněck je pro Moskvu symbolem snahy o odtržení průmyslového východu Ukrajiny, který Rusko označuje za historicky ruské území,“ komentují The New York Times.
Zatímco sousední Luhanskou oblast už Rusko ovládlo celou, v Doněcké se mu dlouhodobě nedaří ovládnout některá důležitá města. Patří mezi ně třeba Slovjansk, kde před dvanácti lety začalo ozbrojené povstání. Pokud by se Putinovi nepodařilo toto město získat, mohl by čelit ostré kritice od radikálních zastánců války uvnitř Ruska.
„Když se vám podaří u jednacího stolu dosáhnout něčeho, čeho jste nedosáhli silou, bude zodpovězena otázka, kdo vyhrál válku a kdo diktoval podmínky ukončení války,“ vysvětluje Alexander Gabujev, ředitel centra Carnegie Russia Eurasia v Berlíně. Podle něj by pak nebylo možné tvrdit, že Rusko utrpělo porážku.
Putin si je dobře vědom toho, že by pro Kyjev bylo odevzdání tohoto území nesmírně bolestivé. Ukrajinští vojáci na místě umírají už dvanáct let. „Lidé pro to prolévali krev. Mnoho rodin ztratilo své blízké při bojích o Donbas. A teď se ho máte vzdát? Je to časovaná bomba pod ukrajinskou jednotou,“ varuje Gabujev.
Ukrajina se odmítá vzdát celistvosti území
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sice připouští kompromisy pro ukončení války, ale odmítá se vzdát územní celistvosti země. V prosinci navrhl, že by se ukrajinská vojska mohla z části Doněcka stáhnout a vytvořit tam demilitarizované pásmo. Ale pouze pod podmínkou, že Rusko udělá totéž na jiném místě v regionu.
V létě přišla Trumpova administrativa s nápadem na výměnu území, což vedlo k summitu na Aljašce. Ačkoliv podrobnosti dohody mezi Trumpem a Putinem nejsou veřejné, ruští představitelé od té doby mluví o takzvaném „vzorečku z Anchorage“.
Tento termín je zřejmě zkratkou pro dohodu, podle které by Putin zastavil válku, pokud by Ukrajina předala zbytek Doněcké oblasti.
Podle plánu, který loni na podzim vypracovali američtí vyjednavači s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem, by se ukrajinské síly stáhly a vzniklo by „neutrální demilitarizované nárazníkové pásmo“. To by svět uznal jako ruské území, ale ruští vojáci by tam nesměli vstoupit. Ukrajina s tím ale nikdy nesouhlasila.
Zranitelné území
Kromě symboliky hrají roli i praktické důvody. Území, které Ukrajina v Doněcké oblasti drží, patří k nejlépe opevněným místům na frontě, protože obrana se na místě buduje už od roku 2014. Pokud by Ukrajina o tyto pozice přišla, byla by mnohem zranitelnější vůči jakémukoliv budoucímu ruskému útoku.
Důležitým faktorem je také voda. Okupovaný Doněck trpí vážným nedostatkem vody od té doby, co Rusové v roce 2022 zničili klíčový kanál Severní Doněc–Donbas. Ten začíná na území, které stále ovládá Ukrajina. Sám Putin v prosinci přiznal, že problém s vodou lze „zásadně vyřešit“ až ve chvíli, kdy toto území bude pod kontrolou ruské armády.
Sdílet
Nejnovější videa
