Vše začíná nevinně - inzerátem, který slibuje "dobře placenou práci v Rusku". Právě na takovou nabídku zareagoval i Wahid Mursal al-Shibli, zemědělec ze syrské provincie Suvajda. V rámci náborového pohovoru předložil své dokumenty a získal vízum označené jako "služební cesta". Netušil, že místo práce jej čeká frontová linie v Luhanské oblasti.
Když po několika měsících zaslal své rodině zvukový vzkaz popisující utrpení a beznaděj, žádala provincie Suvajda ruské úřady o jeho návrat. Marně. Wahid byl nakonec zabit během brutální ofenzivy, kterou jeho spolubojovníci označovali jako "mlýnek na maso".
Podobný osud sdílejí i další Syřané a Jemenci, kteří se do Ruska vydali s nadějí na lepší život. Smlouva s ruským ministerstvem obrany jim sice zaručuje měsíční plat až 2000 eur (v přepočtu téměř 50 tisíc korun) a příslib občanství, jenže v praxi hojně končí v masakrech bez šance na návrat. Ti, kteří padnou nebo utrpí zranění, nedostávají žádné odškodnění.
Nábor přes Telegram i úřady
Hlavní komunikační platformou pro verbování arabských žoldnéřů jsou aplikace jako Telegram či WhatsApp. Mezi největší náborové kanály patří skupina s názvem "Drug Rossii" (Přítel Ruska). Po navázání kontaktu jsou zájemci požádáni o zaslání naskenovaných dokumentů. Následně jejich jména putují k úředníkům v Brjanské oblasti, kteří zařídí víza. V praxi jde o "obchodní" víza, která ve skutečnosti slouží jako zástěrka pro přesun cizinců do armády.
Klíčovým koordinátorem tohoto mechanismu je podle zjištění Insideru konzulární pracovník ruského ministerstva zahraničí Ruslan Markov. Dopisy od starostů a vedoucích okresů Brjanské oblasti potvrzují, že právě jejich kanceláře zvou Syřany "k dobrovolné službě v zóně speciální vojenské operace". Markov přitom v minulosti pracoval v měnovém odboru a má podle dostupných informací vazby na ruské tajné služby.
Kubánští "dobrovolníci" v ruské armádě
Vedle arabských rekrutů Moskva čím dál více spoléhá i na občany Kuby. Ti kvůli bezvízovému styku a přímým letům do Moskvy přicházejí do Ruska snáz. Podle úniku dat z roku 2023, která zveřejnila platforma InformNapalm, vstoupilo do ruské armády více než 200 Kubánců. Některé identifikovala BBC podle fotografií v uniformách či na základě záznamů na sociálních sítích.
Jejich motivace je podobná jako u Syřanů - zoufalství z ekonomické krize, průměrný kubánský plat kolem 25 dolarů (přibližně 526 korun) měsíčně a příslib ruského občanství i platů dosahujících až 2000 dolarů (42 tisíc korun). Pro mnoho mladých mužů z Karibiku se nabídka z Ruska stává neodolatelnou.
Moskva mlčí
Kubánské úřady se v reakci na tyto informace vyjádřily nejednoznačně. Zatímco v září 2023 oznámily zatčení 17 osob zapojených do náboru, krátce poté kubánský velvyslanec v Moskvě prohlásil, že nemají nic proti těm, kdo "legálně podepíší smlouvu a chtějí se zapojit". Následně však ministerstvo zahraničí Kuby deklarovalo, že účast občanů v zahraničních konfliktech odmítá.
Fakt, že ruská armáda sahá po rekrutech ze zahraničí, svědčí o vysokých ztrátách na bojišti. Ukrajinské odhady hovoří až o 500 000 mrtvých a raněných na ruské straně.
Nábor cizinců tak pro Kreml představuje způsob, jak tyto ztráty částečně nahradit, a zároveň se vyhnout další mobilizaci, jež by mohla vést k masivnímu odporu v ruské společnosti. Cena za tuto taktiku však zůstává vysoká - v první linii končí lidé, kteří netuší, co je čeká, nemají potřebný výcvik a jejich život na frontě mnohdy trvá jen několik hodin.
