Z televizních záběrů hořících aut a budov a z titulků některých novin Francie mnohdy vycházela bezmála jako země v občanské válce. Podle referátů francouzského tisku se to týkalo zvlášť Spojených států, kde informace o Francii na chvíli zatlačily do pozadí i Irák. Na možný dopad této dramatizace teď s určitými obavami pohlíží zvlášť francouzský turistický průmysl.
Jak nalézt správnou míru?
Před otázku jak o událostech informovat byla postavena i francouzská média, zvlášť televize. Svou roli zde hrálo i vědomí,
že už samotné krytí událostí je může dál zhoršit, protože televizní záběry ničení mohou vést ke snaze napodobovat a
detailní údaje o tom, kolik čeho kde shořelo, mohou zase podnítit "soutěživost" skupin mladých výtržníků.
situace, kdy jsou mezi nimi i velmi mladí a ovlivnitelní lidé, třeba dvanáctiletí.
"Je velmi složité neskrývat skutečnost a zároveň neupadnout do 'podívané'," řekla ředitelka zpravodajství veřejnoprávní
televizní stanice France 2 Arlette Chabotová. Její stanice se musela dokonce bránit obvinění jednoho starosty, že její zpravodajský tým zhoršil, nebo přímo vyvolal incidenty na jeho předměstí. Byl prý totiž předem na místě, kde pak hořelo. Toto obvinění Chabotová odmítla.
Omezení dramatických záběrů
Některé televizní stanice postupem času vysílání dramatických záběrů a údajů omezily. "Chceme být odpovědní," řekl ředitel
zpravodajské televize LCI. Tato stanice už někdy ani nezařazuje incidenty na první místo svého zpravodajství a televize France 3
se rozhodla necitovat ve svých hlavních zprávách statistiky zničených vozidel.
váhá i soukromá TF1.
Ředitel LCI se ovšem tento týden na mezinárodním setkání televizních pracovníků v Amsterodamu musel hájit před kritikou
zvlášť z řad amerických a britských kolegů, že zastírá skutečný stav věcí.
Generální ředitelka konkurenční francouzské i-TELE řekla, že její stanice násilnosti nezdůrazňuje. Nelze prý ale vysílat
reportéry do Iráku a na druhé straně dělat jakoby nic, když se něco děje ve Francii, a nutit Francouze, aby přepínali na CNN,
když se chtějí podívat, jak to "skutečně vypadá". Právě CNN je ale za své dramatické podávání informací ve Francii dosti
kritizována.
Často kritizované americké televize trochu z jiné stránky představil nedělník Le Journal du Dimanche. Připomněl, že na
rozdíl od nich na žádné velké francouzské televizní stanici nemoderuje hlavní zprávy nějaký "barevný". "To by byl první - a
nejviditelnější signál toho míšení kultur, o kterém se tak často mluví. Co kdyby se heslo 'Žít společně' začalo realizovat tady?"