Muži z SAS bojovali v pouštích severní Afriky proti Rommelovi, za německými liniemi v Evropě, potom v řadě britských válek koloniálních válek (v Keni, Malajsii, Borneu, Ománu, Adenu), v Iráku proti Saddámu Husajnovi i v Afghánistánu proti Tálibánu. Široká veřejnost je ale zná především díky odvážným akcím při osvobozování rukojmí jako třeba na íránské ambasádě v centru Londýna v roce 1980. SAS ale také dlouhé desítky let vedla skrytou krvavou válku s teroristy z Irské republikánské armády (IRA). To všechno se teď mužům z SAS může vrátit.
Až 100 veteránů SAS ze Severního Irska, včetně důstojníků, čelí zdlouhavým vyšetřováním a možným trestním obviněním poté, co labouristická strana zrušila legislativu chránící vojáky. Tzv. Legacy Act z roku 2023 zajišťoval částečnou imunitu před stíháním pro vojáky zapojené v Severním Irsku a dalších konfliktních zónách. Nová labouristická vláda ho ale nahradila novým právním předpisem, Northern Ireland Troubles Bill, který otevřel cestu k vyšetřování několika incidentů, do nichž byly zapojeni muži z SAS. Kromě toho čelí několik důstojníků a poddůstojníků vyšetřování kvůli obviněním z mimosoudních poprav v Afghánistánu.
Mezi některými politiky to vyvolalo obavu ohledně náboru nových vojáků. Poslanec Stuart Anderson, sám bývalý voják, prohlásil, že tato "právní válka" je "hrozbou pro národní bezpečnost". Bývalý velitel SAS Richard Williams řekl: "Nikoho by nemělo překvapit, že vyhlídka na celoživotní vyšetřování snižuje počet dobrovolníků mezi důstojníky… Proč by se ti nejodvážnější a nejchytřejší vystavili pronásledování za to, že plní svou nebezpečnou a nezbytnou povinnost pro svou zemi?"
Vyšetřování přepadu ve vesnici Coagh
Příkladem vyšetřovaného incidentu je přepad ve vesnici Coagh v Severní Irsku 3. 6. 1991. Vojáci SAS tu v léčce zastřelili tři teroristy z IRA, kteří plánovali vraždu britského vojáka. Teroristé byli v dodávce, kde měli mimo jiné i těžký kulomet. Když z vozu vystoupil terorista s kalašnikovem, který namířil na sedícího britského vojáka, zahájili muži z SAS palbu. Teroristé z dodávky palbu opětovali z pušek nabitých protipancéřovou municí, přičemž během několika sekund vystřelili přibližně 40 nábojů. Muž s kalašnikovem naskočil do dodávky a sešlápnul plyn, ale byl zasažen a auto, které se vymklo kontrole, v ulici o 35 metrů dále narazilo do dvou zaparkovaných vozidel. Na místo dorazila zatýkací skupina a připojila se ke střelbě, která pokračovala, dokud auto nevybuchlo a nezapálilo jedno ze zaparkovaných vozidel, do něhož narazilo. Podle očitého svědka jeden z mužů IRA v autě i po nehodě stále opětoval palbu. Všechny tři teroristy vojáci zlikvidovali.
Kriminalisté poté zjistili, že ostatky jednoho muže z IRA ležely na předním sedadle vyhořelého vozidla, zatímco ostatky dalších dvou ležely na silnici u spolujezdcovy strany vozu. Příbuzní členů IRA následně tvrdili, že tito dva muži z místa čin utekli pěšky, ale byli pronásledováni a zastřeleni v okolí, přičemž jejich těla byla odvezena zpět do auta, které bylo až následně zasypáno kulkami.
Střelbou kulminovaly vzájemné boje IRA a britské armády ve východním Tyronu, kde měla IRA jednu z nejschopnějších buněk. Například při bombovém útoku v roce 1988 tu armáda ztratila osm mužů a 28 jich bylo zraněno.
K Williamsovi se přidalo i devět bývalých generálů, kteří se vyslovili proti zacházení s veterány ze strany soudů a vlády. Bývalý velitel SAS dodal: "Pokud vojáci nevěří, že se za ně ministerstvo obrany postaví, vznikne destruktivní a toxická kombinace, která rozhodně nepřispívá k morálce a vojenské efektivitě."
V loňském roce odcházející náčelník generálního štábu armády sir Mark Carleton-Smith řekl, že poprvé ve své kariéře cítí, že "vojáci nevěří, že nebudou čelit celoživotnímu pronásledování".
Britská vláda se ke kauze nevyjádřila, protože (jak uvedlo ministerstvo obrany) "je dlouhodobou politikou po sobě jdoucích vlád nevyjadřovat se k britským speciálním silám".
