Žádné ústupky ani kompromis. Moskva vzkázala, jak je ochotna přistoupit na mír

Ukrajina má problémy s financováním svých potřeb, a proto má pro ni klíčový význam případné rozhodnutí Evropské unie využít zmrazená ruská aktiva na podporu Ukrajiny, upozornil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters vysvětlil, že ruská aktiva by pomohla Kyjevu nahradit klesající podporu od některých partnerů.

"Bez této podpory nemůžeme zůstat silní," prohlásil prezident na společné tiskové konferenci s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.

Otázka využití v unii zmrazených ruských aktiv k takzvané reparační půjčce pro Ukrajinu bude tento týden klíčovým tématem summitu EU v Bruselu. Jen pár dní před vrcholnou schůzkou se ale zdá, že diplomatům a zástupcům Evropské komise se stále nepodařilo rozptýlit výhrady, které vůči postupu dává najevo především Belgie, ale také některé další státy bloku.

Belgie odmítla navrhované ústupky EK, které měly vést k odblokování použití zmrazených ruských aktiv na reparační půjčku Ukrajině, píše Politico.

V Nizozemsku bude působit Mezinárodní komise pro odškodnění Ukrajiny. Komise bude posuzovat nároky napadené země za škody, které jí způsobilo Rusko během své agrese. Oznámil to dnes v Haagu nizozemský ministr zahraničí David van Weel, píše agentura Reuters. V Haagu se dnes k formálnímu schválení vzniku komise sešla diplomatická konference Rady Evropy, k níž promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Van Weel zdůraznil, že komise bude potvrzovat ukrajinské nároky na odškodné, které by Rusko v určitou dobu mělo zaplatit. Komise však Ukrajině nenabídne záruky, že škody budou skutečně uhrazeny, zdůraznil šéf nizozemské diplomacie.

Nestačí Rusko donutit k podpisu mírové dohody, musí také uznat, že náš svět řídí určitá pravidla, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters to uvedl před jednáním Rady Evropy, které má za cíl zřídit mezinárodní komisi pro odškodnění Ukrajiny. Kyjevu má nahradit škody ve výši stovek miliard dolarů způsobené ruskými útoky.

"Zde začíná cesta k opravdovému míru," sdělil Zelenskyj médiím před zahájením konference. "Nestačí, že Rusko donutíme k podpisu dohody. To samo o sobě nezabrání dalšímu zabíjení," doplnil ukrajinský prezident.

Rusko nechce příměří, které by Ukrajině umožnilo připravit se na pokračování války, ale mír. Prohlásil to dnes podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kyjev, který se téměř čtyři roky brání ruské agresi, nedávno navrhl příměří po dobu vánočních svátků, zejména pokud jde o útoky na energetickou infrastrukturu. Podle Kremlu ale klid zbraní závisí na tom, zda bude dosaženo mírové dohody, anebo ne.

"Chceme mír. Nechceme příměří, abychom dali Ukrajině čas na oddych a k přípravě na pokračování války," řekl Peskov. "Nyní je otázkou, zda dosahujeme, jak říká (americký) prezident (Donald) Trump, dohody, nebo ne. Pokud u Ukrajinců převáží touha nahradit dosažení dohody krátkodobými, neživotaschopnými řešeními, pak pravděpodobně nebudeme připraveni se (do příměří) zapojit," dodal mluvčí Kremlu.

Moskva se nechystá při mírových jednáních o Ukrajině učinit ústupky ohledně Donbasu, "Novoruska" a Krymu, prohlásil podle tiskových agentur náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko za žádných okolností ani nebude souhlasit s rozmístěním vojsk členských států NATO na Ukrajině, dodal diplomat.

Ruský prezident Vladimir Putin dal již dříve najevo, že jako podmínku ukončení války proti Ukrajině požaduje celý region Donbas, tedy Doněckou a Luhanskou oblast na východě Ukrajiny, včetně částí, které ruská vojska dosud nedobyla, a také "Novorusko", což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast. Tyto regiony Moskva v září 2022 prohlásila za připojené k Rusku. Ukrajinský poloostrov Krym anektovalo Rusko již v roce 2014. Většina světa tyto anexe neuznává.

"(...) v žádném případě nemůžeme přistoupit na kompromis (ohledně pěti anektovaných ukrajinských regionů), protože podle našeho názoru by to znamenalo přehodnocení velmi základního prvku naší státnosti, zakotveného v naší ústavě," zdůraznil Rjabkov. "Za žádných okolností nejsme ochotni podpořit, schválit či se smířit s jakoukoliv přítomností vojsk NATO na území Ukrajiny," prohlásil podle TASS v rozhovoru poskytnutém americké stanici ABC News.

Ruská tajná služba FSB uvedla, že v Lipecké oblasti zadržela čtyři mladistvé za pokus o sabotáž na ropovodu Družba. Potrubí, kterým teče ruská a kazašská ropa do střední Evropy, se v minulosti stalo terčem opakovaných útoků Ukrajiny. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Informace nebylo možné nezávisle ověřit, Kyjev se k věci nevyjádřil.

"Plánovali s použitím podomácku vyrobeného výbušného zařízení provést sabotáž na nadzemním úseku magistrálního ropovodního systému 'Transněfť - Družba'," uvedla FSB s tím, že čtyři mladiství byli ve věku 14 až 17 let.

V tuto chvíli není hotov žádný ideální mírový plán, současný návrh na ukončení ruské války proti Ukrajině je stále jen pracovní verze, uvedl v pondělí večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojené státy podle něj chtějí pokročit k mírové dohodě rychle, Ukrajina však potřebuje zajistit kvalitu takového míru, uvedl s tím, že američtí a ukrajinští vyjednavači by se mohli k dalšímu jednání sejít o víkendu v USA.

Ukrajinský prezident v chatovací skupině s novináři na WhatsAppu podle Reuters dále uvedl, že Ukrajina neuzná východoukrajinský Donbas za ruské území ani de iure, ani de facto. Na Donbasu také podle něj nevznikne žádná "svobodná ekonomická zóna" pod kontrolou Moskvy, jak zněl jeden z bodů americko-ruského plánu. Po pondělních jednáních Ukrajiny s představiteli evropských zemí a USA v Berlíně zůstává otázka územních ústupků Kyjeva vůči nárokům Moskvy hlavní překážkou dosažení možné dohody.

Americký prezident Donald Trump rovněž za dobré označil četné rozhovory, které Washington vedl s Moskvou. Podle agentury Reuters zmínil, že vedl několik hovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ruské tiskové agentury ale u jeho dnešního vyjádření poznamenaly, že neupřesnil, kdy naposledy s šéfem Kremlu mluvil.

Podle šéfa Bílého domu chce Rusko v tuto chvíli válku ukončit. "Problém je, že budou chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebudou chtít. A Ukrajina bude chtít, aby to skončilo, a potom to najednou nebude chtít. Takže je musíme dostat na stejnou vlnu," míní americký prezident.

Šéf Bílého domu označil za dobrou konverzaci se Zelenským i evropskými lídry, kteří dnes přes den v Berlíně jednali s americkými zástupci. Trumpův rozhovor s nimi byl prý dlouhý a zdá se, že situace se vyvíjí dobře, míní šéf Bílého domu. Trump rovněž za dobré označil četné rozhovory, které Washington vedl s Moskvou. "Blížíme se k cíli. Máme obrovskou podporu evropských lídrů. Taky to chtějí ukončit," řekl americký prezident.

Dohoda o ukončení války na Ukrajině nikdy nebyla tak blízko, prohlásil dnes podle agentur americký prezident Donald Trump. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými činiteli telefonicky hovořil o vznikající mírové dohodě, která by měla ukončit už skoro čtyři roky trvající ruskou agresi vůči Ukrajině.

Ruská vojska po dvouletých bojích osvobodila Kupjansk, raportoval náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov Putinovi 20. listopadu. „Město je zcela v našich rukou,“ řekl spokojený Putin novinářům 27. listopadu. Devátého prosince získal generál Kuzovlev za „osvobození Kupjansku“ od Putina vyznamenání. Jenže v pátek 12. prosince obletěla svět fotografie Volodymyra Zelenského v Kupjansku.

Související

Tohle Putin nečekal. Rybník mu vypálil Zelenskyj osobně

Vzniknout by měl také mechanismus na monitorování příměří vedený USA s mezinárodní účastí, který by dokázal včas varovat před případnými útoky. Evropané slibují také "právně závaznou garanci", že budou přijata "opatření k znovunastolení míru a bezpečnosti v případě budoucího ozbrojeného útoku". Opatření by podle prohlášení mohla zahrnovat nasazení ozbrojených jednotek, zpravodajskou či logistickou podporu, ale též hospodářská a diplomatická opatření, tedy různé sankce.

Součástí záruk má být také "mnohonárodnostní jednotka pro Ukrajinu v rámci koalice ochotných", která by byla vedená Evropou, složená z "příspěvků ochotných národů" a podporovaná Spojenými státy. "Tato jednotka bude pomáhat při regeneraci ozbrojených sil Ukrajiny, zabezpečení vzdušného prostoru Ukrajiny a zajištění bezpečných moří, a to i v rámci Ukrajiny".

K závazkům, které Evropané v prohlášení zmiňují, patří také pomoc při hospodářské obnově Ukrajiny "se zřetelem na nutnost odškodnění Ukrajiny Ruskem za způsobenou škodu". "V této souvislosti byla v Evropské unii zmrazena ruská státní aktiva," stojí v prohlášení, jež Ukrajině také slibuje podporu při vstupu do Evropské unie.

"V kontextu dohody o ukončení války" chtějí Spojené státy a Evropané poskytnout Ukrajině "robustní bezpečnostní záruky a další podpůrná opatření". Slibují v první řadě pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800 tisíc vojáků, a má sloužit k odstrašení a obraně.

Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Ve společném prohlášení vydaném u příležitosti dnešního večerního jednání v Berlíně to uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území.

Turecko dnes oznámilo, že sestřelilo nekontrolovatelný bezpilotní letoun, který se přibližoval k jeho vzdušnému prostoru nad Černým mořem. S odvoláním na turecké ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. "Aby se předešlo jakýmkoli nepříznivým důsledkům, byl dron sestřelen v bezpečné zóně, daleko od jakékoli obydlené oblasti," uvedlo ministerstvo v prohlášení, aniž upřesnilo původ stroje. Pro zajištění bezpečnosti vzdušného prostoru také vzlétly turecké stíhačky F-16, které jsou pod velením NATO a státu, dodal resort obrany.

Mluvčí ukrajinských ozbrojených sil Viktor Trehubov naopak podle serveru The Kyiv Independent řekl, že k obklíčeným ruským vojákům v Kupjansku se dostávají určité zásoby pomocí dronů, ale některé z dodávek namísto jídla obsahovaly ruské vlajky.

"Odhadujeme, že v obklíčení zůstává kolem 120 ruských vojáků," řekl dnes Trehubov, který hovořil o tom, že tito vojáci dostávají z ruské strany přes "vzdušný most" prostřednictvím dronů omezené zásoby. "Ve skutečnosti se vyskytly ironické případy, kdy jim neposlali jídlo, ale vlajky, aby jimi mohli mávat a předstírat, že je vše pod kontrolou," řekl mluvčí ukrajinské armády.