"Pamatuju si, že jsem vykopával ženšen už jako šestiletý," vzpomíná americký pěstitel Fred Hays na své začátky. Rostlina se v Apalačii, oblasti vzdálené jen pár hodin od New Yorku, ale začala sbírat mnohem dříve.
Už v 18. století s ní obchodovali také Kanaďané, prodávali ji do Číny. Velký vývoz kořenu s léčivými účinky však zanechal Kanadu jen s omezenými vlastními zásobami, a země ho teď musí naopak dovážet.
Stejný osud by podle odborníků mohl potkat i ženšen rostoucí ve Spojených státech, u kterého nikdo neví, kolik ho ve volné přírodě zbývá. "Každý obchodník s ženšenem vám řekne, že je čím dál těžší najít tuto rostlinu ve volné přírodě. A kořeny, které najdete, jsou menší," vysvětluje pro magazín National Geographic Randy Cottrell, zvláštní agent z americké vládní agentury pro rybaření a divokou přírodu.
The hunt for wild ginseng in Appalachia's semilegal and highly profitable market https://t.co/lnYAUpuCSs pic.twitter.com/mHTnTVzHBy
— VICE News (@vicenews) October 30, 2016
To otevírá dveře řadě pěstitelů, kteří ale v posledních letech bojují s novým problémem: zloději, kteří nelegálně sbírají rostlinu na cizích farmách.
Mezi nimi jsou často drogově závislí nebo lidé s kriminální minulostí, vysvětluje agent Cottrell, který jejich gangy v roce 2015 infiltroval a v utajení se pohyboval mezi dealery.
"Ženšen používali jako platidlo, za které šlo získat v podstatě cokoliv - drogy, střelné zbraně," vyjmenovává. "Když se takto nebezpeční zločinci plíží kolem soukromých pozemků, kdo ví, co se může stát."
Ženšen v Asii
Ženšen se používá v tradiční medicíně v Asii už tisíce let a je považován za zázračný lék, který pomáhá se vším - od únavy po potenci. Rostlina do dospělosti, kdy je její kořen hodnotnější, dorůstá až pět let.
Od roku 1975 je také jednou z chráněných rostlin podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Přesto ji americké úřady jako ohrožený druh nevnímají a 19 států v sezóně povoluje její sběr.
Američtí pěstitelé každoročně pošlou do Asie téměř 500 tun ženšenu, který měl před dvěma lety hodnotu až dvě miliardy amerických dolarů (v přepočtu 45 miliard korun), píše stanice Al Jazeera. Za necelého půl kilogramu jsou Asijci ochotni zaplatit v přepočtu až 180 tisíc korun. Ženšen o stejné váze přitom obchodníci ve Spojených státech vykupují za čtyři až pět a půl tisíce korun, píše National Geographic.
Rostlinný Divoký západ
Okradení pěstitelé se sice často obracejí na policii, zloději ženšenu ale nedostávají přísné tresty. "Když mám štěstí a chytím někoho, kdo v mém lese vykopává ženšen, dostane akorát pokutu za vstup na soukromý pozemek. Za kořeny přitom získá až pět tisíc dolarů, pokuta je ale jen sto dolarů - co je tohle za trest?" ptá se Dale Smith, který ženšen pěstuje už 35 let.
"Soudci to neberou moc vážně. Říkají: 'Sakra, nám se tu předávkovávají lidé drogami, ale vy chcete řešit, že někdo vykopává ženšen mimo sezonu?'" vysvětluje botanik a odborník na ženšen z Pensylvánské státní univerzity Eric Burkhart. A tak stížnost často zamítnou.
Před čtyřmi lety došla situace dokonce tak daleko, že 79letý pěstitel ženšenu ze státu Ohio zastřelil jednoho ze zlodějů. Následně skončil ve vězení, protože případ nenahlásil policii a muže místo toho zahrabal na svém kompostu.
"Je to jak na Divokém západě," říká Burkhart.
Podle něj navíc mnoho Asijců, konkrétně Číňanů, nepoužívá ženšen pouze pro jeho léčivé účinky. "Nejkvalitnější kusy jdou sběratelům, kteří to považují za umění," popisuje pro National Geographic. "V severní Číně jsem viděl kořeny ve skleněných dózách za 220 tisíc dolarů. Řeknete si, kdo by používal kořen za tolik peněz? Oni to ale nedělají, je to pro ně symbol postavení."
O ochraně nikdo moc neví
Volně rostoucí ženšen však ohrožuje i jiná lidská činnost, a sice kácení lesů a následná výstavba, která může populaci rostliny ještě zmenšit. Eric Burkhart proto na podobných místech ženšen vykope a přesune ho.
"Zachraňujeme ho tolik, kolik jen jde - od roku 2016 jsme zachránili už deset tisíc rostlinek," vypočítává. Zároveň jezdí po celých Spojených státech a po světě, kde přednáší o ochraně ženšenu. "Jde o mezinárodně chráněný druh, přesto mnoho lidí, které jsem potkal, nemá o jeho ochraně ponětí."
Budoucnost přežití ženšenu vidí v jeho dalším pěstování. "Čím více lidí bude ženšen pěstovat, tím více se nám podaří tento druh zachránit. Navíc to poskytne lidem možnost vydělat si víc než těžbou dřeva," dodává Burkhart pro agenturu AP.
