Izrael porušil příměří s Hizballáhem 10tisíckrát, klid zbraní s Libanonem nefunguje
Ministři také ocenili vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se jasně postavil proti anexi Západního břehu Jordánu. "Znovu opakujeme, že jsme proti jakékoli formě anexe, ať už částečné, úplné nebo faktické, a proti politice osidlování, která porušuje mezinárodní právo," doplnili šéfové diplomacií čtyř evropských zemí ve společném prohlášení.
"Útoky musí přestat. Rozsévají hrůzu mezi civilisty, ubližují pokračujícím snahám o mír a také samotné bezpečnosti státu Izrael," uvedli ministři. Ve společném prohlášení vyzvali izraelskou vládu, aby dodržovala své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a ochránila palestinské obyvatelstvo na okupovaném území.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie a Británie ve společném prohlášení odsoudili nárůst násilí ze strany izraelských osadníků vůči palestinským civilistům a vyzvali k nastolení stability na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tyto aktivity podle nich ohrožují úspěch příměří v Pásmu Gazy a vyhlídky na dlouhodobý mír a bezpečí, píší agentury Reuters a AFP. Izrael také vrcholní diplomaté vyzvali k přehodnocení jeho politiky osidlování.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Itálie a Británie ve společném prohlášení odsoudili nárůst násilí ze strany izraelských osadníků vůči palestinským civilistům a vyzvali k nastolení stability na okupovaném Západním břehu Jordánu. Tyto aktivity podle nich ohrožují úspěch příměří v Pásmu Gazy a vyhlídky na dlouhodobý mír a bezpečí, píší agentury Reuters a AFP. Izrael také vrcholní diplomaté vyzvali k přehodnocení jeho politiky osidlování.
"I po roce žije bezpočet libanonských rodin stále ve stínu strachu. Příměří nesmí zůstat porušeným slibem. Vyzýváme všechny strany i mezinárodní aktéry, aby jednali a proměnili toto křehké příměří v trvalý mír založený na odpovědnosti, spravedlnosti a ochraně lidského života," uvádí LHIF.
V Libanonu podle libanonského ministerstva zdravotnictví od začátku příměří do 20. listopadu 2025 izraelské vojenské operace zabily 331 lidí a 945 jich zranily. OHCHR uvedl, že od příměří do poloviny letošního října v Libanonu Izrael zabil 108 civilistů, včetně 71 mužů, 21 žen a 16 dětí.
Izrael porušil příměří leteckými údery, dělostřeleckou palbou, ničením obytných domů, střelbou na civilisty, únosy či rozmisťováním vojenských pozic na libanonském území, uvádí libanonský deník L'Orient-Le Jour (OLJ).
Současný klid zbraní tak podle LHIF není úplný. Prozatímní jednotky OSN v Libanonu (UNIFIL) zaznamenaly severně od demarkační linie oddělující obě znepřátelené země více než 7500 narušení libanonského vzdušného prostoru a téměř 2500 narušení pozemní hranice. Podle UNIFIL to svědčí o naprostém nerespektování dohody o příměří. O izraelských útocích na Libanon minulý měsíc hovořil i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR).
Poslední měsíc napětí mezi Izraelem a Libanonem sílí a některá média se obávají obnovení bojů v plném rozsahu. Jen za poslední týden Izrael provedl několik úderů, jež cílily podle izraelské armády pouze na členy Hizballáhu. Často však armáda zasáhla těžkými zbraněmi do hustě obydlených rezidenčních oblastí, přičemž zabila i civilisty.
Izrael porušil mírovou dohodu s libanonským militantním hnutím Hizballáh za poslední rok více než 10tisíckrát, uvedlo dnes ve své zprávě Libanonské humanitární fórum (LHIF). Podobně hodnotí klid zbraní, který Izrael s Libanonem uzavřely přesně před rokem, také řada dalších světových organizací. Útoky ze strany Hizballáhu jsou přitom podle dostupných zpráv minimální.
zprávy ze čtvrtka 27. listopadu
Oba muži, kterým je nyní 21 a 18 let, jsou také obviněni z pokusu o vážné ohrožení příslušníků ochranky ambasády a pokusu o vraždu, jelikož svým činem podle obžaloby přijali riziko, že při výbuchu granátů mohou zemřít i obyvatelé sousední budovy, píše agentura EFE. Prokuratura oznámila, že bude požadovat blíže nespecifikovaný trest odnětí svobody a vyhoštění obou mužů z Dánska s doživotním zákazem vstupu do země.
Nakonec to byl mladší z dvojice, který granáty vhodil do sousední zahrady, k čemuž se dnes před soudem přiznal. Švéd, kterému bylo v době činu 16 let, rovněž uvedl, že den předtím střílel na izraelské velvyslanectví ve Stockholmu.
Podle něj už bylo pozdě od plánu ustoupit. Po telefonu se však s neznámým prostředníkem dohodl, že granáty odpálí poblíž ambasády. "Kompromisem po diskusi bylo, že to musí být blízký dům, aby to sloužilo jako varování," uvedl muž.
Jeden z dvojice švédských mladíků, které dánský soud viní z terorismu, dnes u soudu v Kodani přiznal, že dostal v roce 2024 pokyn, aby hodil granáty na izraelskou ambasádu. Nakonec ale dostal strach a neučinil tak. Místo toho jeho společník granáty hodil na sousední dům a budovu poškodil, informuje agentura AFP. Při incidentu nebyl nikdo zraněn.
Izrael dnes výměnou za tělo rukojmího vydal do Pásma Gazy těla 15 Palestinců, uvedla agentura AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví.
Hamás v rámci amerického mírového plánu, k jehož schválení přispěly jako zprostředkovatelé i Katar a Egypt, propustil v říjnu posledních 20 žijících rukojmích z Pásma Gazy výměnou za téměř 2000 Palestinců vězněných či zadržovaných v Izraeli. Hamás také od té doby postupně vydává těla rukojmích. Podle dohody má Izrael za každého mrtvého izraelského rukojmího vracet těla 15 Palestinců. Izrael dosud v rámci dohody o příměří vrátil těla 345 Palestinců.
OOP je zastřešující organizací několika palestinských skupin, které dominuje hnutí Fatah, jehož vůdcem je Mahmúd Abbás, prezident Palestinské autonomie sídlící v Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu. Hamás není členem OOP. Hamás a Fatah jsou dlouholetí političtí rivalové. V roce 2006 Hamás v Pásmu Gazy vyhrál volby a po násilných střetech s hnutím Fatah v roce 2007 své oponenty z území vyhnal.
Hamás by se podle návrhu měl stát politickým uskupením schopným zapojit se do politického, ekonomického, sociálního a veřejného života. Toto uskupení by se mělo stát členem Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), což by mu umožnilo stát se významným politickým aktérem po boku ostatních palestinských stran.
Některé hlasy uvnitř hnutí tvrdí, že Hamás musí uvažovat nekonvenčně, protože pouze zbraně, včetně raket a tunelů, nezajistí budoucnost hnutí, sdělil deníku jeden ze zdrojů. Návrh zároveň potvrzuje dlouhodobý princip hnutí, že odpor, ozbrojený či lidový, je právem Palestinců.
Odzbrojení hnutí však musí být dosaženo prostřednictvím palestinské národní shody, přičemž Izrael ani případné mezinárodní stabilizační síly při tom nesmějí hrát jakoukoliv roli, uvedl jeden ze zdrojů. Vynucené odzbrojení by podle návrhu vedlo k nežádoucímu a nebezpečnému chaosu uvnitř Pásma Gazy.
Několik lídrů palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy i v exilu zahájilo interní debatu o politické budoucnosti hnutí, včetně úvah o odzbrojení. Dnes to napsal arabský deník Aš-šark al-Avsat s odvoláním na nejmenované zdroje z Hamásu. Mezi projednávanými otázkami je rozpuštění ozbrojeného křídla hnutí a transformace Hamásu do výhradně politické organizace. Hamás tak podle arabského deníku reaguje na poválečnou realitu v Pásmu Gazy a v regionu. Podle zdrojů deníku byl již návrh předložen politické radě Hamásu a jeho dalším orgánům.
Drora Ora zabili ozbrojenci ze skupiny Palestinský islámský džihád, kteří 7. října 2023 zaútočili na jeho dům v kibucu Be’eri. Při útoku byla zabita jeho manželka Jonat Orová, uvedla izraelská armáda. Ozbrojenci unesli dvě děti manželů Orových, Almu a Noama, které byly propuštěny v listopadu 2023.
Izrael identifikoval pozůstatky z Pásma Gazy, které mu v úterý předalo prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže teroristické hnutí Hamás. Jde o rukojmího Drora Ora, informoval dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citovala agentura AP. V Pásmu Gazy nyní zbývají těla posledních dvou zajatců - jednoho Izraelce a jednoho Thajce.
Zprávy ze středy 26. listopadu.
Návštěvu, z které bylo zveřejněno několik oficiálních fotografií, za "přinejmenším znepokojivou" označil generální tajemník OSN António Guterres. "Vyzýváme Izrael, aby respektoval dohodu z roku 1974," uvedl podle AFP Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric.
Návštěvu Benjamina Netanjahua u jednotky izraelské armády, které jsou nasazeny na území Sýrie za demarkační linií z roku 1974, z které bylo zveřejněno několik oficiálních fotografií, odsoudila jak Sýrie, tak posléze také generální tajemník OSN António Guterres. Po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada loni v prosinci obsadila izraelská armáda demilitarizovanou zónu v Golanských výšinách na syrsko-izraelské hranici, kterou dlouhodobě spravovala mírová mise OSN. Obsadila i syrské území vně této zóny.
Obyvatelé vesnice Bejt Líf se proti takovým tvrzením vymezili a v otevřeném dopise apelovali na libanonskou armádu, aby v oblasti okamžitě nasadila své jednotky na ochranu civilistů. "My, obyvatelé Bejt Lífu, odmítáme, aby nám byla odebrána naše půda pod falešnou záminkou. Tady jsme vyrůstali, tady zůstaneme a tady zemřeme," uvedli obyvatelé ve svém prohlášení.
Izraelská armáda dnes po útocích obvinila Hizballáh z obnovy jeho vojenských kapacit v jiholibanonské vesnici Bejt Líf a označila to za "flagrantní porušení" příměří, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího izraelské armády Avičaje Adraího.
Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael při útoku na město Týrí zabil jednoho muže. Izrael tvrdí, že šlo o člena Hizballáhu. NNA uvádí, že muž pracoval pro místní samosprávu. Útok zasáhl oblast v okamžiku, kdy kolem projížděl univerzitní autobus se 26 studenty, přičemž několik z nich bylo zraněno
Izrael přibližně hodinu před útoky vyzval k evakuaci obyvatele nejen jižního Libanonu. Podle OLJ obdrželi varovné telefonáty z neznámých čísel lidé na předměstích Bejrútu, včetně palestinského uprchlického tábora Sabra a metropolitní čtvrti Tarík Ždíde. V jižním městě Tajr Fajsal Izrael zničil obytný dům bývalého předsedy městské rady Husajna Šalhúba.
Intenzita izraelských útoků v Libanonu roste. Již v úterý izraelské údery zabily 13 lidí v palestinském uprchlickém táboře Ajn Hilve u pobřežního města Sajdá. Hizballáh úterní izraelský úder na tábor odsoudil a označil jej za útok na libanonskou suverenitu a za porušení příměří z listopadu 2024, které mělo ukončit boje mezi Izraelem a Hizballáhem.
Izraelská armáda po výzvě k evakuaci zahájila vzdušné údery na několik měst v jižním Libanonu, které podle ní mířily na pozice militantního hnutí Hizballáh, informuje agentura AFP. Podle libanonské státní agentury NNA izraelské síly bombardovaly města Dejr Kífá, Šehúr, Ajnáta, Tajr Falsaj, Šahúr a Týrí, přičemž útoky zničily řadu rezidenčních budov. Izraelská armáda potvrdila, že zničila několik skladů zbraní patřících Hizballáhu, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ).
Deset lidí včetně dvou žen a tří dětí zahynulo podle WAFA při úderu na budovu ministerstva náboženských záležitostí ve čtvrti Askúla ve městě Gaza. Další údery zasáhly čtvrť Šudžáija ve městě Gaza a několik míst v oblasti města Chán Júnis, přičemž v takzvané humanitární zóně Mavásí na západ od města zahynuli čtyři lidé
Podle izraelské armády se incident, při němž nebyl zraněn žádný voják, stal na východní straně takzvané žluté linie příměří, kterou armáda ovládá. Izrael střelbu označil za porušení klidu zbraní, který v pásmu vstoupil v platnost 10. října.
Počet obětí dnešních izraelských úderů v palestinském Pásmu Gazy vzrostl na nejméně 22. Podle agentury AFP to uvedla tamní civilní obrana. Prvotní informace uváděly 11 mrtvých. Podle palestinské agentury WAFA izraelská armáda útočila na několika místech v oblastech měst Gaza a Chán Júnis. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel útoky již dříve potvrdila s tím, že byly reakcí na střelbu na její vojáky ze strany teroristů v oblasti města Chán Júnis na jihu pásma. Mezi cíli vzdušných úderů byli podle armády vojenští velitelé teroristického hnutí Hamás, včetně šéfa námořních jednotek jeho ozbrojeného křídla.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes navštívil jednotky izraelské armády, které jsou nasazeny na území Sýrie za demarkační linií z roku 1974. O návštěvě podle agentury AFP informoval mluvčí izraelské vlády. Po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada loni v prosinci obsadila izraelská armáda demilitarizovanou zónu v Golanských výšinách na syrsko-izraelské hranici, kterou dlouhodobě spravovala mírová mise OSN. Obsadila i syrské území vně této zóny.
Na izraelskou armádou okupované syrské území se s premiérem vydal také ministr zahraničí Gideon Saar, ministr obrany Jisrael Kac, náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir a šéf tajné služby Šin Bet David Zini.
Většina vodovodní a kanalizační infrastruktury v Pásmu Gazy byla v důsledku války zničena a čerpadla jsou často závislá na elektřině z malých generátorů. Palivo pro generátory je však zřídka k dispozici, protože Izrael omezuje dodávky paliva s odůvodněním, že by se mohlo dostat do rukou Hamásu.
Krok palestinské vodovodní společnosti byl vzácným projevem nesouhlasu s Hamásem, který Pásmo Gazy ovládá od roku 2007. V březnu a dubnu krátce propukly demonstrace, které požadovaly ukončení války a odstoupení Hamásu od moci, ale po varování, že veřejný nepořádek nebude tolerován, utichly.
Činnost vodárenské společnosti je pro obyvatelstvo Pásma Gazy, kde je nedostatek pitné vody, životně důležitá. Vlastní tři velké odsolovací závody a 80 menších po celém území. Provozuje také více než 70 cisteren, která přepravují vodu po celém pásmu.
Hamás postupně znovu upevňuje kontrolu v částech Pásma Gazy, ze kterých se Izrael stáhl, zatímco poválečná jednání o její budoucnosti pokračují. Zahraniční mocnosti požadují, aby se skupina odzbrojila a opustila vládu, ale dosud se nedohodly, kdo ji nahradí. Izrael nadále kontroluje přibližně polovinu Pásma Gazy.
Vodárna v Pásmu Gazy, která zajišťuje dodávky vody zhruba polovině tamních obyvatel, v úterý oznámila, že obnovila provoz poté, co Hamás propustil jejího zaměstnance. Informuje o tom agentura Reuters. Činnost společnost přerušila poté, co teroristická skupina v pondělí jejího zaměstnance zadržela.
Prohlášení společnosti Abdul Salam Yassin Company, která obsluhuje zhruba milion obyvatel Pásma Gazy, uvádí, že provoz vodárny byl obnoven poté, co se záležitost vyřešila. Zaměstnanec je podle prohlášení "v pořádku a v dobrém zdravotním stavu". Společnost se zároveň omluvila za "nedorozumění", které vedlo k zadržení jejího zaměstnance a uvedla, že respektuje Hamásem vedenou vládu v Gaze.
Podle Hamásu, který popírá, že by měl výcviková centra v největším palestinském uprchlickém táboře v Libanonu, úder podle hnutí zasáhl sportoviště. Podobně se vyjadřují i tamní obyvatelé - většinu zabitých tvoří "mladí z tábora, kteří hráli fotbal na hřišti uvnitř haly", řekl AFP jeden z nich Muhammad Mustafa.
Podle libanonského deníku L´Orient - Le Jour v táboře dnes skončila pátrací a záchranná akce po izraelském úderu. Počet obětí se zvýšil ze 13 na 14 lidí. Pohřby se uskuteční podle deníku ve čtvrtek.
Izraelský útok zasáhl halu, která se nachází u mešity a parkoviště, píše AFP. Hala podle reportéra agentury nesla dnes ráno stopy po útoku. U objektu se shromáždila skupina truchlících lidí. "V létě je tam bazén pro děti a nedávno tam bylo zřízeno fotbalové hřiště pro mladé ze čtvrti," řekl agentuře místní taxikář Vadíh Alí. Podle něj do haly mohl chodit, kdo chtěl.
Úterní izraelský úder na palestinský tábor Ajn Hilva v Libanonu, který zabil 14 lidí, podle místních obyvatel zasáhl sportoviště. Píše to dnes agentura AFP. Izrael tvrdí, že cílem úderů bylo výcvikové středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které však odmítlo, že by na místě mělo vlastní infrastrukturu. Mezi mrtvými byla podle místních obyvatel řada dětí, které v době úderu hrály fotbal.
zprávy ze středy 19. listopadu
Netanjahu, který je obžalován v korupční kauze a už řadu let čelí soudnímu řízení, poděkoval Trumpovi za podporu. Politik jakoukoli vinu odmítá.
"Děkuji vám prezidente Trumpe za neuvěřitelnou podporu," uvedl podle izraelských médií Netanjahu. "Jak je vaším zvykem, šel jste rovnou k věci," dodal ministerský předseda s tím, že se těší na další spolupráci s americkým prezidentem ohledně posílení bezpečnosti.
Německý správní soud dnes zamítl žaloby několika Palestinců z Pásma Gazy, kteří žádali, aby zakázal vývoz zbraní z Německa do Izraele. Informovala o tom agentura DPA. Německo patří k nejbližším spojencům Izraele.
Soud v Berlíně rozhodoval o dvou žalobách. V jednom případě žalobce argumentoval tím, že praxe povolování dodávek zbraní do Izraele je v rozporu s mezinárodněprávními závazky Německa. V druhém případě napadali čtyři Palestinci žijící v Pásmu Gazy konkrétní povolení pro vývoz 3000 protitankových zbraní. Požadovali, aby jej soud označil dodatečně za protiprávní. Soud obě žaloby zamítl.
Netanjahuův proces, v němž je jako první izraelský premiér v úřadu obžalován, a to z korupce, podvodu a zneužití důvěry, začal v květnu 2020. Premiér pravidelně vypovídá ve třech různých kauzách. Netanjahu vinu popírá a tvrdí, že je obětí nepřátelsky zaměřených médií a soudů, případně levicového honu na čarodějnice s cílem svrhnout zvoleného pravicového lídra.
Trumpovu výzvu naopak uvítal krajně pravicový ministr Itamar Ben Gvir. "Vykonstruovaná a hanebná obvinění vznesená proti premiérovi Netanjahuovi se již dávno obrátila proti žalobci… Milost je v tomto případě je správným a naléhavým krokem. Prezidente Herzogu, poslechněte prezidenta Trumpa!" napsal na X nacionalistický politik, o jehož podporu se opírá Netanjahuova vládní koalice.
Na tuto skutečnost ve své dnešní reakci upozornil také lídr izraelské opozice Jair Lapid, když uvedl, že pro získání prezidentské milosti by premiér musel uznat svou vinu. "Připomínka: izraelské právo stanoví, že první podmínkou pro udělení milosti je přiznání viny a vyjádření lítosti nad spáchanými činy," napsal Lapid na síti X. "Nemůžete posílat dopisy a žádat o milost pro izraelského premiéra, který čelí trestnímu řízení… Jsme suverénní stát, vměšování má své meze," uvedl v dalším příspěvku.
Úřad ovšem připomněl, že každý, kdo žádá o prezidentskou milost, musí podat formální žádost v souladu se zavedenými postupy. Přes převážně ceremoniální roli prezidenta má izraelská hlava státu pravomoc udělit za mimořádných okolností milost odsouzeným zločincům. Netanjahu však v žádném z probíhajících procesů dosud odsouzen nebyl.
"Prezident Herzog si prezidenta Trumpa velmi váží a nadále vyjadřuje svou hlubokou vděčnost za neochvějnou podporu (Izraele), za jeho významný přínos k návratu rukojmích, ke změně situace na Blízkém východě, zejména v Gaze, a k zajištění bezpečnosti Státu Izrael," uvedla podle AFP v prohlášení prezidentská kancelář.
"Jakkoli naprosto respektuji nezávislost izraelského soudního systému i jeho náležitosti, jsem přesvědčen, že tento 'případ' vedený proti Bibimu, který dlouhou dobu bojuje po mém boku, mimo jiné i proti velmi tvrdému protivníkovi Izraele, Íránu, je politicky motivovaným a neoprávněným stíháním," citují agentury z Trumpova dopisu. Dokument, v němž šéf Bílého domu použil Netanjahuovu přezdívku Bibi, zveřejnil Herzogův úřad.
Izraelský prezident Jicchak Herzog obdržel dopis od Donalda Trumpa, v němž jej jeho americký protějšek vyzývá, aby zvážil udělení milosti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Podle agentur Reuters a AFP to dnes oznámila kancelář izraelského prezidenta. Netanjahu je obžalován v korupční kauze a už řadu let čelí soudnímu řízení, sám jakoukoli vinu odmítá. Trump k omilostnění svého blízkého spojence vyzval opakovaně už dříve.
zprávy ze středy 12. listopadu
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes večer předalo zástupcům Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) v Pásmu Gazy rakev, ve které je podle hnutí tělo v minulosti uneseného rukojmího. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua posléze podle agentury Reuters uvedl, že ICRC rakve již předal izraelské armádě. Teroristické hnutí Palestinský islámský džihád, které je spojencem Hamásu, dnes dříve oznámilo, že pozůstatky rukojmího nalezlo v oblasti města Chán Júnis. Neuvedlo nicméně jeho jméno. Identitu navrácených mrtvých prověřuje národní institut forenzní medicíny Abu Kabir v Tel Avivu.
Zprávy z pátku 7. listopadu
Rada bezpečnosti OSN dnes zahájí jednání o rezoluci týkající se zřízení mezinárodních sil v Pásmu Gazy, kterou navrhly Spojené státy. Podle agentury Reuters by se o návrhu mělo hlasovat v nadcházejících týdnech a nesmí jej zamítnout žádný z pěti stálých členů rady.
Návrh rezoluce by dal USA a dalším podílejícím se zemím široký mandát spravovat a zajišťovat bezpečnost Pásma Gazy do roku 2027. Návrh zároveň počítá s možností prodloužení. Od 10. října platí v Pásmu Gazy křehké příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem zprostředkované Spojenými státy.
Papež Lev XIV. se dnes poprvé setkal se šéfem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem. Na soukromé audienci ve Vatikánu s ním hovořil zejména o naléhavě potřebě pomoci palestinským civilistům v Pásmu Gazy, informoval oficiální server Vatikánu Vatican News. Podle agentury AFP spolu oba mluvili už v červenci, tehdy ale jen telefonicky.
Vatikán označil setkání Abbáse a papeže za srdečné a dodal, že mezi tématy rozhovoru byla i naléhavá potřeba ukončení izraelsko-palestinského konfliktu prostřednictvím dvoustátního řešení, tedy vzniku palestinského státu vedle již existujícího Izraele. Server Vatican News také připomněl, že letos je to deset let, co Vatikán uznal budoucí Stát Palestina podpisem společné dohody. Ta zdůraznila i symbolický a duchovní význam Jeruzaléma pro židy, křesťany i muslimy.
Izrael dnes potvrdil totožnost rukojmího, jehož pozůstatky teroristické hnutí Hamás ve středu vrátilo. Podle prohlášení úřadu izraelského premiéra se jedná o Tanzance zabitého při útoku Hamásu a jeho spojenců 7. října 2023 na jihu Izraele, napsala agentura AFP. V Pásmu Gazy je nadále zadržováno šest těl mrtvých rukojmích.
Tanzanský student Joshua Mollel byl v kibucu Nahal Oz v rámci zemědělské stáže. Ozbrojenci ho při útoku na kibuc zabili a jeho tělo odvezli do Pásma Gazy. Mollel do Izraele přicestoval 19 dní před říjnovým útokem, napsal server The Times of Israel.
Zprávy ze čtvrtku 6. listopadu
Včetně Chena Hamás dosud předal Izraeli 21 z 28 zbývajících těl rukojmích, poznamenala agentura Reuters. To, že Hamás dosud nepředal všechna těla mrtvých rukojmích, Izrael kritizuje jako porušení dohody o první fázi příměří, která platí od 10. října. Hnutí však tvrdí, že má problémy s určováním polohy a vyproštěním těl z trosek.
Hamás měl podle této dohody předat Izraeli do tří dnů 20 živých a 28 mrtvých rukojmích. Živé rukojmí propustil 13. října, v případě mrtvých dosud předal 21 těl, která byla pozitivně identifikována. Izrael výměnou propustil palestinské vězně a vydal pozůstatky Palestinců. Hamás během procesu navracení mrtvých opakovaně předal také pozůstatky, které nepatřily žádnému z rukojmích.
Devatenáctiletý Chen byl ve službě se svou jednotkou, když ho teroristé z Hamásu 7. října 2023 unesli a zabili. Chen byl podle něj posledním zbývajícím zabitým rukojmím s americkým občanstvím, jehož pozůstatky zůstávaly v palestinském Pásmu Gazy. Poté, co izraelská armáda obdržela rakev s tělem, zahalila ji do izraelské vlajky a uspořádala krátký obřad, popsal ToI. Následně pozůstatky policie odvezla do Tel Avivu k identifikaci.
Izrael potvrdil, že pozůstatky, které obdržel v úterý od teroristického hnutí Hamás, patří unesenému vojákovi izraelsko-amerického původu jménem Itay Chen. V noci na středu to uvedly agentury AFP, Reuters nebo server The Times of Israel. Hamás podle nich předal rakev s tělem Chena ve městě Gaza pracovníkům Červeného kříže a ti následně izraelské armádě.
"Po dokončení procesu identifikace národním střediskem soudního lékařství, informovali zástupci izraelských ozbrojených sil rodinu padlého rukojmího - rotmistra Itaye Chena, že jejich blízký byl vrácen do Izraele a byl pozitivně identifikován," uvedla podle AFP kancelář izraelského premiéra v prohlášení.
Zprávy ze středy 5. listopadu
Tělo dalšího izraelského rukojmího a předá Hamás nepřímo dnes po 19:00 SEČ Izraeli. Uvedla to agentura Reuters.
Podle prohlášení týmy Hamásu a Červeného kříže nalezly tělo na východním předměstí města Gaza. Místo je stále pod kontrolou izraelské armády.
Vojenské křídlo palestinského hnutí Hamás dnes oznámilo, že nalezlo tělo dalšího izraelského rukojmího. Uvedla to agentura Reuters. Podle Hamásu jde o izraelského vojáka. Hamás chystá jeho předání Izraeli, s čímž počítá dohoda o příměří. Není ale jasné, kdy se tak stane. Z 28 těl, která mělo teroristické hnutí předat, jich chybí osm.
To, že Hamás nepředal všechna těla mrtvých rukojmích, Izrael kritizuje jako porušení dohody o příměří. Hamás však tvrdí, že má problémy s určením polohy a vyzvednutím některých těl v troskách v Pásmu Gazy.
zprávy z úterý 4. listopadu
Výbor izraelského parlamentu schválil návrh zákona, který by umožnil soudům udělovat trest smrti za terorismus. Informují o tom místní média, podle nichž by se tímto návrhem mohl izraelský parlament zabývat v plénu už tento týden ve středu.
Trest smrti by mohl izraelský soud podle serveru The Times of Israel (ToI) udělit za nacionalisticky motivovanou vraždu izraelského občana. Návrh nepočítá s tím, že by trest smrti dostal Izraelec za vraždu Palestince. Trest smrti lze nyní v Izraeli vynést pouze za zločiny proti lidskosti či velezradu.
Izrael potvrdil, že těla, která v neděli zprostředkovaně obdržel od teroristického hnutí Hamás, patří vojákům zabitým při útoku ze 7. října 2023. Napsal to server The Times of Israel. Izraelské úřady uvedly, že mrtvými jsou ve Spojených státech narozený Omer Maxim Neutra a další dva vojáci Asaf Hamami a Oz Daniel. Pozůstatky trojice mužů, kterým bylo v době smrti 21, 40 a 19 let v neděli Hamás předal Červenému kříži, od něhož je následně převzala izraelská armáda.
K osudu Neutry se vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který mluvil s jeho rodiči. "Jsou nadšeni v jednom smyslu, ale v jiném, pochopitelně, to není nic skvělého," uvedl.
Zprávy z pondělí 3. listopadu
Na Západním břehu přibývá stížností na násilí páchané židovskými nacionalisty. Na okupovaném Západním břehu Jordánu roste počet teroristických útoků a násilných incidentů páchaných židovskými nacionalisty proti palestinským obyvatelům. Napsal to izraelský deník Haarec.
Vyšetřena byla jen asi třetina případů. Přestože počet stížností podaných Palestinci od začátku roku stoupá, počet zahájených vyšetřování klesá. Podle údajů The Movement for Freedom of Information (Hnutí za svobodu informací), které deník získal, bylo v prvním pololetí podáno 427 stížností, zatímco za celý loňský rok jich bylo 680.
Izrael vrátil do Gazy těla 30 Palestinců, výměnou za těla dvou Izraelců, uvedla to podle agentury AFP v prohlášení Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis, která těla převzala. Stalo se tak v rámci dohody o příměří, která předpokládá vrácení těl 15 Palestinců výměnou za každé předané tělo izraelského rukojmího zadržovaného v pásmu. Teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek prostřednictvím zástupců Červeného kříže vrátilo do Izraele pozůstatky dvou rukojmích, jejichž identitu později potvrdily izraelské úřady.
Zprávy z pátku 31. října
Dnes večer izraelský úřad vlády sdělil, že dvojici těl předaných Červenému kříži v Pásmu Gazy se podařilo identifikovat. Jedno patří pětaosmdesátiletému Amiramu Cooperovi a druhé pětadvacetiletému Saharovi Baruchovi, který zemřel v prosinci 2023 při pokusu izraelské armády ho osvobodit ze zajetí.
OSN přepravila do Pásma Gazy od začátku příměří 10. října přes 24 tisíc tun humanitární pomoci. Podle agentury AFP to dnes uvedla OSN, podle které se také daří obnovovat distribuční sítě na území Pásma Gazy.
"Od začátku příměří jsme po zemi přes všechny přechody přepravili přes 24 tisíc tun pomoci," uvedl představitel OSN Ramiz Alakbarov. Podle něj se daří také obnovovat distribuce i na "úrovni komunit a domácností".
"Dobrou zprávu je, že díky příměří dojednanému Spojenými státy můžeme doručit do Pásma Gazy výrazně více pomoci než dříve," uvedl šéf Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) Tom Fletcher. Podle něj se však stále jedná jen "o kapku v oceánu" na pokrytí potřeb na palestinském území po dvou letech bojích mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás.
Izraelská armáda oznámila, že teroristické hnutí Hamás dnes předalo Červenému kříži v Pásmu Gazy dvě rakve s těly dvou rukojmích. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua krátce nato sdělila, že těla Červený kříž předal izraelským vojákům a že budou převezena do Izraele.
"Podle informací poskytnutých Červeným křížem mu byly předány dvě rakve s těly zemřelých rukojmích," uvedla armáda v prohlášení. Dodala, že Červený kříž pozůstatky předá izraelským jednotkám v Pásmu Gazy. Předání následně potvrdila Netanjahuova kancelář.
Izraelští vojáci v noci na dnešek provedli razii uvnitř libanonského území v budově radnice v obci Blídá, kde zabili jednoho muže. Libanonský prezident Joseph Aún dnes ráno v reakci na incident nařídil vojákům, aby se jakémukoli proniknutí izraelské armády na území Libanonu postavili, uvedla agentura Reuters. Izraelské jednotky ale tou dobou už ve městě nebyly.
zprávy ze čtvrtka 30. října
Úterní izraelské údery v Pásmu Gazy dnes kritizoval generální tajemník OSN António Guterres. "Generální tajemník důrazně odsuzuje smrt civilistů, včetně mnoha dětí, způsobenou včerejšími (úterními) izraelskými leteckými útoky v Gaze. Odsuzuje veškeré akce, které narušují příměří a ohrožují civilisty," uvedl Guterresův mluvčí Stéphane Dujarric. Zároveň vyzval všechny strany, aby dodržovaly své závazky a vyhýbaly se "jakýmkoli akcím, které ohrožují civilisty nebo blokují humanitární pomoc".
Izraelská armáda oznámila, že dnes podnikla cílený úder v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy a že terčem byl sklad zbraní, píše agentura Reuters.
Obyvatelé města Gaza tvrdí, že slyšeli na severu explozi a viděli oblak dýmu.
Vodní meloun se stal symbolem solidarity s Palestinci kvůli tomu, že jeho barva připomíná barvy palestinské vlajky, kde je červená, černá, bílá a zelená. Zmrzlina bude vyráběna pod Cohenovou aktivistickou zmrzlinářskou značkou Ben's Best, a to nezávisle na Ben & Jerry's. Ben's Best vznikla v roce 2016 na podporu prezidentské kandidatury Bernieho Sanderse. Podle Cohena budou pod touto značkou nabízeny další příchutě, které budou poukazovat na témata, k nimž se Ben & Jerry's z rozhodnutí Unileveru nemůže vyjadřovat.
Spoluzakladatel zmrzlinárny Ben & Jerry’s Ben Cohen oznámil, že mateřská společnost Unilever odmítla jeho nápad vyrábět zmrzlinou inspirovanou Palestinou, a tak se rozhodl pochoutku na podporu Palestinců produkovat sám. Unilever zároveň obvinil z podlézání americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
V instagramovém příspěvku zveřejněném v úterý Cohen oznámil, že na vyjádření solidarity s Palestinci začne vyrábět melounový sorbet, která vyzývá "k trvalému míru v Palestině". Uživatele zároveň vyzval, aby přispěli s návrhy obalu a nápady na další ingredience a název zmrzliny.
"Všechno úsilí se teď musí soustředit na splnění očekávání lidí v celém regionu," uvedl Wadephul před odletem na několikadenní cestu do Jordánska, Libanonu a Bahrajnu. Blízký východ podle šéfa německé diplomacie stojí na rozcestí, existuje přitom naděje na trvalý mír, řekl.
Hnutí Hamás Wadephul vyzval, aby složilo zbraně a vydalo těla zbylých izraelských rukojmích. "Na Izrael apelujeme, aby zachoval vojenskou zdrženlivost, a zabránil tak opětovnému utrpení," dodal ministr.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás vyzval, aby dodržovaly dohodnuté příměří v Pásmu Gazy. Izraelská armáda v úterý zahájila vlnu útoků v celém Pásmu. Nařídil ho premiér Benjamin Netanjahu poté, co byl při útoku ozbrojenců na jihu Pásma zabit jeden izraelský voják. Válka v Pásmu Gazy bude také hlavním tématem jednání kancléře Friedricha Merze, který dnes zahájí dvoudenní návštěvu Turecka.
"Situace na západních univerzitách ukazuje, že taková akce může být začátkem procesu, na jehož konci je šikana izraelských studentů, názorových oponentů, umlčování, zastrašování a fyzické napadání. Z tohoto důvodu je možné vnímat tuto akci a zejména pak její načasování za společensky velmi rizikové a nevhodné," uvedla ve svém prohlášení Radok Žádná.
Nedávné vyvěšení palestinských vlajek na českých univerzitách bylo nevhodně načasované, společensky velmi rizikové a obtížně přijatelné, uvedla rektorka Akademie múzických umění (AMU) v Praze Ingeborg Radok Žádná na webu školy. Podle ní se tak nelze divit ostré reakci některých umělců či absolventů škol na to, že vlajky byly ve školních budovách 7. října v den druhého výročí teroristického útoku. Podle rektorky ale samotné vyvěšení vlajek ještě není projevem antisemitismu a vyzvala zúčastněné ke zdrženlivosti a dialogu.
Nikdo z vedení teroristického hnutí Hamás nemá imunitu před odvetou izraelské armády za útoky proti jejím vojákům. Podle serveru The Times of Israel to uvedl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Izraelská armáda v úterý zahájila vlnu útoků v celém Pásmu Gazy, které nařídil premiér Benjamin Netanjahu poté, co byl při útoku ozbrojenců na jihu Pásma zabit jeden izraelský voják. Při izraelských úderech zahynulo podle tamní civilní obrany nejméně 100 Palestinců.
"Pro kohokoliv z vedení teroristické organizace Hamás, ať nosí oblek, či se skrývá v tunelech, neplatí a nebude platit imunita. Kdokoliv pozvedne ruku proti izraelským vojákům, o ruku přijde," citoval Kace server.
"Po izraelských náletech za méně než 12 hodin bylo do nemocnic převezeno nejméně 101 lidí, včetně 35 dětí, několika žen a starších lidí," řekl mluvčí civilní obrany v Gaze Mahmúd Basal. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze, ovládané Hamásem, dnes uvedlo, že izraelské letecké útoky zabily od úterý 104 lidí, včetně 46 dětí a dalších 253 Palestinců zranily. Od začátku příměří podle něj zemřelo při izraelských úderech 211 lidí. Podle izraelské armády od začátku příměří zemřeli v Gaze tři její vojáci - dva 19. října a jeden toto úterý.
"Po sérii úderů, při nichž byly zasaženy desítky teroristických cílů a teroristů, se IDF (izraelská armáda) vrací k dodržování příměří poté, co ho Hamás porušil," uvedla izraelská armáda v prohlášení podle serveru The Times of Israel. Dodala, že v noci a ve středu ráno zaútočila na více než 30 velitelů Hamásu a dalších teroristických skupin v Pásmu Gazy. "IDF bude pokračovat v dodržování dohody o příměří a důrazně odpoví na jakékoli jeho porušení," uvedla armáda.
Izraelská armáda od úterního večer zabila v Pásmu Gazy nejméně 101 Palestinců, včetně 35 dětí. S odvoláním na mluvčího civilní obrany v Gaze Mahmúda Basala o tom informuje agentura AFP. Počet obětí agentuře potvrdilo pět místních nemocnic, kam byly oběti a zhruba 200 zraněných dovezeno či doneseno.
Izraelská armáda od úterního večera zabila v Pásmu Gazy přes 50 Palestinců včetně 22 dětí, a dalších 200 lidí zranila, řekl dnes agentuře AFP mluvčí civilní obrany v Gaze. Agentura AP s odvoláním na nemocniční zdroje píše o 81 zabitých Palestincích při izraelských úderech od úterního večera. Izraelská armáda ve středu nicméně oznámila, že příměří v Gaze stále platí.
Americký prezident Donald Trump, z jehož mírového plánu vzešla nynější dohoda o příměří, v noci na dnešek novinářům řekl, že Izrael má právo se pomstít za smrt svého vojáka, ale že příměří nic neohrozí. Také americký viceprezident J.D. Vance podle AFP v úterý uvedl, že mír dojednaný Trumpem v Gaze vydrží.
Izraelská armáda od úterního večera zabila v Pásmu Gazy přes 50 Palestinců včetně 22 dětí, dalších 200 zranila. Agentuře AFP to řekl mluvčí civilní obrany v Gaze. Deník Haarec s odvoláním na nemocniční zdroje píše o 63 mrtvých včetně 24 dětí.
V Pásmu Gazy, kde Izrael vede od 7. října 2023 válku proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v odvetě za jeho útok na Izrael, začalo od letošního 10. října platit příměří. To bylo narušeno několika případy násilností a izraelských cílených úderů. V úterý ale premiér Benjamin Netanjahu obvinil Hamás z porušení příměří a nařídil armádě, aby v Gaze okamžitě zahájila intenzivní údery.
Nejméně sedm lidí zahynulo při úterních izraelských úderech v Pásmu Gazy, napsala agentura AFP s odvoláním na místní civilní obranu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu totiž v úterý odpoledne nařídil armádě okamžitě provést intenzivní útoky v Pásmu Gazy. Netanjahu tak učinil po zasedání izraelského bezpečnostního kabinetu.
Zprávy ze středy 29. října
Poválečnou správu Pásma Gazy by měl vykonávat výbor nezávislých palestinských technokratů. Shodly se na tom hlavní palestinské frakce, včetně teroristického hnutí Hamás, jejichž zástupci se sešli v Káhiře. V dnes zveřejněném společném prohlášení tyto frakce také oznámily shodu na národní strategii, jež zahrnuje oživení Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) coby jediného legitimního reprezentanta palestinského lidu.
Výbor nezávislých palestinských technokratů by podle prohlášení měl v pásmu spravovat každodenní záležitosti a základní služby "ve spolupráci s arabskými bratry a mezinárodními institucemi". Vytvoření takového výboru předpokládá i 20bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, z kterého vzešlo i současné příměří.
Více než čtyři pětiny všech budov v Pásmu Gazy, po nichž zůstalo přes 60 milionů tun sutin, zničila nebo poškodila válka mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, kterou 10. října zastavilo křehké příměří. Ukázaly to aktuální údaje OSN, které v pátek analyzovala agentura AFP.
"Izraelci jsou skutečně nadšení z toho, že se vrátili všichni živí rukojmí. Nemají ale radost z toho, že Hamás stále ještě nevydal třináct těl mrtvých Židů. Teroristické hnutí s nimi lehce obchoduje a první fázi mírového procesu protahuje," vysvětluje česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
O účasti na rekonstrukci Pásma Gazy má zájem Turecko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že Turecko bude jednat s arabskými státy o vytvoření operační skupiny pro Pásmo Gazy. Izrael však dává najevo, že si nepřeje nasazení tureckých vojáků a příslušníků v oblasti. Turecko izraelskou vládu ostře kritizovalo za válku v Pásmu Gazy, Erdogan opakovaně přirovnával izraelského premiéra Benjamina Netanjahua k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi. "Mám na to velmi silný názor. Hádejte jaký," odpověděl Netanjahu ve středu na otázku, zda si dokáže představit nasazení tureckých bezpečnostních sil v Pásmu Gazy.
V mezinárodní síle, která by měla převzít bezpečnostní kontrolu nad Pásmem Gazy, budou jen země, se kterými bude souhlasit také Izrael. Dnes to podle agentur řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Se vznikem takových mezinárodních sil počítá návrh na mír v Pásmu Gazy, který předložil americký prezident Donald Trump. O účast má zájem například Turecko, Izrael ale dává najevo, že takový vývoj si nepřeje.
Původní text Trumpova plánu počítá s demilitarizací Pásma Gazy, vytvořením palestinské policie, nad kterou by nemělo kontrolu palestinské teroristické hnutí Hamás, a vznikem mezinárodní stabilizační síly, která by převzala bezpečnostní kontrolu nad Pásmem Gazy od izraelské armády. Izrael a teroristické hnutí Hamás sjednaly nynější příměří jako první fázi amerického plánu.
Zprávy z pátku 24. října 2025
Závěry také vyjadřují podporu Palestinské autonomii sídlící na Západním břehu Jordánu a její reformě s "vidinou návratu do Gazy". Dále pak Evropská rada vyzývá ke zklidnění situace na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě a k zastavení násilí izraelských osadníků, včetně násilí namířeného proti křesťanským komunitám. Lídři EU vyzývají Izrael, aby nerozšiřoval výstavbu osad s tím, že to podkopává šanci na dvoustátní řešení.
Lídři EU zároveň vítají propuštění izraelských rukojmích teroristickým hnutím Hamás a vyzývají k neomezování dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy a umožnění OSN a humanitárním organizacím, aby tam mohly fungovat nestranně a nezávisle. EU bude podle závěrů nadále pomáhat s mírovými snahami a podporovat rychlé doručení humanitární pomoci do Pásma Gazy ve spolupráci s mezinárodními partnery.
Závěry lídrů EU vyzdvihují závazek EU k "mezinárodnímu právu a komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru na základě dvoustátního řešení v souladu s příslušnými rezolucemi OSN". V této souvislosti se uvádí, že Izrael a Palestina by měly koexistovat jako demokratické státy v míru a s bezpečnými a uznanými hranicemi.
Summit Evropské unie v Bruselu dnes uvítal dohodu o první fázi amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy prezidenta Donalda Trumpa a úsilí zprostředkovatelů v regionu. Zároveň vyzval všechny strany, aby se zavázaly plnit i další fáze plánu, na jehož základě v Pásmu Gazy od 10. října platí křehké příměří. Lídři EU také zopakovali podporu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Trump v rozhovoru také uvedl, že rozhodne, zda by Izrael měl propustit od roku 2002 vězněného Marvána Barghútího. Barghútí, jenž byl odsouzen k doživotnímu vězení za organizování vražd Izraelců, je příslušníkem hnutí Fatah, které stojí v opozici vůči Hamásu. Mnohými ovšem považován za osobnost, která dokáže sjednotit Palestince a která je zároveň stoupencem dvoustátního řešení blízkovýchodního konfliktu, tedy existence dvou států - židovského a palestinského.
Saúdská Arábie podle Trumpa letos přistoupí k abrahámovským dohodám, protože již neexistují dva problémy, které tomu bránily, a to válka v Pásmu Gazy a íránský jaderný program. V Pásmu Gazy vstoupilo 10. října v platnost příměří vycházející z Trumpova plánu pro tuto palestinskou oblast. Letos v červnu se USA jednorázově zapojily do izraelských leteckých úderů, které těžce poškodily íránský jaderný program.
Izraelský parlament se přitom ve středu v hlasování vyslovil pro další projednání dvou návrhů zákonů, jejichž cílem je rozšířit izraelskou svrchovanost a platnost zákonů na "oblasti osídlení v Judeji a Samaří", což je biblické označení pro Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu, používané v Izraeli nejen krajní pravicí.
"Nestane se to. Nestane se to, protože jsem dal slovo arabským zemím," odpověděl Trump na dotaz, jaké by byly důsledky izraelské anexe okupovaného Západního břehu. "Nestane se to. Izrael by ztratil veškerou podporu Spojených států, pokud by se to stalo," dodal.
Izrael neanektuje Západní břeh, protože pokud by to udělal, ztratil by veškerou podporu Spojených států. V dnes zveřejněném interview s časopisem Time to řekl americký prezident Donald Trump. Prezident v rozhovoru, který se konal telefonicky již 15. října, také uvedl, že věří, že se Saúdská Arábie do konce tohoto roku připojí k takzvaným abrahámovským dohodám, které normalizovaly vztahy některých arabských států s Izraelem.
Dohoda o příměří vycházející z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy počítá s přísunem humanitární pomoci v objemu 600 kamionů denně. Podle šéfa WHO do pásma ale ve skutečnosti denně přijíždí pouze 200 až 300 kamionů. V Pásmu Gazy stále čelí "katastrofické úrovni" nedostatku potravin více než 600 tisíc lidí, uvedla podle AFP programová ředitelka WHO Teresa Zakariaová.
"V Pásmu Gazy utrpělo zranění více než 170 tisíc lidí, včetně více než pěti tisíc osob s amputací a 3600 osob s vážnými popáleninami," řekl šéf WHO s tím, že léčbu v zahraničí potřebuje přibližně 15 tisíc lidí včetně asi čtyř tisíc dětí. Vyzval proto Izrael, aby umožnil otevření všech hraničních přechodů a evakuaci těchto pacientů. V pásmu je podle něj kritický nedostatek léků, vybavení i zdravotníků.
Obnova zdravotnictví v Pásmu Gazy bude stát nejméně sedm miliard dolarů (téměř 150 miliard korun), uvedl dnes šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. V pásmu podle něj není v plném provozu žádná nemocnice, alespoň v částečném provozu funguje pouze 14 z 36 tamních nemocnic. Od počátku příměří, které vstoupilo v platnost 10. října, neklesl v Pásmu Gazy počet lidí trpících hladem, protože přísun humanitární pomoci je stále nedostatečný, řekl podle agentury AFP šéf WHO na tiskové konferenci v Ženevě.
Zbytky výbušnin, které v Pásmu Gazy zůstaly po dvou letech války, podle databáze OSN zabily nejméně 53 lidí a stovky dalších zranily. Humanitární organizace toto číslo považují za mimořádně podhodnocené.
"Pokud se bavíme o úplném vyčištění, nikdy k němu nedojde, (protože) je to i pod zemí. Budeme to nacházet ještě řadu generací," řekl Reuters Nick Orr, odborník na likvidaci výbušnin z organizace Humanity & Inclusion. Situaci v Pásmu Gazy přirovnal k britským městům po druhé světové válce.
Vyčištění povrchu Pásma Gazy od nevybuchlé munice bude pravděpodobně trvat 20 až 30 let, zcela odstranit bomby i z podzemí se však zřejmě nepodaří nikdy. Agentuře Reuters to řekl zástupce humanitární skupiny, který toto palestinské území popsal jako "strašlivé, nezmapované minové pole".
Hany Abed-Rabú, který ve válce ztratil vnuka a syna, jehož ostatky se zatím nenašly, se také vrátil do své čtvrti v Džabáliji, kdysi hustě obydlené uprchlíky. Ze čtyř domů, které jeho rodina vlastnila, nezůstal stát ani jeden. Přesto je odhodlaný zůstat. "Narodil jsem se tady, vyrostl jsem tady a tady v Džabáliji také zemřu," říká.
"Doufala jsem, že se vrátím a najdu svůj dům stojící, ale to, co jsem našla, bylo úplně opačné. Nemohla jsem tu oblast ani poznat. Všechno bylo srovnáno se zemí. Ta zkáza je za hranicí představivosti, něco, co mysl nedokáže uchopit," citoval deník The Guardian Suhajr Absiovou, 50letou matku sedmi dětí, která se vrátila do čtvrti Šajch Radván na severu města Gaza.
Pásmo Gazy je po válce tak zdevastované, že mnozí Palestinci váhají, zda není lepší vrátit se do stanových táborů na jihu, kde snadněji získají jídlo a vodu, než žít v troskách svých domů. Další otázkou je, jak dlouho klid zbraní potrvá.
Spolu s příměřím, které začalo v Pásmu Gazy platit 10. října, se daly do pohybu desítky tisíc vysídlených Palestinců, kteří se z jihu vrací do severních oblastí. Pro většinu z nich je však návrat šokující: místo domovů nacházejí pouze ruiny a zkázu, popsal deník The Guardian.
Vyvěšení palestinské vlajky podle odborníka na extremismus Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity automaticky není projevem extremismu. Záleží podle něj ale na kontextu. Vyvěšení této vlajky v den výročí teroristického útoku Hamásu na Izrael se ale může jevit jako neetické, řekl.
Akce měla podle iniciativy Prague4PalestineYouth upozornit na utrpení civilistů v Gaze a vyzvat české univerzity k přerušení spolupráce s izraelskými akademickými institucemi. Konala se 6. října, tedy před výročím brutálního útoku Hamásu, podle organizátorů na 29 fakultách po celé zemi a v souvislosti se začátkem zimního semestru. Podle mluvčích škol šlo o individuální aktivity studentů, většina vysokých škol se od akce distancovala, jiné argumentovaly akademickou svobodou.
Otevřený dopis podepsalo více než 100 absolventů FAMU, UMPRUM a AVU, například režiséři Jan Hřebejk a Jan Svěrák, architekt a herec David Vávra, malíř a sochař Jaroslav Róna, grafický designér Aleš Najbrt a další osobnosti. Umělci poukázali na to, že akademické obce místo toho, aby vyjádřily pietu se zavražděnými židovskými civilisty, například vyvěšením vlajky Izraele, propagují teroristickou organizaci.
"Protestujeme proti tomu, aby v den výročí masakru Hamásu proti židovským obyvatelům Izraele byly na těchto vysokých školách vyvěšeny vlajky symbolizující teroristické hnutí. Je to naprosto jasný projev antisemitismu, který naše společnost nemůže tolerovat. Ukazuje to na nedostatky ve vzdělávání kritického myšlení na těchto prestižních školách," uvedl Oberfalzer.
Skupina 21 senátorů vnímá nedávné vyvěšení palestinských vlajek na některých českých vysokých školách jako jasný projev antisemitismu, který nelze tolerovat. Senátoři proto podpořili nedávný otevřený dopis adresovaný vedení vysokých škol, v němž někteří umělci, absolventi FAMU, UMPRUM a AVU či vědci protestovali proti vyvěšení palestinských vlajek ve školních budovách 7. října v den výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. ČTK o tom dnes informoval místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS).
Izraelský nejvyšší soud dnes nerozhodl o žádosti, aby nařídil vládě vpustit novináře do Pásma Gazy. Kabinetu však nařídil, aby do 30 dnů zákaz vydaný kvůli bezpečnosti vojáků a novinářů znovu zdůvodnil, uvádí agentura AP a izraelská média. Přihlédnout má vláda podle soudu k tomu, že v Pásmu Gazy začal platit klid zbraní.
Izraelská vláda zákaz odůvodňuje tím, že by samostatný vstup zahraničních novinářů do Pásma Gazy mohl ohrozit bezpečnost izraelských vojáků i samotných novinářů. Senát nejvyššího soudu dnes vládě nařídil, aby prověřila, zda tyto důvody stále platí vzhledem k vyhlášenému klidu zbraní. Podle nejvyššího soudu se situace kvůli dojednanému zastavení bojů mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás změnila. Není jasné, kdy se ve věci uskuteční další stání.
Prokuratura v Římě zahájí vyšetřování zásahů proti flotile propalestinských aktivistů, které Izrael na začátku října zabránil doplout do Pásma Gazy. Píše to dnes deník La Stampa a další italská média. Podle prokuratury existuje podezření ze spáchání trestných činů únosů a poškozování cizí věci, které mohlo vést k ztroskotání lodě. Prokuratura v uplynulých dnech dostala podání od některých italských účastníků plavby.
"Zahájení vyšetřování je prvním krokem pro objasnění zodpovědnosti za útoky a zneužití ze strany Izraele," uvedli v prohlášení zástupci flotily Global Sumud. Podle nich zásah izraelského námořnictva v mezinárodních vodách proti lodím flotily postrádal jakýkoliv právní základ.
Prokuratura vede vyšetřování proti neznámým pachatelům. Zajímat se bude nejen o konečný zásah izraelského námořnictva proti propalestinským aktivistům, ale také o průběh plavby včetně útoků drony, kterým flotila podle svých představitelů čelila. Prošetřit chce i to, co se stalo po zásahu na moři.
Plavby, jejímž cílem bylo narušit izraelské námořní embargo Pásma Gazy a přepravit tam humanitární pomoc, se zúčastnilo několik desítek lidí z Itálie. Mnozí si po návratu do Itálie stěžovali na špatné zacházení při zadržení v Izraeli.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem do Izraele varoval, že hlasování tamního parlamentu o návrzích zákonů rozšiřujících svrchovanost na Západním břehu by mohlo ohrozit příměří v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AFP. Křehké příměří platí od 10. října a podle médií už bylo několikrát porušeno. "Myslím, že se (americký) prezident (Donald Trump) ujistil, že to není něco, co bychom v tuto chvíli mohli podpořit. Ohrozilo by to příměří a bylo by kontraproduktivní," řekl šéf americké diplomacie novinářům ve středu večer.
Kneset, izraelský parlament, se tentýž den vyslovil pro projednání dvou návrhů zákonů, jejichž cílem je rozšířit izraelskou svrchovanost na okupovaném Západním břehu Jordánu. Poslanci o návrzích hlasovali v předběžném čtení, což mělo umožnit jejich projednání v prvním čtení.
Židovský stát v srpnu schválil klíčový projekt výstavby 3400 bytů na Západním břehu, který odsoudila OSN a několik zahraničních představitelů. Trump se postavil proti jakékoli anexi této oblasti Izraelem, což naopak podporuje izraelská krajní pravice.
Rubio navštíví Izrael v návaznosti na amerického viceprezidenta J. D. Vance, který se ohledně udržení dohody o příměří s teroristickým hnutím Hamás vyjádřil optimisticky. Dohoda, vycházející z plánu prezidenta Trumpa, se v neděli zdála být ohrožená po smrtelných násilnostech v Gaze a vzájemných obviněních z jejího porušování, nadále ale platí.
Zprávy ze čtvrtka 23. listopadu 2025
Významné židovské osobnosti z celého světa žádají v otevřeném dopise OSN a světové státníky, aby uvalili sankce na izraelské představitele a orgány za činy, které se podle nich v podstatě rovnají genocidě, uvádí deník The Guardian. Mezi více než 450 signatáři dopisu jsou bývalí izraelští představitelé, držitelé Oscarů, spisovatelé a intelektuálové, kteří žádají vyvození odpovědnosti za jednání Izraele v Pásmu Gazy, na okupovaném Západním břehu a ve východním Jeruzalémě.
Během sklizně oliv, která na Izraelem okupovaném Západním břehu oficiálně začala 9. října, napadli radikální židovští osadníci už více než ve 150 případech místní palestinské obyvatele a zničili či vytrhali jim přes 700 olivovníků. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na úřad Palestinské autonomie. Jeden z posledních incidentů se odehrál v neděli a pětapadesátiletá Palestinka po něm skončila v nemocnici s vážným zraněním hlavy poté, co ji maskovaný židovský osadník srazil holí a znovu ji udeřil, když už ležela na zemi, popsal server BBC.
Nespokojíme se s ničím jiným, než se státní vyšetřovací komisí. Půjdeme do ulic a nevzdáme se," uvedla Reut Edriová, jejíhož syna zavraždili palestinští ozbrojenci na hudebním festivalu v izraelském pohraničí spolu s dalšími asi 370 Izraelci. Edriová také řekla, že členové vládní koalice jí slíbili, že státní vyšetřovací komise vznikne hned po konci války. V Pásmu Gazy platí na základě amerického mírového plánu příměří od 10. října.
"Budeme dál trvat na spravedlivém a relevantním požadavku na zřízení státní vyšetřovací komise pro katastrofu ze 7. října. Izrael si nemůže dovolit jít dopředu, aniž by se poučil z největšího selhání ve své historii," řekl opoziční poslanec Ejtan Ginzburg.
Vytvoření státní vyšetřovací komise pro události kolem 7. října 2023 si podle průzkumů veřejného mínění přeje většina Izraelců, napsal dnes server Times of Israel. Podle něj také nejvyšší soud minulý týden uvedl, že neexistuje žádný argument proti jejímu vzniku. Soud rozhodoval o žádostech Izraelců, kteří považují říjnový útok Hamásu za selhání izraelských tajných služeb, bezpečnostních složek i vládních politiků.
Výbor izraelského parlamentu dnes zamítl návrh na vytvoření státní vyšetřovací komise, která by se zabývala událostmi, jež předcházely teroristickému útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023 a které následovaly bezprostředně po něm. Informoval o tom server The Times of Israel. Rozhodnutí výboru Knesetu, v němž má většinu vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua, kritizovali opoziční poslanci i příbuzní obětí útoku.
Izrael musí umožnit Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky poskytovat humanitární pomoc ve válkou zpustošeném Pásmu Gazy, uvedl dnes Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve svém poradním stanovisku, které vypracoval na žádost Valného shromáždění OSN. Informují o tom agentury. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon označil postoj soudu za ostudný a uvedl, že orgány OSN se staly líhní teroristů, výslovně zmínil palestinskou teroristickou organizaci Hamás.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl tvrzení, že by Spojené státy kontrolovaly Izrael. "Je to spojenectví, spojenectví partnerů… se společnými hodnotami a společnými cíli," uvedl. Poznamenal také, že Izrael dal Hamásu "nůž na krk" prostřednictvím své armády a že americký prezident Donald Trump "izoloval Hamás v arabském a muslimském světě". Podobně také Vance uvedl, že Izrael není "vazalem" Spojených států.
Americký viceprezident J.D. Vance po středečním setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě uvedl, že odzbrojení Hamásu a poválečná obnova Pásma Gazy budou těžkým úkolem.
"Čeká nás velmi, velmi obtížný úkol, a to odzbrojit Hamás a znovu vybudovat Gazu, zlepšit životní podmínky obyvatel Gazy, ale také zajistit, aby Hamás již nepředstavoval hrozbu pro naše přátele v Izraeli," řekl Vance po jednání s premiérem.
Americký viceprezident J. D. Vance s manželkou Ushou dorazil na jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Jeruzalémě. Informuje o tom zpravodajský server The Times of Israel s tím, že tématem schůzky bude příměří v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek podle téhož zdroje na dvoudenní návštěvu Izraele přijede americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Po bilaterálním jednání mezi Vancem a Netanjahuem bude následovat schůzka v širším formátu s poradci. Později má americký viceprezident na programu setkání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
Zalmanovič, profesí zemědělec a jeden ze zakladatelů kibucu, byl v den útoku unesen ze svého domu. Později se objevily záběry, na nichž je odvážen, krvácející a zraněný, na motocyklu do Gazy. V listopadu 2023 Hamás zveřejnil video s jeho tělem a oznámil, že utrpěl infarkt, což se však nepodařilo ověřit. Jeho smrt potvrdila armáda až 1. prosince téhož roku poté, co Hamás během prvního příměří propustil 105 rukojmích, převážně starších osob a žen.
Adar byl zabit 7. října 2023, když bránil přepadený kibuc Nir Oz proti palestinským ozbrojencům. Ti jeho tělo následně odvezli do Pásma Gazy a jeho osud pak byl několik měsíců nejasný. Až počátkem roku 2024 byla jeho rodina informována, že byl při útoku zabit a jeho tělo uneseno na palestinské území, připomněl server The Times of Israel.
Izrael identifikoval těla dvou rukojmích, která v úterý večer předalo podle dohody o příměří palestinské teroristické hnutí Hamás, oznámila izraelská armáda. Jsou jimi 38letý Tamir Adar, zabitý při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, a 85letý Arje Zalmanovič, který byl unesen a zemřel v zajetí. Oba pocházeli z kibucu Nir Oz. V Pásmu Gazy tak nyní zůstává 13 mrtvých rukojmích.
Hamás v úterý večer předal zástupcům Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) v Pásmu Gazy dvě rakve, ICRC je poté přepravil k izraelské armádě. Ozbrojené křídlo Hamásu prohlásilo, že předávaná těla byla exhumována teprve v úterý. Identitu navrácených mrtvých prověřuje národní institut forenzní medicíny Abu Kabir v Tel Avivu.
Zprávy ze středy 22. října
Těla nejméně 135 Palestinců, která Izrael vrátil do Pásma Gazy v rámci výměny za těla rukojmích, nesou podle britského listu The Guardian známky mučení. Podle představitelů ministerstva zdravotnictví v Gaze, které kontroluje teroristické hnutí Hamás, se jednalo o Palestince, které izraelské jednotky držely v detenčním zařízení Sde Teiman na vojenské základně v Negevské poušti. The Guardian s žádostí o vyjádření kontaktoval izraelské ozbrojené síly, které v reakci uvedly, že požádaly izraelskou vězeňskou službu o prošetření. Ta na otázky listu nereagovala.
Podle zástupce ministerstva zdravotnictví v Gaze Muníra Burše byly u těl v pytlích dokumenty, které naznačují, že všechna pocházejí právě ze Sde Teiman. Právě toto zařízení bylo v loňském roce popisováno v reportážích The Guardian a CNN jako místo, kde byli Palestinci drženi v klecích, připoutáni k nemocničním lůžkům a nuceni nosit pleny.
V minulosti izraelská armáda obvinění z mučení v zařízení Sde Teiman odmítala s tím, že se zadržovanými zachází "odpovídajícím způsobem a pečlivě" a všechna podezření týkající se špatného chování příslušníků ozbrojených sil jsou vyšetřována, včetně případného trestního stíhání vojenskou policií. Armáda nyní nechtěla komentovat otázku, zda těla Palestinců skutečně pochází ze Sde Teiman.
Hamás předal zástupcům Červeného kříže v Gaze dvě rakve, ve kterých jsou podle hnutí těla rukojmích, píše AFP s odvoláním na izraelskou armádu.
Izrael bude muset odsouhlasit, kteří vojáci budou v rámci plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy nasazeni na území Izraele. Podle agentury Reuters to v úterý řekl americký viceprezident J. D. Vance na tiskové konferenci v koordinačním centru v Kirjat Gat na jihu Izraele, jehož členové mají dohlížet na dodržování dohody o příměří. V centru jsou již více než týden přítomni příslušníci americké armády.
Americký viceprezident také zopakoval pozici Spojených států, že američtí vojáci nebudou nasazeni na území Pásma Gazy. V rámci koordinačního centra i dočasných mezinárodních stabilizačních sil v Pásmu Gazy, jejichž vytvoření Trumpův plán předpokládá, mají být nasazeni vojáci z různých zemí. Případná přítomnost tureckých vojáků, o kterých se opakovaně hovořilo, je však v Izraeli kritizována.
Vance také vyzval Izrael k určité trpělivosti ohledně návratu těl mrtvých rukojmích z Pásma Gazy. "Někteří z těchto rukojmích jsou pohřbeni pod sutinami. V případě některých rukojmích nikdo neví, kde jsou," uvedl Vance. Teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci měli v rámci dohody o příměří mimo jiné vrátit všechna těla rukojmích do 72 hodin od chvíle, kdy příměří vstoupilo v platnost. Hamás prozatím vrátil 13 těl, přičemž v Pásmu Gazy nadále zůstává 15 těl.
Spojené státy podle viceprezidenta dosud nestanovily datum odzbrojení Hamásu. Hnutí podle něj nicméně musí respektovat podmínky příměří, které vstoupilo v platnost 10. října. V případě, že Hamás nebude spolupracovat, bude podle viceprezidenta zničen. Vance nicméně vyjádřil ohledně příměří optimismus, jeho naplňování podle něj "jde lépe, než se čekalo".
Několik zemí, které americký prezident Donald Trump považuje za spojence, by uvítalo příležitost vyslat své síly do Pásma Gazy a střetnout se s Hamásem, pokud toto hnutí nepřestane porušovat dohodu o příměří. Trump to dnes napsal na své sociální síti Truth Social s tím, že Hamásu dává ještě čas k nápravě. Od vyhlášení příměří v Pásmu Gazy jsou z místa hlášeny případy násilností, ozbrojených střetů a porušování příměří.
"Mnoho z našich současných úžasných spojenců na Blízkém východě a v oblastech okolo Blízkého východu mi výslovně, důrazně a s velkým nadšením sdělilo, že by uvítali příležitost na mou žádost vstoupit s plnou silou do Gazy a srovnat tam 'náš Hamás', jestliže se bude Hamás i nadále chovat špatně a porušovat tak dohodu s námi," napsal Trump. Doplnil, že těmto zemím a Izraeli ale řekl "Ještě ne!". Je totiž podle něj stále naděje, že Hamás udělá správnou věc. "Pokud ne, konec Hamásu bude rychlý, zběsilý a brutální! Rád bych poděkoval těmto zemím, že ohledně pomoci zavolaly," dodal Trump.
Hamás oznámil, že dnes večer předá Izraeli těla dalších dvou rukojmích, píše AFP. Od začátku příměří vydal z Pásma Gazy 13 z 28 mrtvých rukojmích.
Cílem Vanceovy návštěvy je podle ToI prohloubit a posílit příměří v Pásmu Gazy. Americký deník The New York Times v této souvislosti napsal, že Washington má obavy z Netanjahuových možných kroků, které by mohly zničit příměří a vést k obnovení války proti Hamásu v Pásmu Gazy.
Na mezinárodní telavivské Ben Gurionovo letiště dorazil americký viceprezident J. D. Vance krátce před polednem. Dnes podle zpravodajského serveru The Times of Israel zamíří na jih Izraele, kde se setká se silami, které dohlížejí na plnění dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle viceprezidentovy kanceláře měl Vance pracovní oběd s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem a s poradcem a zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, kteří do Izraele dorazili již v pondělí. Podvečer bude mít Vance tiskovou konferenci v Jeruzalémě. Ve středu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a s prezidentem Jicchakem Herzogem.
Izrael v úterý oznámil, že identifikoval tělo 13. rukojmího, které teroristické hnutí Hamás vydalo v pondělí večer. Jednalo se o 41letého Tala Haimiho, který byl zabit při obraně svého kibucu při útoku Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023. S odkazem na izraelskou vládu o tom informuje agentura AFP.
"Po dokončení identifikačního procesu provedeného Národním institutem soudního lékařství (…) jeho zástupci informovali rodinu rukojmího, seržanta Tala Haimiho, že jejich příbuzný byl převezen do Izraele a že jeho identifikace byla dokončena," uvedla kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Haimi velel obraně kibucu Nir Jichak a byl zabit při útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023, který odstartoval válku v Pásmu Gazy. Jeho tělo ozbrojenci odvezli do Gazy, aby sloužilo jako rukojmí.
Americký viceprezident J. D. Vance přiletěl v úterý na dvoudenní návštěvu Izraele, která má posílit snahy o udržení Spojenými státy zprostředkovaného křehkého příměří v Pásmu Gazy. Informuje o tom zpravodajský server The Times of Israel (ToI).
Zprávy z úterý 21. října
Značky, které mají viditelně vymezit takzvanou žlutou linii příměří v Pásmu Gazy, budou podél celé linie rozmístěny ve vzdálenosti asi 200 metrů od sebe. Podle serveru The Times of Israel to dnes uvedla izraelská armáda. Rozmísťování žlutých betonových bloků, na nichž jsou žluté kovové značky, zahájila armáda v neděli. Výška bloku se značkou je tři a půl metru.
Žlutá linie je hranice, za niž se v rámci první fáze současného příměří stáhly izraelské jednotky a která prochází Pásmem Gazy od severu k jihu. Pod kontrolou izraelské armády zůstává 53 procent palestinského území. V posledních dnech byla z Pásma Gazy opakovaně hlášena izraelská střelba do Palestinců, kteří linii překročili.
Hamás dnes večer předal zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy rakev, ve které je podle něj tělo izraelského rukojmího. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua posléze podle agentury Reuters uvedl, že Červený kříž rakev již předal izraelské armádě. Teroristické hnutí neuvedlo jméno rukojmího, jehož tělo vrátilo. Identitu navrácených mrtvých prověřuje národní institut forenzní medicíny Abu Kabir v Tel Avivu.
Hamás dosud do Izraele prostřednictvím Červeného kříže vrátil pozůstatky 12 rukojmích, mezi nimiž byli vedle izraelských občanů také Nepálec a Thajec. Jestliže forenzní experti potvrdí totožnost dnes předaného těla jako izraelského rukojmího, zůstane v Pásmu Gazy stále 15 mrtvých rukojmích.
Na večerní tiskové konferenci v Bílém domě vyjádřil americký prezident Donald Trump naději, že v Gaze bude trochu méně násilí, i když členové Hamásu jsou násilní lidé. Přislíbil, že situace bude vyřešena rychle, a to bez nasazení amerických vojáků. Není to podle něj třeba, mimo jiné proto, že se mu nabídlo několik zemí, že do Gazy půjdou a "vyřeší to".
"Příměří není povolením Hamásu k tomu, aby nás ohrožoval," uvedl Netanjahu s tím, že za jakoukoli agresi vůči Izraeli bude následovat tvrdá odplata. Premiér před poslanci také obhajoval skutečnost, že dohoda o příměří byla uzavřena až tento měsíc, a ne v minulosti, když po tom volaly hlasy v Izraeli i v zahraničí. Hamás byl podle Netanjahua ochoten uzavřít příměří pouze ve chvíli, kdy se cítil existenčně ohrožen pozemní ofenzivou izraelské armády ve městě Gaza, kterou izraelská vláda nařídila v srpnu.
Hnutí Hamás nedělním útokem na izraelské vojáky v Rafáhu jasně porušilo podmínky příměří v Pásmu Gazy, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu v Knesetu. Izraelská armáda podle něj reagovala shozením 153 tun bomb na desítky cílů, mezi nimiž byli také velitelé tohoto teroristického hnutí, píše server The Times of Israel. Hamás zodpovědnost za útok, při kterém zahynuli dva vojáci, odmítl.
Dnes dopoledne do Izraele přiletěli zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff a Trumpův poradce a zeť Jared Kushner, informovala izraelská média a agentura AFP. Kushner a Witkoff se podíleli na zprostředkování dohody o příměří, kterou pomáhaly vyjednat Spojené státy, Egypt a Katar. Podle izraelských médií budou Vance, Witkoff a Kushner jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, navštíví humanitární středisko v Pásmu Gazy a setkají se s rodinami rukojmích.
Izraelská správa letišť dnes odpoledne informovala, že v úterý do Izraele přiletí americký viceprezident J. D. Vance. Podle úřadu mohou Izraelci očekávat dopravní omezení v okolí telavivského letiště mezi 10:30 a 13:30 místního času (09:30-12:30 SELČ). U některých letů může také být změněn terminál.
Podle některých zdrojů by se dnes mohl otevřít také přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Izrael to ale odmítá, dokud Hamás nevrátí těla všech mrtvých rukojmích, k čemuž se hnutí zavázalo podle podmínek příměří. Hnutí naopak tvrdí, že uzavřený přechod v Rafáhu tento proces jen brzdí, neboť blokuje přísun techniky potřebné při pátrání po pohřešovaných osobách v sutinách. Na palestinském území podle Izraele zůstává ještě 16 z celkem 28 těl rukojmích, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří.
Přechod Kerem Šalom byl znovu otevřen "v plném souladu s dohodou" o příměří, která v Pásmu Gazy platí od 10. října, uvedl nejmenovaný izrafelský představitel, s nímž hovořila AFP. Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa počítá po přijetí dohody se "zasíláním plné pomoci".
Hraniční přechod Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy, který je klíčový pro přepravu humanitární pomoci na válkou zdevastované území, byl znovu otevřen. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na izraelského bezpečnostního představitele.
"Každý terorista Hamásu, který se nachází za žlutou linií v oblasti pod izraelskou kontrolou, se musí okamžitě evakuovat. Vedoucí představitelé Hamásu ponesou za každý incident odpovědnost," uvedl Kac v prohlášení. "Každý, kdo v oblasti zůstane, se bez dalšího varování stane terčem útoku," dodal ministr s tím, že ochrana izraelských vojáků je nejvyšší prioritou.
Izraelská armáda předpokládá, že i v oblastech pod její kontrolou se v tunelech stále ukrývají ozbrojenci Hamásu. Ministr obrany Jisrael Kac dnes podle izraelských médií prohlásil, že dal armádě pokyn, aby prostřednictvím mezinárodního mechanismu, který pod vedením USA dohlíží na dodržování příměří v Gaze, předala vůdcům teroristického hnutí Hamás v Gaze jasný vzkaz.
"Armáda identifikovala několik teroristů, kteří překročili žlutou linii a přiblížili se k jejím jednotkám působícím ve čtvrti Šudžáija, čímž je bezprostředně ohrozili," uvedla armáda v prohlášení. "Vojáci směrem k těmto teroristům (…) stříleli, aby hrozbu odstranili," dodala s tím, že o chvíli později se podobný incident ve stejné oblasti opakoval a vojáci znovu zahájili palbu.
Izraelští vojáci v pondělí zahájili palbu na několik palestinských ozbrojenců, kteří ve dvou případech překročili takzvanou žlutou linii na východě města Gaza, za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří, a podle tvrzení vojáků pro ně představovali hrozbu. Informovala o tom izraelská média, která se odvolává na prohlášení armády. Podle palestinských médií byli dnes v této oblasti zabiti nejméně dva lidé.
K incidentům došlo den poté, co Izrael podnikl sérii vzdušných úderů hlavně v jižní části pásma v reakci na útok palestinských ozbrojenců v oblasti Rafáhu, při němž zahynuli dva izraelští vojáci.
V dnes publikovaném prohlášení Hamás odmítl obvinění USA, že porušuje dohodu o příměří. V této souvislosti uvedl, že policejní síly v Pásmu Gazy plní svou povinnost, a naopak obvinil Izrael z vyzbrojování zločineckých gangů a porušování podmínek příměří. Podle tvrzení Hamásu izraelská armáda bránila Gazanům v návratu domů a nedržela se za vyznačenou linii, k níž se měla stáhnout.
K příměří v Pásmu Gazy se při schůzce ministrů zahraničí EU vyjádřila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. "Příměří prošlo svým prvním zátěžovým testem," uvedla. Evropská unie podle ní musí pracovat na tom, aby bylo na Blízkém východě dosaženo trvalého míru. "Je třeba toho udělat ještě hodně, aby se tam dostala humanitární pomoc a příměří vydrželo," dodala.
Během dnešní schůzky ministrů zahraničí Evropské unie si účastníci vymění názory na situaci na Blízkém východě s ohledem na nedávnou dohodu mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás o zajištění příměří a propuštění rukojmích v Pásmu Gazy. Šéfové unijních diplomacií mají diskutovat zejména o možné roli EU při provádění plánu a také o rekonstrukci Pásma Gazy a doručování humanitární pomoci.
Server The Times of Israel s odvoláním na svůj zdroj z americké administrativy napsal, že možná v úterý by měl Izrael navštívit americký viceprezident J. D. Vance a už v pondělí by mohli do Izraele přiletět zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff a Trumpův poradce Jared Kushner. Ti se podíleli na zprostředkování dohody o příměří, kterou pomáhaly vyjednat Spojené státy, Egypt a Katar.
Příměří v Pásmu Gazy mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás stále platí, prohlásil americký prezident Donald Trump. K nedělní eskalaci v Pásmu Gazy, která byla nejvážnější od 10. října, kdy klid zbraní začal, Trump uvedl, že šlo nejspíš o akce rebelů v hnutí Hamás, informovala agentura AP. Už v neděli večer izraelská armáda oznámila, že začíná opět prosazovat klid zbraní, zároveň však varovala, že na jakékoli porušení příměří znovu odpoví.
"Jak víte, byli dost bouřliví, stříleli. Ale myslíme si, že vedení (Hamásu) se na tom asi nepodílí," řekl Trump novinářům na palubě letounu Air Force One. Dodal, že příměří zůstává v platnosti a že jeho vláda se chce ujistit, že bude "velmi mírové".
Zprávy z pondělí 20. října
Jeden z bezpečnostních představitelů stanici řekl, že "Izrael nechce přivodit kolaps příměří… Existuje jednoduše přímá rovnice mezi porušením (příměří) a reakcí - a ta potrvá, dokud bude Hamás dohodu porušovat". Tentýž představitel rovněž varoval, že oblast mezi takzvanou žlutou linií - za niž se armáda stáhla podle podmínek současného příměří - a egyptskou hranicí na jihu pásma je "ožehavým místem pro potenciální eskalaci".
Premiér Benjamin Netanjahu se na dnešní poradě s ministrem obrany Jisraelem Kacem a bezpečnostními představiteli rozhodl, že Izrael na dnešní smrtící útok Hamásu "tvrdě" odpoví, ale zároveň si uchová nezbytnou dynamiku pro zajištění návratu zbývajících mrtvých rukojmích z Pásma Gazy, informovala izraelská televizní stanice Channel 12.
Podle předběžného vyšetřování z tunelu v oblasti vyšla buňka "teroristů", kteří vystřelili protitankovou střelu na bagr a zabili přitom dva izraelské vojáky. Další bagr se stal terčem odstřelovače, který zranil další dva vojáky, z toho jednoho vážně. Krátce poté střelba odstřelovače zranila třetího vojáka. Vyšetřování také zjistilo, že ozbrojenci se při incidentu nepokusili vojáky unést.
Izraelská armáda dnes podle svého dřívějšího vyjádření podnikla "desítky" úderů proti cílům spojeným s Hamásem včetně jeho infrastruktury v reakci na to, co označuje za hrubé porušení podmínek příměří ze strany hnutí. V oblasti Rafáhu dnes ráno zahynuli dva izraelští vojáci, když palestinští ozbrojenci zahájili palbu na jejich pozice, na něž se Izrael podle dohody o příměří stáhl. Hamás se od incidentu distancoval.
"V souladu s pokyny politického vedení a po sérii významných úderů v reakci na porušování (příměří) ze strany Hamásu začala armáda na základě podmínek dohody opět prosazovat příměří," uvedla armáda na síti X. "Armáda bude nadále dodržovat dohodu o příměří a bude tvrdě reagovat na jakékoli její porušení," dodala.
Podle tiskových agentur tím Izrael dal najevo, že nehodlá v dnešních odvetných úderech pokračovat.
⭕️ In accordance with the directive of the political echelon, and following a series of significant strikes in response to Hamas’ violations, the IDF has begun the renewed enforcement of the ceasefire, in line with the terms of the agreement.
— Israel Defense Forces (@IDF) October 19, 2025
The IDF will continue to uphold the…
Izraelská armáda dnes večer oznámila, že na pokyn politického vedení a po úderech, jimiž podle svého vyjádření reagovala na porušování příměří palestinským teroristickým hnutím Hamás, začala znovu prosazovat klid zbraní v Pásmu Gazy v souladu s podmínkami dřívější dohody. Na jakékoli porušení příměří však tvrdě odpoví, varovala zároveň armáda na síti X.
⭕️ In accordance with the directive of the political echelon, and following a series of significant strikes in response to Hamas’ violations, the IDF has begun the renewed enforcement of the ceasefire, in line with the terms of the agreement.
— Israel Defense Forces (@IDF) October 19, 2025
The IDF will continue to uphold the…
Agentura AFP s odvoláním na mluvčího úřadu civilní obrany v Gaze napsala, že při dnešních izraelských úderech zahynulo v pásmu 33 Palestinců včetně dětí. Úřad tak aktualizoval předchozí bilanci, která hovořila o 21 mrtvých.
Při dnešním ranním útoku palestinských ozbrojenců a odstřelovačů v Rafáhu na jihu Pásma Gazy zahynuli dva izraelští vojáci a další tři byli zraněni, z toho jeden těžce, oznámila izraelská armáda. Úřad civilní obrany v Gaze, ovládaný teroristickým hnutím Hamás, mezitím zvýšil bilanci palestinských obětí dnešních odvetných izraelských úderů na 21. Informovala o tom agentura AFP.
Izrael dnes do odvolání zastavil přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, informují světové tiskové agentury citující nejmenovaný izraelský bezpečnostní zdroj. Izrael tak podle něj reaguje na dnešní porušení příměří ze strany palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelská armáda současně podnikla novou vlnu úderů na jihu Pásma Gazy namířených proti cílům spojeným s Hamásem, podle svého vyjádření tak rovněž reagovala na hrubé porušení křehkého příměří z dnešního rána.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů na jihu Pásma Gazy namířenou proti cílům spojeným s palestinským teroristickým hnutím Hamás, uvedla armáda dnes odpoledne na svém účtu na síti X. Podle svého vyjádření tak reaguje na hrubé porušení příměří z dnešního rána. Tvrdý zásah proti "teroristickým cílům" v Pásmu Gazy v reakci na dnešní střety z Rafáhu předtím nařídil izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
In response to the blatant violation of the ceasefire agreement earlier today, the IDF has begun a series of strikes against Hamas terror targets in the southern Gaza.
— Israel Defense Forces (@IDF) October 19, 2025
Mluvčí izraelské armády zopakoval výzvu adresovanou obyvatelům Pásma Gazy, aby se vyhýbali oblastem, které jsou pod izraelskou kontrolou, a nepřibližovali se k vojákům. "V důsledku opakovaného porušování dohody o příměří a v důsledku zločinného útoku, který dnes ráno provedly teroristické složky Hamásu, bude armáda reagovat velkou silou proti teroristické infrastruktuře a složkám Hamásu," uvedl mluvčí Avichaj Adraí v arabštině na síti X. Zdůraznil, aby se obyvatelé v zájmu vlastní bezpečnosti kvůli "probíhajícím leteckým úderům" drželi západně od takzvané žluté linie, a připojil mapku vyznačující oblast pod kontrolou armády.
Dnešní střety a údery v Pásmu Gazy představují nejvážnější eskalaci násilí od 10. října, kdy začalo platit příměří mezi Izraelem a Hamásem uzavřené na základě první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Agentura AFP s odvoláním na mluvčího úřadu civilní obrany v Gaze napsala, že při dnešních úderech v celém Pásmu Gazy zahynulo 11 Palestinců.
Identitu muže, který byl v sobotu oběšen ve městě Kom jižně od Teheránu, agentura nezveřejnila. Podle íránských úřadů začal navazovat kontakty s izraelskou tajnou službou v říjnu 2023 a byl zatčen mezi lednem a únorem 2024. Vyšetřovatelé uvedli, že přiznal spolupráci s Mossadem a předávání důvěrných informací on-line.
Írán v sobotu popravil muže obviněného ze špionáže pro Izrael. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na agenturu Mízán, která spadá pod íránskou justici. Jde nejnovější z řady poprav po 12denní válce, kterou spolu Izrael a Írán vedly letos v červnu.
"Poprava tohoto špióna (…) byla ve věznici v Komu vykonána po potvrzení nejvyšším soudem a po zamítnutí jeho žádosti o milost," uvedl podle agentury Mízán soud v provincii Kom.
Svědci mezi palestinským obyvatelstvem dnes agentuře Reuters nezávisle na sobě popisovali exploze a střelbu v Rafáhu, tankovou palbu v oblasti města Chán Júnis, letecký útok ve městě Zavajda a exploze v Dajr Balahu, při nichž podle zdravotníků zahynulo nejméně pět lidí.
Ozbrojené křídlo Hamásu ale podle tiskových agentur tvrdí, že oblast Rafáhu je v souladu s podmínkami příměří stále pod kontrolou Izraele a že hnutí od letošního března není s tamními skupinami ve spojení. Hamás také prohlásil, že hodlá nadále plnit všechny dříve sjednané podmínky příměří. "Potvrzujeme, že jsme plně odhodláni plnit všechny dohody, především příměří ve všech oblastech Pásma Gazy," uvedly Brigády Kasám.
Premiér Benjamin Netanjahu vydal pokyn k tvrdé odvetě při schůzce s ministrem obrany Jisraelem Kacem a šéfy tajných služeb Šin Bet a Mossad, sdělil úřad premiéra.
Izraelská armáda sdělila, že jejím cílem byli ozbrojenci v oblasti Rafáhu, kteří předtím zahájili palbu na izraelské vojáky. "Tyto teroristické akce jsou hrubým porušením dohody o příměří a armáda na ně bude tvrdě reagovat," uvedla armáda na síti X. Odvetné údery mimo jiné mířily na tunely a další zařízení využívaná ozbrojenci.
⭕️ Earlier today, terrorists fired an anti-tank missile and gunfire toward IDF troops operating to dismantle terrorist infrastructure in the Rafah area, in southern Gaza, in accordance with the ceasefire agreement.
— Israel Defense Forces (@IDF) October 19, 2025
In response, the IDF has begun striking in the area to eliminate…
Izraelská armáda dnes podnikla údery v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy. Potvrdila tak informace médií a uvedla, že reagovala na palbu palestinských ozbrojenců, kteří navzdory křehkému příměří zaútočili na izraelské jednotky. Podle úřadu izraelského premiéra Benjamin Netanjahu poté, co teroristické hnutí Hamás porušilo příměří, nařídil "tvrdý zásah proti teroristickým cílům" v Pásmu Gazy. Hamás však tvrdí, že si incidentů či střetů v Rafáhu není vědom.
Following the violation of the ceasefire by Hamas, Prime Minister Netanyahu held a consultation with the Defense Minister and the heads of the security establishment and directed that strong action be taken against terrorist targets in the Gaza Strip.
— Prime Minister of Israel (@IsraeliPM) October 19, 2025
Pozůstatky dvou izraelských rukojmích patřily čtyřiapadesátiletému Ronenu Engelovi, který byl unesen ze svého domu v kibucu Nir Oz, a třicetiletému Sontchaju Oakkcharasriovi, který pracoval v kibucu Beeri jako zemědělský dělník. Oba byli pravděpodobně zavražděni 7. října 2023 při teroristickém útoku ozbrojenců Hamásu na jih Izraele a jejich těla byla odvlečena do Pásma Gazy.
Izrael dnes identifikoval druhé z dvojice těl, která v sobotu předali prostřednictvím Červeného kříže zástupci teroristického hnutí Hamás. Jedná se o Thajce jménem Sontchaja Oakkcharasri, který pracoval v zemědělství v kibucu Beeri, uvedl úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou Hamásu, dnes oznámilo, že Izrael vrátil do Pásma pozůstatky 15 Palestinců, čímž se počet těl repatriovaných do Pásma od začátku týdne zvýšil na 150. V rámci dohody o příměří zprostředkované americkým prezidentem Donaldem Trumpem má Izrael vydat těla 15 Palestinců za každého předaného mrtvého rukojmího.
Izraelská armáda potvrdila, že v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy dnes podnikla vzdušné údery v reakci na palbu palestinských ozbrojenců na její jednotky. Premiér Benjamin Netanjahu podle agentury Reuters nařídil armádě a bezpečnostním službám, aby v odvetě za útok teroristického hnutí Hamás tvrdě zasáhly proti "teroristickým cílům" v Pásmu Gazy. Hamás však tvrdí, že nemá informace o incidentech či ozbrojených střetech v Rafáhu.
Teroristické hnutí Hamás si není vědomo incidentů či střetů v Rafáhu. Hnutí podle agentur tvrdí, že oblast kontroluje Izrael a Hamás není ve spojení s tamními skupinami.
Izraelská armáda potvrdila, že v Rafáhu na jihu Gazy podnikla letecké údery v reakci na palbu ozbrojenců na její jednotky, porušili podle ní příměří.
"Hamás provedl několik útoků za žlutou linií, čímž porušil příměří," řekl dnes podle agentury Reuters představitel izraelské armády. Ta v sobotu připustila, že za poslední týden zabila v Pásmu Gazy několik Palestinců, kteří podle ní překročili takzvanou žlutou linii, za kterou se izraelští vojáci podle dohody stáhli.
Podle deníku Times of Israel palestinští teroristé napadli izraelské jednotky v Rafáhu, načež armáda odpověděla leteckými údery. Incident zřejmě představuje nejnovější porušení současného příměří ze strany Hamásu, napsal izraelský server. Armáda se k útoku zatím oficiálně nevyjádřila.
Izraelská armáda útočí v Pásmu Gazy, zatímco Izrael s Hamásem pokračují ve vzájemném obviňování z porušování příměří, uvádějí izraelská média.
"Policejní síly v Gaze s rozsáhlou pomocí obyvatel plní svou národní povinnost tím, že pronásledují milice a podle jasných zákonů je volají k odpovědnosti, aby chránily obyvatele a majetek," tvrdí Hamás ve svém dnešním prohlášení. Během uplynulého týdne členové Hamásu údajně zabili desítky členů rivalských klanů spolu s dalšími Palestinci obviněnými ze spolupráce s Izraelem, píše server Times of Israel. Pondělní veřejné popravy, za které hnutí čelilo kritice, byly mimořádnými válečnými opatřeními proti lidem, kteří se dopustili zabíjení, řekl dříve agentuře Reuters člen vedení hnutí Muhammad Nazzal.
"Pokud Hamás tento útok provede, budou přijata opatření k ochraně lidí v Gaze a k zajištění funkčnosti příměří," uvedlo bez podrobností americké ministerstvo zahraničí. Trump již dříve řekl, že pokud by Hamás pokračoval v zabíjení civilistů, bude jeho odzbrojení dosaženo silou.
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes odmítlo tvrzení amerického ministerstva zahraničí, že plánuje zaútočit na palestinské civilisty a porušit tím příměří dojednané s Izraelem.
Pokud forenzní ústav potvrdí i totožnost druhé oběti jako izraelského rukojmího, zůstane na palestinském území podle Izraele ještě 16 mrtvých rukojmích z celkem 28 těl, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří 10. října. Podle podmínek příměří měl Hamás nejpozději do 13. října propustit všechny živé a navrátit všechny mrtvé rukojmí.
Izraelská armáda uvedla, že informovala Engelovu rodinu o návratu pozůstatků do Izraele, což v tiskovém prohlášení potvrdil i úřad premiéra Benjamina Netanjahua.
Čtyřiapadesátiletý Engel byl unesen ze svého domu a zavražděn 7. října 2023 při teroristickém útoku ozbrojenců Hamásu na kibuc Nir Oz. Za mrtvého byl oficiálně prohlášen 1. prosince téhož roku. Uneseny byly i jeho dvě dcery spolu s manželkou, které ale byly propuštěny po 52 dnech zajetí při první dohodě o příměří uzavřené mezi Izraelem a Hamásem v listopadu 2023, píše agentura AFP.
Izrael dnes identifikoval jedno ze dvou těl, která v sobotu předali prostřednictvím Červeného kříže zástupci teroristického hnutí Hamás. Pozůstatky patří rukojmímu Ronenu Engelovi, informoval web Times of Israel. Totožnost druhého těla izraelští forenzní experti prověřují.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že má věrohodné informace o hrozícím útoku palestinského teroristického hnutí Hamás proti palestinským civilistům, informovaly dnes tiskové agentury. Útok by byl "přímým a hrubým porušením" dohody o příměří v Pásmu Gazy, sdělila diplomacie Spojených států.
zprávy z neděle 18. října
Válka Izraele proti Hamásu v Pásmu Gazy skončí, jakmile bude naplněna druhá fáze nynější dohody o příměří, která předpokládá odzbrojení tohoto palestinského teroristického hnutí. Podle agentury AFP to dnes večer v médiích prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. V Pásmu Gazy platí od 10. října příměří na základě první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Hamás dnes večer uvedl, že trvalé uzavření přechodu v Rafáhu jen zbrzdí proces předávání mrtvých rukojmích. "Dlouhodobé uzavření hraničního přechodu Rafáh (…) blokuje přísun specializované techniky potřebné k nalezení pohřešovaných osob pod sutinami (…)" a "způsobí velké zpoždění při vyprošťování a předávání pozůstatků", uvedlo hnutí v prohlášení, z něhož citovala agentura AFP.
Izraelská vláda chce, aby Hamás pozůstatky zesnulých rukojmích vracel rychleji. Hamás tvrdí, že tomuto procesu brání rozsáhlá devastace pásma Gazy, nevybuchlá munice a také to, že Izrael nadále kontroluje asi polovinu území pásma.
Pokud forenzní ústav potvrdí totožnost obětí coby izraelských rukojmích, zůstane na palestinském území podle Izraele ještě 16 mrtvých rukojmích z celkem 28 těl, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří 10. října.
Kancelář premiéra Benjamina Netanjahua krátce nato podle agentury Reuters oznámila, že armáda dvě rakve od Červeného kříže v Pásmu Gazy již převzala.
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes pozdě večer v Pásmu Gazy předalo pracovníkům Červeného kříže dvě rakve, v nichž jsou podle Hamásu těla dalších dvou izraelských rukojmích. Oznámila to izraelská armáda, která pozůstatky od Červeného kříže převzala a po krátkém smutečním obřadu je zašle k identifikaci. Hamás totožnost mrtvých neuvedl a tvrdí, že se těla podařilo nalézt až dnes.
Brigády Kasám předají ve 22:00 místního času (21:00 SELČ) "těla dvou izraelských vězňů, jejichž pozůstatky byly dnes nalezeny v Pásmu Gazy", uvedlo ozbrojené křídlo Hamásu v prohlášení zveřejněném na telegramu. Totožnost mrtvých neuvedlo.
Palestinské teroristické hnutí Hamás ještě dnes večer předá Izraeli těla dalších dvou mrtvých rukojmích, která se podle něj dnes podařilo v Pásmu Gazy nalézt. Podle tiskových agentur to dnes oznámilo ozbrojené křídlo Hamásu. Učinilo tak krátce poté, co Izrael podmínil navrácením všech těl otevření klíčového hraničního přechodu Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Na palestinském území podle Izraele zůstává ještě 18 mrtvých rukojmích z celkem 28 těl, která Hamás zadržoval před uzavřením příměří 10. října.
Přechod, který byl před válkou jedinou spojnicí Pásma Gazy s vnějším světem mimo kontrolu Izraele, zůstával - s výjimkou příměří začátkem letošního roku - převážně uzavřen od května 2024, kdy izraelská armáda zahájila ofenzivu ve městě Rafáh při hranici s Egyptem a přechod obsadila.
Nyní se tudy budou moci vracet do Gazy Palestinci pobývající v Egyptě, uvedla ambasáda v prohlášení. "Počet lidí, kteří se hlásí k návratu do Gazy, je velmi vysoký," řekl AP kulturní poradce ambasády Nadží al-Nadží, aniž uvedl konkrétní číslo.
"Otevření přechodu bude zváženo na základě způsobu, jakým Hamás splní své závazky při navracení zesnulých rukojmích a naplňování smluveného rámce dohody," uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar přitom tento týden řekl, že přechod by mohl být otevřen už v neděli.
Úřad izraelského premiéra zprávu o otevření přechodu Rafáh krátce nato popřel, když uvedl, že přechod zůstane až do odvolání uzavřen, neboť teroristické hnutí Hamás podle něj neplní podmínky dohody o příměří při navracení mrtvých izraelských rukojmích.
Hraniční přechod v Rafáhu se otevře v pondělí a umožní návrat Palestincům z Egypta do Pásma Gazy, oznámila dnes podle tiskových agentur Reuters a AP palestinská ambasáda v Egyptě. Neuvedla přitom, zda se tento klíčový vstupní bod otevře i pro přepravu humanitární pomoci obyvatelům válkou zpustošeného palestinského území, kde platí přes týden příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Podle AP zůstane přechod prozatím uzavřen i lidem, kteří by chtěli z pásma odejít.
Počet palestinských obětí dva roky trvající války v Pásmu Gazy mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás překročil 68 tisíc, oznámilo dnes podle agentury AP ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Konflikt 10. října přerušilo třetí příměří, jež by mělo podle plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa vést k trvalému míru. Většinu nově započítaných obětí tak tvoří těla, která se podařilo vyprostit při odstraňování trosek budov zřícených při izraelských úderech; několik Palestinců však zabila i izraelská palba.
Izrael vrátil do Pásma Gazy 15 těl Palestinců, uvedla agentura AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Gaze ovládané Hamásem. Izrael do Gazy podle ministerstva zdravotnictví od pondělí navrátil 135 těl. V Pásmu Gazy zůstává ještě 18 těl unesených Izraelců. Hamás přitom již v týdnu tvrdil, že předal všechna těla.
Studie, kterou 3. října zveřejnil americký institut Pew Research Center, zjistila, že 39 procent Američanů se domnívá, že Izrael zachází při vojenské operaci proti Hamásu příliš daleko. Před rokem si to myslelo 31 procent dotázaných a rok předtím 27 procent.
Bývalý mluvčí izraelské armády Peter Lerner uvedl, že to bude vyžadovat konkrétní kroky ze strany Netanjahuovy vlády, nikoli jen slova. Požadoval "jasný, důvěryhodný závazek k míru, ochraně nevinných životů, respektování mezinárodního práva a opravdové investice do regionálních a humanitárních partnerství." Kancelář premiéra Netanjahua na žádost o vyjádření bezprostředně nereagovala.
Zpravodajové agentury Reuters hovořili s 13 současnými a bývalými izraelskými úředníky a odborníky, kteří uznali, že humanitární dopady války významně poškodily pověst Izraele. Několik z nich vyjádřilo naději, že propuštění izraelských rukojmích a palestinských vězňů a zadržovaných lidí v rámci první fáze dohody o příměří v Gaze by mohlo být začátkem pro nápravu reputace Izraele.
Zahraniční průzkumy ukazují pokles podpory izraelské vojenské kampaně, a to i u jejího nejbližšího spojence, Spojených států. Podle zdravotnických úřadů v Gaze bylo zabito více než 67 tisíc Palestinců.
Izraelci věří, že příměří v Pásmu Gazy by mohlo Izraeli pomoci vymanit se z mezinárodní izolace a dát mu příležitost k nápravě jeho obrazu v zahraničí. V době války, kterou vyvolal teroristický útok palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023, se veřejné mínění na Západě výrazně změnilo. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters.
Podle forenzní analýzy je vrácenou obětí 75letý Elijahu Margalit, informoval server Times of Israel. Margalita zavraždili ozbrojenci při útoku na kibuc Nir Oz 7. října 2023. V prosinci téhož roku izraelská armáda oznámila, že Margalit zahynul a jeho tělo je zadržováno v Gaze. Zůstala po něm vdova, tři děti a tři vnoučata. Margalitovu čtyřicetiletou dceru Nili Margalitovou Hamás 7. října unesl a ze zajetí byla propuštěna 30. listopadu.
V takovém případě bude v Pásmu Gazy zůstávat ještě 18 těl unesených Izraelců. Hamás přitom již v týdnu tvrdil, že předal všechna těla.
Hamás tak tento týden na základě dohody o příměří předal Izraeli 11 těl, která podle hnutí patřila lidem uneseným při útoku, jenž před dvěma lety vyvolal izraelskou odvetu. Izrael tvrdí, že jedno z předchozích deseti těl žádnému z rukojmích nepatří. Identitu dosud poslední předané oběti Hamásu budou zkoumat experti ze střediska forenzní medicíny izraelského ministerstva zdravotnictví. Pokud se potvrdí, že tělo patří rukojmímu, poté jej úřady předají rodině.
Izrael převzal od Červeného kříže tělo dalšího rukojmí, které krátce před tím jeho pracovníkům předala teroristická organizace Hamás. V noci na dnešek to uvedl úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Izraelské úřady nyní pozůstatky podrobí forenzní analýze, aby ověřily jejich pravost, informovaly tiskové agentury.
zprávy ze soboty 18. října
Hamás dnes uvedl, že chce předat Izraeli všechna těla rukojmích. "Otázka těl je složitá a vyžádá si čas," uvedlo palestinské hnutí. Podle něj se některá těla nacházejí v tunelech, na které zaútočil Izrael, a další v sutinách budov. Jedno další tělo Hamás zřejmě předá už dnes v noci.
Pásmo Gazy se podle Nazzala teď nachází v přechodné fázi, po které by měly nastat volby. Podle něj nyní Hamás musí v Pásmu Gazy zaručit pořádek a například ochránit přepravu humanitární pomoci před rabováním a zloději. Pondělní veřejné popravy, za které hnutí čelilo kritice, byly mimořádnými válečnými opatřeními proti lidem, kteří se dopustili zabíjení, uvedl představitel hnutí.
Na odzbrojení Hamásu by se chtěla skrze poskytnutí zkušeností a financí podílet rovněž Evropská unie. S odvoláním na dokumenty unijní diplomacie to uvedla agentura AFP. To by podle ní mohli příští týden projednat ministři zahraničí.
Izrael i Spojené státy ale na odzbrojení Hamásu nadále trvají. "Hamás musí být za této dohody odzbrojen. Není žádné možná, žádné ale," uvedla kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Trump v uplynulých dnech řekl, že odzbrojení Hamásu by se mohlo uskutečnit silou, pokud by to hnutí neučinilo samo.
Hamás požadavky na odevzdání zbraní dlouhodobě odmítá. "Nemohu odpovědět ani ano ani ne," odpověděl Nazzal na otázku, zda bude Hamás souhlasit s odzbrojením. Stále nedořešena podle něj zůstává řada bodů. "Komu budou zbraně předány?" ptal se v rozhovoru představitel vedení Hamásu. Podle něj by s odzbrojením musely souhlasit i další palestinské frakce.
Palestinské teroristické hnutí Hamás by chtělo dosáhnout tříletého až pětiletého příměří na rekonstrukci Pásma Gazy. Další válku hnutí nechystá, řekl agentuře Reuters člen vedení Muhammad Nazzal. Na otázku, zda je Hamás ochoten předat zbraně, nechtěl jednoznačně odpovědět. Podle Nazzala je však přítomnost Hamásu v Pásmu Gazy teď nutná, aby hnutí ochránilo humanitární dodávky.
Po náletech na kamenolom v oblasti Ansár v okrese Nabatíja zůstalo podle libanonského deníku L'Orient-Le Jour jen troskami pokryté území. Jeden ze zaměstnanců kamenolomu listu řekl, že místo sloužilo výhradně k civilním účelům, zatímco izraelská armáda tvrdí, že šlo o objekt využívaný Hizballáhem. "Je to válka proti rekonstrukci, proti obyvatelům jihu, aby se už nemohli vrátit na své pozemky," dodal.
Izraelská armáda v prohlášení podle AFP uvedla, že "zasáhla teroristickou infrastrukturu Hizballáhu (…) v oblasti Mazrát Sinaí na jihu Libanonu". Oznámila také, že cílila na zařízení využívaná nevládní organizací Green Without Borders (Zelená bez hranic), na kterou Spojené státy uvalily sankce a kterou Izrael obviňuje z toho, že pod civilním krytím umožňuje přítomnost Hizballáhu v pohraniční oblasti.
Izrael pokračuje v útocích navzdory příměří uzavřenému loni v listopadu, údery jsou podle jeho tvrzení namířeny proti příslušníkům a infrastruktuře Hizballáhu, který svou další přítomností v oblasti porušuje podmínky dohody. Armáda také nadále okupuje pět míst na jihu Libanonu u hranic s Izraelem, která označuje za strategická.
Prezident Aún izraelské útoky odsoudil jako porušení mírové dohody. "Opakovaná izraelská agrese je součástí systematické politiky, jejímž cílem je ničit produktivní infrastrukturu, brzdit hospodářství a podkopávat národní stabilitu pod falešnými bezpečnostními záminkami," uvedl prezident.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při útoku na dům ve městě Šimstar v údolí Biká na východě země byl zabit jeden člověk. Podle stanice Al-Manár, napojené na Hizballáh, byl tentýž dům terčem izraelského bombardování už dříve. Další člověk byl zraněn v Bnáfúlu v okrese Sidón na jihozápadě země a šest dalších utrpělo zranění v Ansáru v okrese Nabatíja na jihu.
Izraelské útoky hlavně na jihu Libanonu si ve čtvrtek vyžádaly jednoho mrtvého a nejméně sedm zraněných. Podle izraelské armády šlo o cílené údery na členy militantního hnutí Hizballáh a jejich spojence. Libanonský prezident Joseph Aún útoky odsoudil s tím, že podle něj mířily na civilní objekty. Informovala o tom agentura AFP.
Turecký zdroj agentuře AFP také řekl, že úkol záchranného týmu je komplikovaný, protože někteří izraelští rukojmí mohli být Hamásem zamaskovaní, aby se při přepravě vyhnuli odhalení izraelskými drony. To záchranářům ztíží identifikaci těl izraelských rukojmích. Proto podle něj musí palestinské hnutí specifikovat, kde přesně mají záchranáři pátrat po unesených Izraelcích.
Tým tureckého úřadu pro řešení následků katastrof (AFAD) je vybaven speciální pátrací technikou, včetně zařízení detekujících známky života a speciálně vycvičenými psy. Jejich úkolem bude lokalizovat a vyprostit těla osob, které uvázly pod sutinami budov. Někteří experti vyjádřili obavy ohledně zneužití těžké techniky tureckého týmu. Podle nich hrozí, že by ji Hamás mohl využít k uvolnění vchodů do svých podzemních tunelů.
Tým složený z 81 tureckých záchranářů čeká na egyptských hranicích na povolení izraelských úřadů, aby mohl vstoupit do palestinského Pásma Gazy a zahájit záchranné práce. Uvedla to agentura AFP. Zatím není jasné, zda budou turečtí záchranáři do pásma vpuštěni. Zdroj z palestinského teroristického hnutí Hamás AFP řekl, že turecký záchranný tým je v Gaze očekáván v neděli.
zprávy z pátku 17. října
V Pásmu Gazy nadále zůstává 19 těl rukojmích, ozbrojené křídlo teroristického hnutí ale ve středu večer uvedlo, že k nim v současnosti nemá přístup.
Inbar Haimanová byla zabita 7. října 2023 při útoku Hamásu a jeho spojenců na hudební festival Nova na jihu Izraele a její tělo bylo následně odvezeno do Pásma Gazy. Haimanová byla poslední ženskou rukojmí v pásmu.
Důstojník izraelské armády Muhammad Atráš byl zabit ve stejný den v boji s útočníky v oblasti kibucu Nahal Oz a tělo bylo také následně přepraveno do Pásma Gazy.
Izraelská armáda dnes potvrdila identitu dvou rukojmích, jejichž pozůstatky ve středu Izraeli prostřednictvím Červeného kříže předalo hnutí Hamás, napsal server The Times of Israel. Armáda informovala jejich rodiny a následně zveřejnila jejich jména.
zprávy ze čtvrtka 16. října
Těmi, jejichž jména dnes armáda zveřejnila, jsou izraelský občan Guy Illouz, který byl unesen z hudebního festivalu Nova, a nepálský občan Bipin Joši, který byl unesen z krytu v kibucu Alumim. Hamás v pondělí uvedl, že předává také těla izraelských občanů Jossiho Šarabiho a Daniela Pereze.
Izraelská armáda dnes potvrdila identitu čtyř rukojmích, jejichž pozůstatky v pondělí hnutí Hamás prostřednictvím Červeného kříže předalo Izraeli, napsal server The Times of Israel. Armáda informovala jejich rodiny, nicméně prozatím zveřejnila pouze jména dvou identifikovaných rukojmích. V Pásmu Gazy nadále zůstávají těla 24 rukojmích.
Nejméně čtyři lidé zahynuli při dnešním úderu izraelské armády ve městě Gaza, napsala palestinská agentura WAFA s odvoláním na tamní zdravotnické zdroje. Původní informace hovořily o třech mrtvých. Podle agentury se jednalo o Palestince, kteří se snažili dostat ke svým domovům, které v průběhu války museli opustit. Izraelská armáda uvedla, že se tito lidé přes varování přiblížili k jejím jednotkám. V Pásmu Gazy v pátek vstoupilo v platnost příměří.
události z úterý 14. října
V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch dnes pozdě odpoledne začala vrcholná schůzka představitelů řady zemí světa k otázce míru na Blízkém východě. Mezi účastníky setkání, které organizuje egyptský prezident Sísí, měl být také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který ale nepřijede vzhledem k židovskému svátku. Na místě je naopak šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Účastní se také generální tajemník OSN António Guterres, za EU předseda Evropské rady António Costa, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, šéfka italské vlády Giorgia Meloniová či španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Očekáváni byli také zástupci Kataru, Turecka, Spojených arabských emirátů, Jordánska, Pákistánu a dalších zemí.
Trump, který na summitu v Šarm aš-Šajchu promluvil hned v úvodu jednání, prohlásil, že se dohoda o příměří velmi vydařila. "Podepíšeme dokument, který stanoví mnoho pravidel a regulací a spoustu dalších věcí. Je velmi rozsáhlý," prohlásil Trump. Následně americký prezident podepsal se zprostředkovateli dokument o dohodě o příměří. Al-Džazíra uvedla, že obsah dokumentu není znám, ale Trump po podpisu řekl, že bude platit.
Americký prezident Donald Trump po příletu do Egypta, kde se koná vrcholná schůzka řady zemí světa k otázce míru na Blízkém východě, řekl, že začala druhá fáze jednání o Pásmu Gazy. Informuje o tom stanice al-Džazíra. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí Trumpovi, který do letoviska Šarm aš-Šajch přiletěl dnes odpoledne z Izraele, poděkoval za zprostředkování příměří v Pásmu Gazy. V úvodu schůzky pak šéf Bílého domu s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters.
"Začalo, pokud víme," odpověděl Trump na otázku novinářů, zda se již začalo jednat o další fázi jeho mírového plánu poté, co palestinské teroristické hnutí Hamás dnes propustilo 20 živých rukojmích výměnou za více než 1900 Palestinců, které Izrael propustil z vězení. Hamás má ještě předat těla těch, kteří útok a dva roky zadržování nepřežili.
"Druhá fáze začala, víte, ty fáze jsou trochu propojené," dodal Trump a poděkoval Sísímu za pomoc se zprostředkováním jednání s Hamásem.
Sísí vyjádřil přesvědčení, že pouze Trump "je schopen zajistit mír", a označil jeho plán za obrovský úspěch. Kromě toho Sísí také jednal s lídry Turecka, Kataru, Francie a dalších států o plnění příměří a rekonstrukci válkou zničeného Pásma Gazy, uvedla egyptská prezidentská kancelář.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal příměří v Pásmu Gazy, kterého bylo dosaženo po dvou letech bojů za zprostředkování amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského to dává naději na mír i Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. I v této válce se americký prezident snaží hrát roli zprostředkovatele mezi Kyjevem a Moskvou, poznamenala agentura AFP.
" Když je dosaženo míru v jedné části světa, přináší to větší naději na mír v dalších regionech, kde je život stále v ohrožení," napsal Zelenskyj na sociální síti X.
"Pracujeme na tom, aby den míru nastal i pro Ukrajinu. Ruská agrese zůstává posledním globálním zdrojem destabilizace. Pokud bylo dosaženo příměří a míru pro Blízký východ, vedení a odhodlání globálních aktérů může jistě fungovat i pro nás, na Ukrajině, v Evropě," dodal.
Navrácení rukojmích do Izraele je významným krokem na cestě k obnovení dialogu. Na síti X to uvedl český prezident Petr Pavel. Doufá, že první fáze naplňování mírového plánu otevře cestu k trvalé stabilitě. Propuštění izraelských rukojmích je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní okamžik, napsal na síti X. Za milník v naplňování mírové dohody to označilo ministerstvo zahraničí.
Pavel ocenil osobní angažmá Trumpa i úsilí Egypta, Kataru a dalších zemí, které k výsledku přispěly. "Doufám, že první fáze naplňování mírového plánu otevře cestu k trvalé stabilitě, která přinese bezpečí a důstojnost všem zasaženým stranám," poznamenal prezident.
"Po letech nejistoty a strachu se dnes konečně začali vracet domů ke svým rodinám. Setkal jsem se s rodinami unesených při své návštěvě Izraele, všichni jsme viděli jejich bolest i naději, mám radost, že se aspoň některé z obětí brutálního útoku Hamásu nakonec podařilo zachránit z rukou teroristů," uvedl Fiala, který Izrael navštívil na konci října 2023.
Ocenil, že se Trumpovi podařilo vyjednat příměří, předání rukojmí a umožnit vstup humanitární pomoci do Gazy. "Nyní je nezbytné, aby tento proces pokračoval a vedl k dlouhodobému míru," dodal ministerský předseda.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského prezidenta Herzoga, aby udělil milost současnému premiérovi Izraele Benjaminu Netanjahuovi. Trump to uvedl během projevu v Knesetu. Netanjahu v současnosti čelí trestnímu stíhání za korupci a podvod.
V projevu v Knesetu americký prezident Donald Trump uvedl, že celý region Blízkého východu podle něj podpořil odzbrojení Hamásu. "Síly chaosu, které sužovaly region, jsou zcela poraženy," citovala agentura Reuters amerického prezidenta. Podle něj by však bylo "skvělé uzavřít mírovou dohodu s Íránem". Spojené státy se letos připojily k izraelské vzdušné kampani proti Íránu, když v červnu zaútočily na některá jeho jaderná zařízení.
S koncem války v Pásmu Gazy a propuštěním izraelských rukojmích podle amerického prezidenta Donalda Trumpa skončila noční můra nejen pro Izraelce, ale také pro Palestince. V souvislosti s útokem teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců na Izrael v říjnu 2023 a následného osudu unesených rukojmích Trump pronesl dva sliby, když řekl "nikdy nezapomene" a "nikdy více".
Propuštěný rukojmí Eitan Mor se shledal se svojí rodinou. Video uveřejnila izraelská armáda. V Gaze byl držen s ostatními unesenými rukojmími celkem 738 dní.
💛 Watch the moment Eitan Mor reunites with his parents: pic.twitter.com/mKajWRBumU
— Israel Defense Forces (@IDF) October 13, 2025
Do Šarm aš-Šajchu na summit přijel palestinský prezident Mahmúd Abbás. Stojí v čele hnutí Fatah, které je rivalem teroristického hnutí Hamás ovládajícího Pásmo Gazy. Agentura AP píše, že Izrael odmítá, aby Abbásem vedená palestinská samospráva hrála v budoucnu jakoukoliv roli v Pásmu Gazy.
"Konec války v Pásmu Gazy je historickým úsvitem nového Blízkého východu," prohlásil v projevu v Knesetu americký prezident Donald Trump. Podle něj nastane zlatý věk Izraele i celého regionu. Celé generace si podle Trumpa budou tento okamžik pamatovat jako chvíli, kdy začala změna k lepšímu.
Trumpovo vystoupení v izraelském parlamentu krátce přerušil hlukem poslanec levicové strany, napsala agentura Reuters. Dotyčný byl ze sálu ihned vyveden. Trumpův projev je také opakovaně přerušován potleskem přítomných.
"Po dvou strašlivých letech strávených v temnotě a zajetí se 20 odvážných rukojmích vrací do náruče svých rodin a to je úžasné," zahájil Donald Trump svůj projev v izraelském Knesetu.
Český premiér Petr Fiala pogratuloval americkému prezidentu Trumpovi k uzavření příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Propuštění izraelských rukojmích je zásadní okamžik.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 13, 2025
Po letech nejistoty a strachu se dnes konečně začali vracet domů ke svým rodinám. Setkal jsem se s rodinami unesených při své návštěvě Izraele, všichni jsme viděli jejich bolest i naději, mám radost, že se aspoň některé z…
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v projevu před izraelským parlamentem označil iniciativu amerického prezidenta Donalda Trumpa za zásadní pro mír v Pásmu Gazy. Trumpovi, který je jednání Knesetu přítomen, Netanjahu řekl, že je tomuto míru oddán stejně jako Trump sám a společně jej také zajistí.
Premiér Trumpovi také poděkoval za návrh dohody, která zajistila návrat všech izraelských rukojmích zpět domů. Poslední dvě desítky živých rukojmích se do Izraele z Pásma Gazy vrátily dnes.
Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Pásma Gazy přijely první autobusy s desítkami Palestinců propuštěnými z izraelských věznic. Oznámil to podle agentury AP úřad Hamásu pro palestinské vězně. V Ramalláhu, správním centru Palestinské autonomie, autobusy přivítaly jásající davy. Nejméně jeden autobus také překročil hranice Pásma Gazy, uvedl úřad teroristického hnutí Hamás.
Izrael v první fázi mírové dohody propustil z věznic bezmála 2000 odsouzených i zadržovaných Palestinců výměnou za izraelské rukojmí, které Hamás unesl při útoku v říjnu 2023.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na mírový summit do egyptského Šarm aš-Šajchu nepojede kvůli židovskému svátku, uvedl jeho úřad. Popřel informace poskytnuté Egyptem.
Do Izraele se v pondělí vrátilo všech zbývajících 20 izraelských rukojmích, které uneslo palestinské teroristické hnutí Hamás při bezprecedentním útoku na Izrael z října 2023 a zadržovalo je 738 dní v Pásmu Gazy. Na tomto palestinském území tak poprvé od roku 2014 není násilím držen žádný živý izraelský občan. Nadále tam prozatím zůstává 27 těl těch, kteří únos a následné zadržování nepřežili, a tělo jednoho vojáka zabitého v minulé válce roku 2014.
Egyptská prezidentská kancelář potvrdila, že summitu v letovisku Šarm aš-Šajch se dnes odpoledne zúčastní i izraelský premiér Benjamin Netanjahu, napsala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump, který je nyní na návštěvě v Izraeli, spolu s Netanjahuem podle agentur telefonicky hovořili s egyptským prezidentem Abdalem Fatahem Sísím. Na schůzce bude také palestinský prezident Mahmúd Abbás.
Německo, Francie a Británie dnes uvítaly propuštění dvou desítek izraelských rukojmích, které více než dva roky zadržovalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Německý kancléř Friedrich Merz vyzval Hamás, aby vydal i těla rukojmích, které jeho věznění nepřežili. Francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X napsal, že sdílí radost rodin rukojmích a izraelského lidu.
I share the joy of the families and of the Israeli people as seven hostages have just been handed over to the Red Cross. My team and I had recently met their parents.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) October 13, 2025
Eitan Mor, Gali and Ziv Berman, Matan Angrest, Omri Miran, Alon Ahel and Guy Gilboa-Dalal are safe.…
Všech 20 rukojmích, které dnes propustil Hamás, je již na území Izraele, uvedla izraelská armáda. V Pásmu Gazy tak již není žádný živý rukojmí.
🟡 Operation “Returning Home”
— Israel Defense Forces (@IDF) October 13, 2025
The returning hostages, Matan Zangauker, Maxim Herkin, Segev Kalfon, Yosef-Chaim Ohana, Nimrod Cohen, Avinatan Or, Evyatar David, Eitan Horn, David Cunio, Ariel Cunio, Elkana Bohbot, Bar Kupershtein and Rom Braslavski, accompanied by IDF and ISA…
Izraelští rukojmí jsou v uspokojivém stavu, píše server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného představitele Červeného kříže.
Izraelská armáda oznámila, že skupina zbývajících 13 živých rukojmích propuštěných Hamásem se v jejím doprovodu vrací z Pásma Gazy do Izraele.
Ozbrojené křídlo Hamásu v pondělí dopoledne předalo pracovníkům Červeného kříže všech 13 zbývajících živých rukojmích, které toto palestinské teroristické hnutí zadržovalo v Pásmu Gazy přes dva roky a propustilo je na základě uzavřené dohody o příměří. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroj obeznámený s operací. Červený kříž ani izraelská armáda informaci dosud nepotvrdily. V držení Hamásu tak nyní nezůstávají žádní živí rukojmí, hnutí by mělo předat ještě 28 těl těch, kteří nepřežili.
Předání se uskutečnilo v jižní části pásma poté, co Hamás dnes ráno ve městě Gaza na severu propustil skupinu prvních sedmi zadržovaných osob. Z věznice na jihu Izraele prakticky současně odjely autobusy s palestinskými vězni, propuštěnými na základě dohody o příměří a výměně rukojmích, napsal Reuters s odkazem na živé záběry izraelské televize.
Autobusy s palestinskými vězni, propuštěnými podle dohody mezi Izraelem a Hamásem o výměně rukojmích, odjely z věznice na jihu Izraele, píše Reuters.
Hamás předal pracovníkům Červeného kříže na jihu Pásma Gazy zbývajících 13 živých izraelských rukojmích, informují Reuters a izraelská média.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ráno uvítal amerického prezidenta Donalda Trumpa na Ben Gurionově letišti.
Welcome to Israel Mr. President 🇮🇱🇺🇸 pic.twitter.com/ZWyik80Ee5
— Benjamin Netanyahu - בנימין נתניהו (@netanyahu) October 13, 2025
Prezident Jicchak Herzog dnes Trumpovi předá nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti, jehož nositelem je například Trumpův předchůdce v Bílém domě Joe Biden nebo bývalý český prezident Miloš Zeman.
Propuštění rukojmích je podle šéfky diplomatické služby EU Kaji Kallasové velkým úspěchem diplomacie a klíčovým milníkem na cestě k míru. Zajištění míru v Gaze ale bude mimořádně složité, dodala Kallasová na sociální síti X.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul přivítal dnešní propuštění prvních sedmi z 20 přeživších izraelských rukojmích, které více než dva roky zadržovalo palestinské teroristické hnutí Hamás. Označil ho za radostný i tísnivý moment. Wadephul slíbil, že se Německo bude výrazně podílet na rekonstrukci válkou zničeného Pásma Gazy, vyslání německých vojáků by ale podle něj nebylo nejlepším řešením.
"Okamžik radosti, ale i okamžik stísněnosti, protože samozřejmě víme, že někteří se opravdu vrátí jen mrtví," uvedl šéf německé diplomacie k propuštění izraelských rukojmích v rozhovoru s veřejnoprávní stanicí Deutschlandfunk. "Je to velmi dojemné, protože mezi propouštěnými je i několik těch, kteří mají německé občanství," dodal.
Katarská televizní stanice al-Džazíra s odvoláním na svého reportéra napsala, že rukojmí byli schopni chůze bez cizí pomoci. Uvedla rovněž, že druhá fáze propuštění živých rukojmích se uskuteční v 10:00 (9:00 SELČ) v jižní části Pásma Gazy.
Izraelská armáda uvedla, že Ejtan Mor, Alon Ohel, bratři Ziv a Gali Bermanovi, Guy Gilboa-Dalal, Omri Miran a Matan Angrest již za doprovodu jejích jednotek překročili hranice pásma a jsou na území jižního Izraele. Tam se na vojenské základně shledají se svými rodinami a podrobí se první lékařské prohlídce, než budou dopraveni vrtulníky do izraelských nemocnic.
Na Ben Gurionově letišti v Izraeli dnes přistál letoun Air Force One s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na palubě. Trump vystoupí v izraelském parlamentu a podle médií se možná také sejde s rodinami izraelských rukojmích.
Bílý dům informoval, že Trump cestou v televizi sledoval živý přenos z předání prvních sedmi rukojmích. V písku na pláži v Tel Avivu lidé vytvořili obrovský nápis "Home" s židovskými hvězdami a poděkováním v angličtině "Thank you" a znázorněním profilu hlavy prezidenta Trumpa s jeho typickým účesem.
Trump po příletu ve dveřích svého letounu pozdravil sevřenou pěstí a poté po schodech sestoupil na červený koberec rozvinutý na přistávací ploše. Trumpa na letišti přivítali premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog, dcera Ivanka, Trumpův zeť Jared Kushner, zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff či velvyslanec USA v Izraeli Mike Huckabee.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy převzala od pracovníků Červeného kříže prvních sedm z 20 živých izraelských rukojmích, které dnes ráno na základě dohody o příměří propustilo palestinské teroristické hnutí Hamás. Rukojmí jsou nyní za doprovodu armády na cestě do Izraele, kde se podrobí první lékařské prohlídce, uvedla armáda na síti X. Informace o jejich zdravotním stavu zatím nejsou známy.
Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda se bývalý britský premiér Tony Blair stane členem takzvané Mírové rady. Podle agentury Reuters to řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One na cestě do Izraele. Rada je zamýšlený přechodný mezinárodní orgán, v jehož čele bude stát Trump a který bude dohlížet na přechodnou správu Pásma Gazy po skončení války. "Tonyho jsem měl vždycky rád, ale chci zjistit, zda je pro všechny přijatelnou volbou," řekl americký prezident s tím, že chce, aby byla rada zřízena rychle.
Na palestinském území se dodnes nacházelo celkem 48 rukojmích, z nichž 20 je stále naživu. Živé rukojmí Hamás a jeho spojenci předávají zástupcům Červeného kříže, kteří je převezou na stanoviště izraelské armády uvnitř Pásma Gazy, odkud je armáda přepraví na základnu Reim v Izraeli. Tam se podle agentury AFP rukojmí setkají se svými rodinami a posléze budou převezeni do nemocnic. Hamás a další palestinské frakce mají navrátit také těla 28 mrtvých rukojmích, z nichž jedním je voják zabitý v průběhu jedné z předešlých válek v roce 2014.
Katarská televizní stanice al-Džazíra uvedla, že druhá fáze propuštění živých rukojmích se uskuteční v 10:00 (9:00 SELČ) v jižní části Pásma Gazy.
Prvními propuštěnými jsou Gali a Ziv Bermanovi, Matan Angrest, Alon Ohel, Omri Miran, Ejtan Mor and Guy Gilboa-Dallal, napsal server The Times of Israel s odkazem na další izraelská média. Skupina byla předána ve městě Gaza v severní části pásma.
Izrael v rámci první fáze mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa propustí bezmála 2000 vězněných Palestinců z izraelských věznic včetně 250 doživotně odsouzených. Agentura Reuters s odvoláním na oficiálního činitele obeznámeného s operací napsala, že všech 1966 palestinských vězňů, kteří mají být dnes propuštěni výměnou za izraelské rukojmí, už nastoupilo do přistavených autobusů v izraelských věznicích.
Desetitisíce Izraelců sledují televizní přenosy na veřejných projekcích po celé zemi, hlavní akce se koná na náměstí v Tel Avivu. Jakmile izraelské televizní stanice oznámily, že rukojmí jsou v rukou Červeného kříže, lidé propukli v bouřlivý jásot.
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes ráno předalo do rukou Červeného kříže prvních sedm z 20 živých rukojmích, které má dnes propustit na základě dohody o příměří v Pásmu Gazy. Informují o tom tiskové agentury i izraelská média. Informace o zdravotním stavu propuštěných, kteří byli v Pásmu Gazy drženi přes dva roky, nebyly bezprostředně k dispozici. Předání podle Reuters potvrdili také představitelé Hamásu, izraelská armáda o něco později uvedla, že propuštění jsou na cestě.
Právě se děje
Plzni neuznali gól. I tak udržela neporazitelnost a je blízko postupu
Dánská diplomacie zřídila noční hlídku, aby monitorovala Trumpova prohlášení
ŽIVĚ
Ukrajinci budou jednat s Američany o míru a zárukách, uvedl Zelenskyj
Možná ztratíte svoje děti, varuje generál. Macron chce víc mladých v armádě
ŽIVĚ
Legia - Sparta. Priskeho družina hraje v Konferenční lize znovu proti Polákům
Velký kritik Fialy, jenž je spojován s jihočeským kmotrem. Kdo je odpadlík z ODS Kuba
