Vzácné zeminy je skupina 17 nerostů používaných při výrobě široké škály produktů - od elektromobilů přes větrné turbíny a spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Čína se na těžbě vzácných zemin podílí téměř dvěma třetinami a zajišťuje až 92 procent jejich finální úpravy pro použití v průmyslu, ukazují údaje Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Japonská vědecká loď pro hlubinné vrty nazvaná Chikyu bude od ledna provádět zkušební plavbu s cílem získat sedimenty z mořského dna, které obsahují prvky vzácných zemin, řekl Išii. Test získávání sedimentů z hloubky 5500 metrů je podle něj první svého druhu na světě. Cílem plavby je otestovat funkčnost veškerého těžebního zařízení, takže na množství získaných sedimentů nebude záležet.
Chikyu bude vrtat v japonských ekonomických vodách kolem odlehlého ostrova Minami Torišima v Tichém oceánu, který je nejvýchodnějším bodem Japonska a slouží také jako vojenská základna.
Japonský list Nikkei v úterý uvedl, že cílem mise je vytěžit z mořského dna za tři týdny 35 tun bahna. Každá tuna by měla obsahovat asi dva kilogramy vzácných zemin, které se často používají k výrobě magnetů a které jsou nezbytné v moderní elektronice.
Těžba surovin z mořského dna se stala geopoliticky citlivým tématem. Sílí hlavně obavy z tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na urychlení těžby v mezinárodních vodách. Peking od dubna vyžaduje licence na vývoz vzácných zemin z Číny. Tento krok je součástí rozsáhlého obchodního sporu mezi USA a Čínou.
Ochránci životního prostředí varují, že těžba v hlubokém moři ohrožuje mořské ekosystémy a naruší mořské dno. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) se koncem tohoto měsíce sejde, aby projednal globální kodex pro regulaci těžby v hlubinách oceánu. ISA je mezinárodní organizace, která spravuje využívání nerostných zdrojů na mořském dně v oblastech mimo národní jurisdikci, tedy na dně mezinárodních vod. Uděluje licence na průzkum a těžbu surovin v mezinárodních vodách a zároveň má chránit mořské prostředí.
