Byla to ještě komplikovanější operace, než se původně zdálo. Američané si hluboko v Íránu na nevyužívaném zemědělském letišti vytvořili předsunutou základnu, kde přistála jejich transportní letadla. Ta přivezla malé útočné vrtulníky, které poskytovaly palebné krytí při záchraně sestřeleného pilota. Nakonec ale na místě zůstaly jejich trosky, stejně jako ohořelé vraky letadel. Co se stalo?
Donald Trump mluví o zázračné operaci, íránská televize se chlubí záběry spálených amerických strojů. A obě strany přitom využívají symboliku 46 let staré události – operace Desert one, neúspěšného pokusu amerických speciálních sil o záchranu rukojmí na ambasádě Spojených států v Teheránu v dubnu 1980.
Akce skončila spálenými americkými letouny a helikoptérami v poušti, kde se Američané pokusili vytvořit improvizovanou leteckou základnu pro doplňování paliva vrtulníků k dalšímu letu na Teherán. V písečné bouři se ale jedno letadlo srazilo s vrtulníkem, další stroje měly mechanické poruchy a nakonec se Američané s osmi mrtvými stáhli a na místě nechali osm ohořelých strojů. Jejich fotografie se staly symboly amerického ponížení. O to se snaží íránská propaganda i nyní, naopak Donald Trump dnešní – v lecčems podobnou – operaci vidí jako symbolickou odplatu. „Na rozdíl od operaci Desert one – TOHLE BYL TOTÁLNÍ ÚSPĚCH,“ napsal na své sociální síti Truth Social.
Obvykle přehnaně bombastický americký prezident měl v tomto pravdu. Všichni vojenští analytici se shodují v tom, že záchrana sestřeleného pilota více než 300 kilometrů od nejbližší hranice, bez ztráty dalšího života, je obrovským úspěchem. Co tedy o akci víme?
V pátek sestřelili Íránci americkou stíhačku F-15, která se pravděpodobně vracela z bombardovací mise. Oba muži posádky se katapultovali, jeden z nich se u toho však zranil.
Zatímco první pilot byl zachráněn vrtulníkem téměř okamžitě, druhého čekalo 24 hodin na útěku před íránskou armádou i civilisty, povzbuzenými vysokou odměnou vypsanou za jeho dopadení – v oblasti totiž žijí nomádské kmeny, které mají dovoleno nosit zbraně.
Pilot, který byl údajně těžce zraněn, se pravděpodobně nedostal příliš daleko od místa sestřelu. Skrýval se ve skulině ve skalách vysoko v horách (zhruba ve výšce 2 000 metrů). S sebou měl železnou dávku vody, potravin, pistoli, mapu i šifrované prostředky spojení, díky kterým byl (od určité chvíle) v kontaktu s velením.
CIA okamžitě rozjela operaci, jejímž cílem bylo přesvědčit Íránce, že pilota už vyzvedli na jiném místě a odváží ho po zemi. Americké letouny mezitím útočily na konvoje bezpečnostních sil, které směřovaly do oblasti. Při této činnosti byl pravděpodobně sestřelen letou A-10 Thunderbolt, určený k ničení pozemních cílů. Jeho pilot se ale zachránil, když se katapultoval až nad bezpečnou oblastí.
Vzhledem k vzdálenosti místa do nejbližších amerických základen se Američané rozhodli vytvořit předsunutou základnu jen zhruba 40 kilometrů od Isfahánu, třetího největšího města v Íránu. To znamená více než 300 kilometrů od nejbližší hranice. A to na místě starého nevyužívaného zemědělské letiště. Podobně jako v roce 1980 se tohle místo mělo stát jakousi mezistanicí, kam transportní letouny dopraví vrtulníky, palivo, munici a vojáky pro další operaci. A stejně jako v roce 1980 se něco zadrhlo…
Transportní letouny C-130 Hercules jsou známé tím, že jsou schopny přistát i v polních podmínkách. To se jim také na improvizovaném letišti podařilo. Z jejich útrob vyjely malé „minivrtulníky“ AH-6, které (podle varianty) buď dopraví na místo elitní vojáky, nebo poskytují palebnou podporu. Jde o mimořádně obratné stroje, se kterými jejich piloti dokážou i v náročném terénu zázraky. K pilotovi se nakonec dostali muži amerických speciálních sil, kteří museli v boji použít i své osobní zbraně. Podle zdrojů New York Times šlo o extrémně náročnou operaci. Vysoký představitel americké armády popsal misi na záchranu pilota jako jednu z nejnáročnějších a nejsložitějších v historii amerických speciálních operací vzhledem k horskému terénu, zraněním pilota a faktu, že íránské síly se blížily k místu zásahu.
Problém nastal v okamžiku, kdy se všichni dostali na předsunutou základnu na zemědělském letišti. Herculesy totiž nedokázaly z rozblácené plochy vzlétnout. A na místě byla zhruba stovka mužů, která se potřebovala dostat do bezpečí. V tu chvíli to vypadalo na opakování fiaska z roku 1980. Američané ale na místo poslali tři lehčí letouny Dash 8, kterým se už podařilo vzlétnout i se zhruba stovkou vojáků na palubě: příslušníků elitních sil, posádek ostatních letounů a vrtulníků a také se zraněným zachráněným pilotem. Odlet se tím zpozdil, což určitě neuniklo Íráncům. Je pravděpodobné, že po celou dobu čekání na náhradní letadla musely americké stroje bombardovat íránské síly, snažící se dostat k letišti.
Ještě před odletem byly všechny stroje důkladně zničeny na zemi – to je standardní procedura, aby cenné technologie nepadly do rukou nepřítele. Stejně zničily americké speciální síly poškozený vrtulník v pákistánském Abbottabádu při zátahu na Usámu bin Ládina.
Mohlo by vás zajímat: Americké bombardéry B-1 startují z USA na noční bombardování v hloubce iránského území
Sdílet
Nejnovější videa
