"Lidé jsou životodárnou silou organizovaného zločinu. Pašeráci, obchodníci s lidmi, dealeři drog, vyděrači či podvodníci. Všichni potřebují lidi, ať už jako rekruty, zákazníky, nebo oběti," píší autoři Globální iniciativy proti organizovanému zločinu v novém reportu, který se věnuje budoucnosti organizovaného zločinu na Ukrajině a v Rusku.
Výzkumníci vytipovali několik rizikových skupin, z nichž by se zločinci po skončení války mohli výrazněji rekrutovat. Jde například o veterány, vnitřně vysídlené osoby i uprchlíky či zahraniční bojovníky bránící napadenou zemi.
Odborníci také zdůrazňují, že ačkoli se zaměřují především na Ukrajinu, situace může být s koncem války mnohem horší v Rusku. Napadená země se totiž na rozdíl od Kremlu neocitla v mezinárodní izolaci, a může tak sdílet informace a spolupracovat při potírání zločinu s evropskými zeměmi. Rusko naopak i po skončení konfliktu zůstane pro Evropu bezpečnostně problematickým a spolupráce s ním v otázkách vymáhání práva bude velmi náročná.
Co se tedy, pokud válka skončí, stane s ukrajinskými veterány, kteří jsou jednou z rizikových skupin? "Nejpravděpodobnější je částečná demobilizace, přičemž velký počet vojáků bude ponechán jako stálá síla v armádě a v záloze," popisují výzkumníci. Velká část veteránů se ale bude muset zařadit zpátky do běžného pracovního a společenského života. Má jít o čtyři až pět milionů lidí, některé odhady ale mluví až o devíti milionech veteránů.
Ukrajina plán integrace veteránů již má, jak ale připomínají experti, někteří z nich se mohou přesto obrátit ke zločinu. Výzvou pro ně budou například traumata, která si lidé bránící zemi vůči ruským agresorům z bojů přinesou. "V průzkumu ze srpna 2024 pouze 13 procent veteránů uvedlo, že nemají žádné překážky při hledání zaměstnání," nastiňují výzkumníci další z možných výzev.
Pokud Ukrajina nebude veterány dostatečně začleňovat, řada z nich může upadnout do kriminality. Trauma z války se totiž může pojit s následným užíváním návykových látek - tedy jako určitá forma sebeléčby. Stejně tak se může projevit nespokojenost s civilním životem či ztráta pocitu "bratrství", které zažívali v armádě. A náhražku právě tohoto pocitu sounáležitosti mohou veteránům poskytnout organizované zločinecké skupiny, které na tomto principu mnohdy své fungování staví. Podobným rozhodnutím pak budou čelit i zahraniční bojovníci. Mnoho veteránů se tak nakonec vydá za hranice.
Stejná výzva však čeká i Rusko, a to v mnohem větším rozsahu. "Rusko přijalo do armády desítky tisíc vojáků se závažnými trestními záznamy, z nichž mnozí se už nyní po skončení služby dopustili násilné recidivy," upozorňují autoři.
Několik takových příkladů už se přitom objevilo. Jde například o ruského vojáka a zločince Viktora Savvinova, který poté, co už několik zločinů spáchal, během pitky v roce 2020 smrtelně pobodal ženu. Zatímco si ve vězení na Sibiři odpykával jedenáctiletý trest, zrekrutovali jej wagnerovci příslibem prominutí trestu. Když se po skončení kontraktu vrátil do své rodné vesnice, zavraždil dva své sousedy. Recidivistů se přitom mezi navrátivšími wagnerovci vyskytlo více.
Jak uvedla nezávislá ruská novinářská organizace Verstka, v roce 2023 v Rusku zahájili nejméně 190 trestních řízení proti omilostněným rekrutům wagnerovců. Z toho minimálně dvacet případů byla vražda nebo pokus o ni. Odhady z letoška pak mluví až o 271 vraždách, které v Rusku během tří posledních let spáchali veteráni z války.
Návrat současných ruských vojáků investigativci v reportu přirovnávají k návratu veteránů ze sovětsko-afghánské války. "Veteráni se přidávali ke gangům jako nájemní zabijáci nebo vymahači a často propadali návykovým látkám," uvádí.
Výzvě budou čelit i ukrajinští uprchlíci - a to jak ti, kteří museli přesídlit v rámci své země, tak ti, kteří odjeli do zahraničí a kterých je momentálně přes šest milionů. Jak připomínají autoři výzkumu, jejich pobyt je mnohdy závislý na takzvané dočasné ochraně, která může po skončení války skončit.
"Vzhledem k tomu, že méně než polovina uprchlíků uvádí, že se hodlá vrátit na Ukrajinu, kde je málo pracovních míst a jsou poměrně špatně placená, mohou se někteří rozhodnout pro 'přechod do ilegality', práci v šedé nebo přímo nelegální ekonomice," uvádí výzkumníci. To zároveň zvyšuje riziko, že budou tito lidé vykořisťováni či se mohou stát předmětem obchodu s lidmi. Stejné problémy se pak mohou podepsat i na vnitřně vysídlených lidech na Ukrajině. Podobně je tomu i v Rusku, které během mobilizací opustilo velké množství občanů. Podle investigativců se tito lidé mohou zapojit například do pašování drog.
Od začátku války se rovněž daří zločinu spojenému právě s nedostatkem dobře placených pracovních míst - podvodným call centrům. "Ta na první pohled nabízí mladým lidem atraktivní podmínky s platy mnohem vyššími, než je průměr. Mnozí z nich však zjišťují, že nedostávají peníze, které očekávají, a jsou nuceni pracovat dlouhé hodiny pod nuceným dohledem," uvádí odborníci. Lidem, kteří jsou v nich "zaměstnaní", pak hrozí i fyzické násilí, pokud se pokusí odejít.
