Podzemní kaskáda v Natanzu dokončená v posledních týdnech obsahuje 328 centrifug pro obohacování uranu. Dnes tuto zprávu s odkazem na diplomatický zdroj ve vídeňské centrále Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zveřejnila agentura Reuters.
Írán chce nyní spustit testování kaskády zatím bez uranového paliva. Pokud bude testování úspěšné, přidají se i palivové články.
"Účel je jasný"
Podle Bedřicha Heřmanského z Katedry jaderných reaktorů ČVUT je takové množství centrifug malé. Spouštěné íránské zařízení je ale pouhým předvojem k plánované instalaci až 3000 centrifug do konce června.
"Obohacování uranu je složitá a nákladná technologie, kterou disponují jenom jaderné velmoci, tedy USA, Rusko a Velká Británie. V případě Íránu je účel obohacování jasný - výroba jaderných zbraní," říká profesor Heřmanský.
Desítky států využívají atomovou energii bez technologie obohacování a jaderné palivo dovážejí. Írán jako čtvrtý největší světový producent ropy navíc nedostatkem energetických zdrojů zjevně netrpí.
Jaderné ambice Íránu už delší dobu poutají pozornost mezinárodního společenství. Koncem loňského prosince vydala Rada bezpečnosti OSN rezoluci požadující pozastavení íránského jaderného programu.
Teherán měl šedesát dní na to, aby zastavil obohacování uranu, dokud nebude jisté, pro jaké účely jej chce využívat. Podezření, že jeho skutečným cílem je výroba jaderných zbraní, už dříve zařadilo Írán na "osu zla", o které mluvil americký prezident George Bush.
Nespolupráce s MAAE
Věc dále komplikuje skutečnost, že Írán odmítá spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, která by mohla zjistit míru nebezpečnosti sporného atomového programu.
Tvrdí přitom, že továrna na obohacování uranu má sloužit jen k civilním účelům. Právo na mírové použití jaderné energie je podle Teheránu nezcizitelné. Mírovým využíváním jaderné energie pozbývají rezoluce OSN legality, dodává Teherán.
"Prohlášení o centrifugách může být propagandistické. Ve dnech před blížícím se výročím islámské revoluce může jít o snahu posílit postavení prezidenta Ahmadínežáda," uvedl pro Aktuálně.cz Cyril Bumbálek, analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
Podle Bumbálka jsou centrifugy značně zastaralé. Na rozjezd moderních odstředivek, které by mohly vést až k výrobě jaderných hlavic, by Írán potřeboval jeden až dva roky.
Zpřísnění sankcí, či dohoda?
Analytik nyní podle svých slov očekává, že Rada bezpečnosti ještě tento měsíc bude jednat o uvalení přísnějších sankcí na Írán. Nová rezoluce bude ale pravděpodobně čelit opozici Ruska a Číny.
Současné sankce jsou příliš měkké a nedotýkají se klíčového ropného průmyslu. Další možností je dohoda s íránským vedením mimo prezidenta Ahmadínežáda, ve které by mezinárodní společenství muselo Írán ekonomicky kompenzovat a garantovat, že nedojde k vojenské invazi.
Taková dohoda by byla průlomem v mezinárodních vztazích s Íránem. Nakolik pravděpodobné ale dosažení kompromisu je, v tuto chvíli nelze nijak odhadnout.