Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron označil zprávu komise za skandální a nepravdivou, píše agentura Reuters. Podle AFP zprávu komise kategoricky odmítlo izraelské ministerstvo zahraničí, které zároveň v prohlášení vyzvalo k okamžitému zrušení tohoto orgánu.
"Došli jsme k závěru, že v Gaze se odehrává genocida, která i nadále pokračuje, a že za ni nese odpovědnost Stát Izrael," cituje AFP předsedkyni komise Navi Pillayovou. Zpráva komise uvádí, že Netanjahu, Herzog a Galant podněcovali ke genocidě a že izraelské úřady proti nim nezahájily žádná opatření, aby toto jednání potrestaly.
Podle vyšetřovací komise zřízené Radou OSN pro lidská práva (UNHRC) explicitní vyjádření izraelských civilních i vojenských představitelů spolu se systematickým jednáním izraelské armády naznačují, že činy genocidy byly spáchány s úmyslem zničit "Palestince v Pásmu Gazy jako skupinu", napsala AFP.
Podle komise se izraelské úřady a ozbrojené síly od října 2023 dopustily čtyř z pěti činů uvedených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948. Mezi ně mimo jiné patří usmrcení příslušníků skupiny či úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení.
"Mezinárodní společenství nemůže přehlížet genocidní kampaň, kterou Izrael proti Palestincům v Pásmu Gazy zahájil," uvedla Pillayová při zveřejnění dnešní zprávy. Nečinnost se podle ní rovná spoluvině.
Izraelské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že zpráva komise je založena na lžích šířených hnutím Hamás, které ostatní opakují. Autoři zprávy jsou podle ministerstva známí otevřeně antisemitskými postoji a slouží jako zástupci Hamásu, napsala AFP.
Předsedkyně komise Pillayová byla v minulosti soudkyní a později i předsedkyní Mezinárodního soudní tribunálu pro Rwandu, který soudil osoby obviněné z podílu na rwandské genocidě z roku 1994. Izraelští představitelé obviňují své kritiky z antisemitismu pravidelně, v minulosti z antisemitismu či rozdmýchávání antisemitismu obvinili španělského premiéra Pedra Sáncheze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese.
Dění v Pásmu Gazy za genocidu označily dříve například Amnesty International a další organizace na ochranu lidských práv. Izraelskou válku v Pásmu Gazy označilo na konci srpna za genocidu z právního hlediska i akademické Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS). Tento měsíc nazval dění v Pásmu Gazy genocidou španělský premiér Pedro Sánchez. Izrael tuto kritiku odmítá.
V prosinci 2023 podala Jihoafrická republika k Mezinárodnímu soudnímu dvoru (ICJ) žádost o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští v Pásmu Gazy genocidy mimo jiné tím, že civilistům nezajišťuje dost jídla, vody, léků, paliva ani bezpečný úkryt. Soud zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky humanitární pomoci do Gazy.
Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, vydal loni v listopadu na Netanjahua a Galanta zatykač Mezinárodní trestní soud (ICC), jehož jurisdikci však Izrael neuznává.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, kontrolovaného Hamásem, bylo od začátku války při izraelských útocích zabito nejméně 64 905 Palestinců, uvedla AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.
.
