Pchjongjang - Schyluje se na Korejském poloostrově k zásadní změně? Nebo naopak k nové konfrontaci?
Co měla znamenat slova o sjednocení obou korejských států, která zazněla během novoročního projevu severokorejského vůdce Kim Čong-una, přenášeného poprvé po devatenácti letech rozhlasem?
Nová jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje, zvolená do úřadu minulý měsíc, bude mít v každém případě o čem přemýšlet. Až doposud se totiž zdálo, že její protějšek na druhé straně jediné hranice na světě oddělující dva státy, jež jsou oficiálně stále ve válečném stavu, bude pokračovat v politice svého otce a děda, diktátorů Kim Čong-ila a Kim Ir-sena.
Ti Severní Koreu kompletně odřízli od okolního světa a na adresu Soulu vysílali jednu vojenskou pohrůžku za druhou.
V novoročním projevu vysílaném z neznámého místa mladý Kim zcela nečekaně zvolil smířlivý tón a hovořil o tom, že dlouholetá konfrontace mezi oběma částmi Korejského poloostrova - ať už ryze verbální, či vojenská, jako tomu bylo v letech 2010 - 2011, kdy KLDR ostřelovala jihokorejský ostrov Jon-pchjong - by měla patřit minulosti.
"Důležité téma na cestě k ukončení rozdělení země a dosažení sjednocení je konec střetů mezi severem a jihem," citovala agentura Reuters Kim Čong-una.
"Historie mezikorejských vztahů ukazuje, že konfrontace mezi krajany nevede k ničemu jinému než k válce."
Jeho otec Kim Čong-il se k národu na Nový rok nikdy neobrátil přímo, svůj proslov vždy nechával publikovat jen ve státem kontrolovaném tisku. Novoroční projev přenášený z Pchjongjangu rozhlasem naposledy zazněl v roce, kdy zemřel jeho otec a Čong-unův děd Kim Ir-sen.
KLDR odpálila balistickou raketu:
Konzervativní jihokorejská prezidentka, jejíhož otce, generála Paka Čong-hiho, který se k moci dostal pučem v roce 1961, se Kim Ir-sen pokoušel sprovodit ze světa, přitom v prosinci musela reagovat na severokorejskou balistickou raketu. Tu Pchjongjang vystřelil v rámci vypuštění telekomunikačního satelitu, ačkoliv má podobné testy zakázány rezolucí OSN.
Rok velkých změn
Kim Te-wu, expert na KLDR z Korejského institutu pro národní sjednocení v Soulu, v novoročním projevu nevidí nutně signál oznamující zásadní změnu politiky Pchjongjangu. Spíše podle něj odráží skutečnost, že Severní Korea je ekonomicky u konce s dechem a bude usilovat o finanční a hospodářskou pomoc ze zahraničí.
Žádné oficiální stanovisko ke Kimově řeči nezaujala ani jihokorejská vláda, ani Washington.
V proslovu severokorejského vůdce nicméně zazněla slova hovořící o roce 2013 jako o čase "velkých změn", jejichž hlavním cílem bude "zlepšení života obyvatel země".
Kim loni v létě přišel s novým hospodářským programem, na jehož základě si severokorejští rolníci budou moci ponechat třetinu úrody a nebudou ji muset jako celek odevzdávat státu. Větší samostatnost v rozhodování získají také manažeři státních firem.
Moc v zemi převzal Kim Čong-un po svém otci, jenž v prosinci 2011 podlehl na inspekční cestě infarktu, vcelku hladce. Neuskutečnil ani žádné výrazné čistky ve vedení komunistické strany či velení ozbrojených sil.
Loni pak překvapil sňatkem s bývalou televizní hlasatelkou Ri Sol-ču, která ho pravidelně provází při jeho veřejných vystoupeních.
Severokorejský režim na druhé straně za jeho krátké vlády zpřísnil kontrolu hranic země. Svědčí o tom výrazně nižší počet osob, kterým se podařilo uprchnout ze země, vesměs oklikou přes Čínu, když podplatily pohraničníky. Zatímco v roce 2011 jich podle humanitárních organizací bylo přibližně 2700, loni jen okolo 1500.
Cesta k budoucímu znovusjednocení Koreje, o němž se Kim ve své řeči okrajově zmínil, tak může být ještě velmi složitá. A představa, že by Pchjongjang jen tak beze všeho souhlasil s připojením k Jižní Koreji, protože režim, který se hospodářsky ocitl na dně, již dále není schopen čelit mezinárodní izolaci země, je pak zcela iluzorní.
