Nejen izraelská společnost dlouho čekala na představení plánu, který by alespoň nastínil úmysly izraelské vlády, jak se zničeným územím v Pásmu Gazy naloží a také kdo by měl oblast spravovat. V pondělí premiér Benjamin Netanjahu prolomil mlčení.
Jeho vláda schválila výrazné rozšíření pozemní operace v Pásmu Gazy. Podle Netanjahua cílem není jen potlačení Hamásu a návrat izraelských rukojmích, ale také udržení dobytého území. V plánu je přesun obyvatelstva na jih, přičemž někteří vládní představitelé otevřeně hovoří o možnosti trvalé anexe a masovém vystěhování Palestinců.
"Nebude to žádný vstup a výstup. Zůstaneme tam, kde obsadíme území," prohlásil Netanjahu ve videoposelství na síti X. Armáda podle něj povolává desetitisíce záložníků, kteří mají pomoci udržet kontrolu nad územím.
Zkolabované příměří
Rozšířenou operaci, nesoucí název "Gedeonovy vozy", jednomyslně schválil bezpečnostní kabinet. Podle izraelských představitelů bude spuštěna po návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v regionu. Cílem je vytvořit prostor pro případnou dohodu o rukojmích, pokud ale nedojde k jejímu uzavření, operace se rozběhne "s plnou silou a nezastaví se, dokud nebude dosaženo všech cílů".
Podle výzkumného pracovníka Ústavu mezinárodních vztahů Jana Daniela se izraelská strana rozhodla změnit svůj přístup poté, co zkolabovala předchozí dohoda o příměří. "Díky příměří docházelo k výměně rukojmích a mělo dojít k postupnému stahování Izraele z Gazy. Z izraelské strany došlo k rozhodnutí tento rámec příměří opustit a přesunout se ke snaze o totální porážku Hamásu," vysvětluje Daniel.
Jedním z klíčových aspektů je plánovaný přesun obyvatel Gazy na jih enklávy. Izrael tvrdí, že jde o krok "k jejich ochraně". Tato slova doprovází realita v Gaze, kde při izraelském útoku na školu sloužící jako útočiště zemřelo nejméně 29 lidí. Podle palestinských zdrojů již válka stála život přes 52 000 Palestinců. Všech 2,3 milionu obyvatel Gazy bylo vysídleno, často opakovaně. Humanitární pomoc je přitom kvůli izraelské blokádě zcela zablokována již více než dva měsíce. "Dochází k masovému hladovění, lidé jsou schopni opatřit si pouze jedno jídlo na den. Izrael se snaží vyvinout nátlak na Hamás, ale i na civilní obyvatelstvo Gazy, aby se podrobilo izraelským válečným činům," vysvětluje Daniel.
Hlad jako válečná zbraň
Izrael čelí ostré kritice za to, že používá hladu jako válečné zbraně. Blokáda humanitární pomoci má podle některých humanitárních organizací charakter válečného zločinu a tamní situace je katastrofální. Zástupci OSN varovali, že území je na pokraji hladomoru.
Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich otevřeně hovoří o trvalém ovládnutí Gazy. "Konečně se chystáme dobýt pásmo Gazy," prohlásil na konferenci v Jeruzalémě. V případě úspěchu podle něj nebude Izrael území opouštět ani výměnou za rukojmí. "Jakmile jej dobudeme a zůstaneme - můžeme mluvit o svrchovanosti," dodal. Ve svém prohlášení rovněž uvedl, že "Gaza bude zcela zničena" a Palestinci "ve velkém počtu odejdou do třetích zemí". Podle Jana Daniela, který se Izraeli a celému regionu věnuje dlouho, to není nic nečekaného. Některé hlasy, především ty krajně pravicové, podobně o Gaze mluví dlouhodobě.
Varování před anexí území
Výroky izraelského ministra financí však vyvolaly obavy z etnických čistek. Okolní státy jako Egypt či Jordánsko oznámily, že odmítají přijímat palestinské uprchlíky, aby se nepodílely na vynuceném exodu. Mezinárodní soudní dvůr zároveň nařídil Izraeli přijmout veškerá opatření k zajištění humanitární pomoci a zabránění genocidě.
Kritika přichází i ze vzdálenějšího zahraničí. OSN varovala, že plánované rozšíření operací povede k dalším civilním obětem. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noel Barrot označil izraelský plán za "nepřijatelný" a zdůraznil potřebu příměří a neomezeného přístupu humanitární pomoci. Čína označila vývoj za "velmi znepokojivý" a vyzvala k návratu k politickému řešení. Britský ministr pro Blízký východ Hamish Falconer varoval před jakoukoli anexí Gazy.
Hamás novou izraelskou strategii označil za "jasné rozhodnutí obětovat rukojmí" a varoval, že pokračující ofenziva znemožňuje jakékoli další rozhovory o příměří. Podle Hamásu plán reprodukuje "cyklus neúspěchů", který Izrael opakuje už osmnáct měsíců.
Izrael obviňuje Hamás z toho, že zadržuje rukojmí a zneužívá humanitární dodávky. Spojené státy a OSN se pokusily vyjednat nový mechanismus distribuce pomoci, který by měl obcházet Hamás, ale podle humanitárních organizací jde o plán, který je nefunkční, neetický a ohrožuje civilní obyvatele.
Další eskalaci naznačují i izraelské nálety na cíle v Jemenu, kde útočí na húsíovské síly po jejich raketových útocích. Situace v Gaze se podle OSN nachází na prahu humanitární katastrofy.
Rodiny izraelských rukojmích marně čekají na dohodu
Navzdory mezinárodnímu tlaku, výzvám k příměří i varováním před možnými zločiny proti lidskosti se zdá, že izraelská vláda je rozhodnuta pokračovat v ofenzivě - s cílem zlomit Hamás, trvale změnit situaci v Gaze. Rodiny izraelských rukojmích však vládu kritizují za to, že dává přednost vojenskému vítězství před jejich záchranou. Armádní mluvčí Effie Defrin uvedl, že prioritou je návrat rukojmích, ale za tento výrok byl ihned napomenut ministrem národní bezpečnosti Ben Gvirem. Vláda podle pozorovatelů upřednostňuje politickou jednotu a sílu koalice před životy jednotlivců.
Na tento vývoj zareagoval i prestižní deník Financial Times, který v redakčním komentáři tvrdě kritizuje izraelský plán jako neudržitelný a morálně zvrácený.
"Každou další ofenzivou je stále těžší nepojmout podezření, že konečným cílem Netanjahuovy krajně pravicové koalice je zajistit, aby se Gaza stala neobyvatelnou, a vyhnat Palestince z jejich země. Přesto USA a evropské státy mlčí a měly by se za to stydět," píše FT.
Deník připomíná, že prezident Trump původně slíbil zprostředkovat mír, ale místo toho Izraeli umožnil změnit podmínky příměří, čímž podle FT otevřel cestu k nynější eskalaci.
