Podle agentury Reuters USA využijí schůzku v Džiddě k tomu, aby zjistily, zda je Ukrajina ochotna učinit skutečné ústupky. Trumpův tým chce před podpisem dohody o nerostných surovinách vědět, zda to Kyjev myslí s nápravou vztahů vážně.
Podle týdeníku The Economist čekají Ukrajinu a USA "brutální rozhovory" a Kyjev může v případě neúspěchu rozhovorů čelit většímu tlaku ze strany USA.
Ukrajina bude pravděpodobně trvat na tom, že nebude akceptovat dohodu, která omezí její armádu a bude ji nutit k uznání okupace části území nebo k uspořádání voleb v době válečného stavu. Kyjev se bude snažit podepsat dohodu o využití nerostného bohatství a nejspíš bude tlačit na americké bezpečnostní záruky, což Spojené státy odmítají.
A co Rusko? Vysoce postavený zdroj blízký Kremlu podle Economistu naznačuje, že Rusko hodlá požadovat prohlášení ukrajinské neutrality a vyloučení zahraničních mírových sil. Podle Kurta Volkera, který v první Trumpově vládě působil jako zvláštní zástupce pro Ukrajinu, nebude Putin tak hloupý, aby na vše řekl "ne". Ale bude se snažit salámovou metodou donutit Ukrajince k dalším a dalším ústupkům.
Proč byla k jednání vybrána Saúdská Arábie? Podle Wall Street Journal se to jeví jako snaha Trumpovy administrativy dát najevo, že je nestranným arbitrem. "Namísto cesty do Kyjeva se Trumpův tým setkává se svými protějšky na neutrální půdě v Saúdské Arábii."
Američtí představitelé podle listu neuvedli, jaké konkrétní kroky musí Ukrajinci podniknout, aby mohla být obnovena americká vojenská podpora, ale naznačili, že by musela jít nad rámec příměří. "Nebudeme sedět v místnosti a kreslit čáry na mapě. Chceme získat obecnou představu o tom, jaké ústupky jsou pro ně možné a co by potřebovali na oplátku," řekl ministr zahraničí Rubio. "A pak zjistit, jaká je v tomto ohledu ruská pozice. A to nám dá docela dobrý odhad toho, jak daleko od sebe skutečně jsme."
Rusko podle listu ale nesignalizuje flexibilitu, naopak. Zdvojnásobilo své klíčové požadavky. Minulý týden ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl britský a francouzský návrh na nasazení mírových jednotek. To je přitom návrh, který Trump uvítal. A při jednáních USA a Ruska v Rijádu Lavrov smetl ze stolu myšlenku na zavedení moratoria na vzájemné ruské a ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle listu Financial Times nabídne Ukrajina částečné příměří - tedy vzájemné pozastavení leteckých a námořních útoků - aby získala obnovení americké vojenské a zpravodajské pomoci. Trumpův tým chce více, včetně územních ústupků, uspořádání voleb a změny postoje k mírovým rozhovorům. Ukrajinci budou dál požadovat americké bezpečnostní záruky. "Bezpečnostní záruky jsou důležité, protože nechceme, aby se tato agrese opakovala," řekl novinářům šéf ukrajinského vyjednávacího týmu a ředitel prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Američané budou chtít od Ukrajinců ústupky. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že Kyjev bude muset v rámci mírové dohody postoupit Rusku některá území. "Rusové nemohou dobýt celou Ukrajinu a pro Ukrajinu bude zjevně velmi obtížné v nějakém rozumném časovém období donutit Rusy, aby se vrátili tam, kde byli v roce 2014."
"Zdá se však, že Spojené státy, Ukrajina a Rusko mají velmi odlišné představy o tom, jak by mělo příměří vypadat," píše deník The New York Times. Ukrajina navrhla okamžité zastavení leteckých a námořních úderů, Spojené státy naléhají na okamžité a komplexní příměří. Rusko bude pravděpodobně kromě dosud dobytých území požadovat i další části Ukrajiny, záruky, že Ukrajina nevstoupí do NATO, ústup západní aliance ze střední a východní Evropy a omezení velikosti a palebné síly ukrajinské armády.
Washington Post si všímá zintenzivnění ruských snah o vytlačení Ukrajinců z Kurské oblasti. Podle listu jde o snahu dosáhnout převahy na bojišti před zahájením jednání, aby byla pozice Kyjeva slabší. Ukrajinci by tak přišli o jednu z karet - tedy část ruského území pod jejich kontrolou. List také přináší vyjádření Marca Rubia, že i přes pozastavení vojenské pomoci Ukrajinci "již dostávají obranné zpravodajské informace v době, kdy spolu hovoříme".
A list The Times připomíná, že vzhledem ke snížení pomoci ze strany USA hledá Kyjev pomoc v Evropě, ale připravuje se na to, že v případě potřeby bude bojovat sám. Ukrajina si vyrábí více vlastních zbraní, chce být samostatná alespoň z 50 %.
