Do Egypta v neděli mířily vyjednávací týmy Izraele a Hamásu, aby v pondělí započaly nepřímé rozhovory.
Podle Rubia si všichni včetně Izraelců uvědomují, že propuštění rukojmích nelze provést uprostřed útoků, které proto musejí přestat.
"Uprostřed toho nemůže pokračovat válka," řekl Rubio stanici CBS News. Rubio očekává, že dohoda, která zajistí propuštěni rukojmích, bude dokončena v nejbližších dnech. Podle Rubia však nic není jisté a velice brzy se uvidí, zda Hamás bere celou záležitost vážně. Ministr také připustil, že debata o odzbrojení Hamásu nebude lehká, stejně tak vytvoření vládnoucí struktury v Pásmu Gazy. Podle Rubia není možné, aby taková struktura bez účasti Hamásu vznikla "za tři dny".
Trump stanici CNN sdělil, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasí s ukončením bombardování Pásma Gazy, píše agentura Reuters. Americký prezident zároveň dodal, že Hamás čeká úplné zničení, pokud se odmítne vzdát moci.
V Pásmu Gazy nenastalo příměří, pouze bylo dočasně pozastaveno některé bombardování, uvedla podle Reuters mluvčí izraelské vlády. Armáda podle ní může v pásmu vykonávat vojenské operace obranného charakteru.
Při nočních izraelských úderech v Pásmu Gazy podle civilní obrany zahynulo nejméně pět lidí ve městě Gaza, přičemž v sobotu v celém pásmu podle této složky při úderech zahynulo téměř 60 lidí, píše AFP.
Do Egypta směřují delegace Izraele i Hamásu, kde se připojí ke zprostředkovatelům nepřímých rozhovorů z Egypta, Kataru a Spojených států. Jednání mají podle předpokladů začít v pondělí ráno, píše Reuters. Delegaci Hamásu povede Chalíl Hajja, který byl cílem zářijového izraelského vzdušného útoku v katarském Dauhá.
Trumpův 20bodový plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Dohlížela by na ni mezinárodní rada vedená Trumpem. V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by Spojené státy spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy. Ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmích propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní je v pásmu 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je stále naživu.
Podle pátečních údajů tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito nejméně 67 139 Palestinců. Tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, OSN považuje za spolehlivé.
