Rusko systematicky ničí ukrajinské elektrárny a teplárny. Chce tak uprostřed mrazivé zimy zlomit odpor milionů lidí, které nechává bez tepla, světla a vody. Jelikož Vladimir Putin nedokáže zvítězit na bojišti, volí strategii teroru proti těm nejzranitelnějším. Podle odborníků z amerického think-tanku Atlantic Council jde o promyšlený pokus udělat z ukrajinských měst neobyvatelnou pustinu.
Přímo před očima celého světa se v těchto týdnech odehrává válečný zločin obrovských rozměrů. Rusko metodicky útočí na ukrajinské energetické sítě a rozvody, aby v mrazivém počasí uvěznilo miliony lidí v jejich vlastních domovech bez jakéhokoli zdroje tepla. Útoky na civilní cíle sice nejsou žádnou novinkou, ale současná kampaň je zatím nejničivější za celé čtyři roky trvání invaze, píše Atlantic Council. Kreml se snaží lidem odříznout přístup k elektřině, plynu i vodě v době, kdy jsou mrazy nejprudší.
Zranitelnost ukrajinských měst spočívá hlavně v zastaralém systému centrálního vytápění z dob Sovětského svazu. Ten pohánějí obří teplárny, které jde jen velmi těžko bránit. Rusko této slabiny krutě využívá a na stejná místa útočí opakovaně, aby znemožnilo jakékoli opravy. Ukrajinci se snaží mrazu bránit všemi způsoby: v bytech si staví stany nebo si nahřívají cihly na plynových sporácích, aby získali aspoň trochu drahocenného tepla.
Odolnost není nezranitelnost
Mnoho Ukrajinců však začíná pociťovat únavu z toho, jak svět neustále vyzdvihuje jejich odvahu, zatímco země čelí humanitární katastrofě. „Odolnost neznamená imunitu. Ukrajina nemůže vydržet všechno donekonečna,“ napsala ukrajinská komentátorka Iryna Vojčuková. Podle ní hrozí, že pokud budou lidé situaci vnímat jen jako příběh o síle, přestanou vnímat naléhavost celého problému.
Podobně to vidí i Meaghan Mobbsová z nadace R. T. Weatherman Foundation. „Myšlenka, že vytrvalost je něco úctyhodného, je jen tichou formou rezignace. Když mluvíme o tom, že to Ukrajinci prostě ‚vydrží‘, zbavujeme se tím vlastní zodpovědnosti,“ varuje Mobbsová.
Situace je kritická hlavně v panelových domech, kde zůstávají uvězněni staří lidé, rodiny s dětmi nebo nemocní. Pro ty, kteří se nemohou snadno pohybovat, znamenají týdny v mrazu a temnotě přímé ohrožení života. „Ruská strategie se zaměřuje právě na ty nejslabší členy společnosti,“ upozorňuje analytik Peter Dickinson z Atlantic Council.
Data OSN potvrzují, že rok 2025 byl pro civilisty nejtragičtější od začátku velké války. Počet obětí vzrostl o desítky procent, přičemž ruské střely a drony zasahují obytné budovy, nemocnice a dokonce i dětská hřiště. V jižních částech země se navíc mluví o takzvaném „lidském safari“. Rusové tam pomocí dronů s kamerami cíleně loví jednotlivce na ulicích, což podle vyšetřovatelů OSN naplňuje znaky zločinů proti lidskosti.
Proč Putin útočí na města?
Důvod této brutality je podle expertů prostý: Putinovi se nedaří vyhrát na frontě. Původně plánoval bleskové vítězství, ale místo toho uvízl v opotřebovací válce, která trvá už téměř čtyři roky. Ruská armáda v roce 2025 dobyla necelé jedno procento ukrajinského území, ale zaplatila za to stovkami tisíc padlých a zraněných vojáků.
Putin se sice snaží tvářit sebevědomě, ale realita je jiná. Často si musí vítězství vymýšlet, což se potvrdilo i koncem roku 2025, kdy prohlašoval, že dobyl město Kupjansk. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj ho ale usvědčil ze lži, když se přímo v „dobytém“ městě natočil na video.
Protože ruský prezident nevidí cestu k vojenskému úspěchu, vsadil na taktiku teroru. Doufá, že když z mrazu udělá zbraň, donutí Kyjev ke kapitulaci. Dosavadní reakce světové veřejnosti je ovšem podle Atlantic Council nedostatečná. Země sice posílají humanitární pomoc, ale Kreml za své činy neplatí žádnou skutečnou cenu. Pokud se to nezmění, Putin získá pocit, že mu projde cokoli, a podobné hrůzy se brzy mohou opakovat i jinde ve světě.
Sdílet
Nejnovější videa
