Finský prezident Alexander Stubb v Davosu ostře zhodnotil ruskou válku proti Ukrajině jako strategické selhání Kremlu. Zároveň popsal, jak je Finsko připraveno čelit případnému ruskému útoku. Poukázal na silnou armádu, rozsáhlou mobilizační schopnost, arktické jednotky i vysokou míru civilní připravenosti. A hlavně zdůraznil, že jeho země se dokáže bránit i bez podpory USA.
„Podívejme se, čeho Rusko dosáhlo za poslední čtyři roky: získalo 20 procent území Ukrajiny. Čistě vojensky zhruba dvě procenta. A přitom všem utrpělo asi milion padlých a zraněných,“ uvedl ve středu Stubb na Světovém ekonomickém fóru.
Podle něj se Rusku se v důsledku války zároveň výrazně zmenšila sféra vlivu a země se potýká s narůstajícími ekonomickými problémy.
„Vidíme, jak se země střední Asie a jižního Kavkazu postupně odpoutávají od ruského impéria. A když se dnes podíváte na ruskou ekonomiku – pokud budeme vycházet z inflace za první dva týdny roku, míříme k 30procentní inflaci za celý rok, k úrokovým sazbám kolem 16 procent, nulovému růstu, vyčerpaným rezervám a k neschopnosti platit vojáky, až válka skončí,“ nebral si Stubb servítky na účet Moskvy.
„Takže mě víc znepokojuje neochota Ruska tuhle válku ukončit, protože si to vlastně nemůže dovolit, než jeho schopnost tu válku vyhrát. Ne ukončit, ale vyhrát. Protože oni prostě jedou dál.“
V první linii bez ohledu na USA
Stubb zároveň jako představitel země stojící v první linii NATO zdůraznil, že Finsko je připraveno na případný ruský útok bez ohledu na to, zda by mělo podporu Spojených států. Poukázal přitom na povinnou vojenskou službu a uvedl, že země dokáže během několika týdnů mobilizovat až 280 tisíc vojáků.
„Spolu s Polskem máme největší dělostřelectvo v Evropě. Máme střely dlouhého doletu – pozemní, námořní i letecké,“ cituje finského prezidenta Bussiness Insider.
Stubb také vyzdvihnul sílu finského letectva, které disponuje 62 stíhačkami F-18, Finsko si navíc nedávno objednalo 64 moderních letounů F-35. Jde o americké stroje, takže k jejich provozu je do určité míry nutná podpora USA. Finský prezident nicméně vyjádřil přesvědčení, že tato spolupráce bude pokračovat.
„Vaše další otázka bude znít: létají bez Američanů? Ne, nelétají. Ale věříme, že létat budou dál, protože je to v zájmu Ameriky. A v tom máme jasno,“ řekl Stubb během diskusního panelu v Davosu.
Nejsilnější NATO od konce studené války
Stubb zároveň připomněl, že Finsko má „největší arktické síly v celé Alianci“. Upozornil také na vysokou úroveň civilní připravenosti. Země má k dispozici civilní kryty pro téměř 4,5 milionu obyvatel a zajištěnou bezpečnost dodávek potravin, energií i fungování infrastruktury.
Zároveň vyjádřil důvěru ve schopnosti Evropy. „Dokáže se Evropa bránit? Moje odpověď je jednoznačně ano,“ prohlásil. Optimisticky se vyjádřil i k budoucnosti vztahů v rámci NATO, a to navzdory napětí okolo Grónska.
Na otázku, zda by se Aliance kvůli těmto sporům mohla rozpadnout, odpověděl: „Myslím si, že jsme naopak v procesu vytváření silnějšího NATO, než jaké jsme viděli od konce studené války.“
Sdílet
