Když v pátek usedl bývalý šéf zpravodajského oddělení Mossadu Zohar Palti k mikrofonu v podcastu novináře Nadava Perryho, ve vzduchu ještě doznívaly ozvěny izraelských náletů na íránské cíle. Palti mluvil s uznáním o akci, kterou označuje za bezprecedentní v dějinách izraelské armády. "Za 50 let jsme bojovali s mnoha nepřáteli, ale nikdy se státem. A teď najednou operujeme přímo nad Íránem - zemí, která je více než 70krát větší než Izrael a má dvě mohutné armády," uvedl.
Zohar Palti
je zkušeným izraelským odborníkem na národní bezpečnost s téměř čtyřicetiletou službou v IDF a Mossadu. V armádním zpravodajství (1982-2006) sloužil postupně jako analytik, velitel kontrarozvědky a zástupce šéfa výzkumné divize. Od roku 2006 působil v Mossadu, kde vedl kontrarozvědnou sekci, následně výzkum a od roku 2011 byl ředitelem zpravodajské ředitelství.
Po Mossadu v letech 2016-17 působil jako senior fellow na Harvardově Belferově centru a jako mezinárodní fellow ve Washington Institute for Near East Policy. V únoru 2017 byl jmenován šéfem Politicko-vojenského odboru izraelského ministerstva obrany, kde ztělesňoval strategická partnerství a vojenskou diplomacii.
Palti připomíná, že izraelské plány na úder proti Íránu se po desetiletí držely scénáře známého z operací proti syrským a iráckým jaderným reaktorům: "přiletět, udeřit a vrátit se". Tentokrát je ale realita jiná. "To, co izraelské letectvo předvedlo během prvních 48 hodin, je historicky ohromující. Vyčistilo vzdušný prostor od všech protiletadlových baterií a operuje stovky kilometrů od domova, s desítkami opakovaných náletů."
Pro Paltiho je nejpřekvapivější to, co se neříkalo ani za zavřenými dveřmi: "Neexistoval žádný scénář, ve kterém bychom předpokládali, že něco takového bude možné. Naši piloti létají nad Íránem svobodně - to je zcela mimo dosavadní představy."
Co přijde po první vlně?
V tuto chvíli však nechce analyzovat detaily. "Jsme Izraelci - po válce si to všechno rozebereme a budeme se dohadovat, co šlo dobře a co ne," říká s nadsázkou. Přesto trvá na tom, že rozhodnutí udeřit bylo správné. O detailech, jako je forma operace nebo koordinace s USA a Evropou, však bude nutné jednat zvlášť.
Zároveň varuje před pokušením pokračovat dál bez jasného cíle. "Musíme se ptát, zda to, co získáme za pět dní, je významně víc než to, co jsme získali první den. A hlavně si uvědomit, že druhá strana - Írán - si musí příměří také přát. My můžeme vyhlásit vítězství, ale pokud Írán nebude souhlasit, válka může pokračovat."
Írán není poražen. A svět se musí mít na pozoru
Zásadní otázka podle Paltiho spočívá v tom, kdy misi prohlásit za splněnou. Upozorňuje na to, že přestože je euforie po prvních úspěších pochopitelná, hrozí podcenění protivníka. "Lidé říkají, že jsme dali Íránu mat. Ale já jim připomínám, že právě Írán je kolébkou šachu. Nesmíme je podceňovat. Oni hrají na maraton, my často jen sprint."
Palti připomíná, že jaderný program Íránu je čtyřicetiletý projekt. "Jsou odhodlaní. A i když máme za sebou skvělou operaci, musíme počkat, až se situace uklidní. Teprve pak se uvidí, jestli jsme skutečně změnili hru."
Klíčové otázky podle něj zůstávají otevřené: co se stalo v jaderném komplexu v Natanzu? Co s obohaceným uranem? Kam zmizela data a odborníci? "Potřebujeme čas na vyhodnocení škod, získání zpravodajských informací a odpovědi."
Mír se Saúdskou Arábií jako priorita
Zohar Palti však nevidí izraelské bombardování v kontextu jaderného programu. Podle něj je to strategický tah v širší partii, která začala 7. října. "To nebyl jen útok Hamásu - to byla 'geologická' událost, otřes celého regionu. Podle něj je Írán je hlava chobotnice a nestačí ničit jen její chapadla a přitom nechat Teherán nedotčený."
Palti tvrdí, že díky vzdušným úderům vznikla šance změnit realitu v celém regionu. Hizballáh ztratil velkou část svých schopností, Hamás je zdecimovaný a Izrael má nyní jedinečnou možnost propojit ukončení války v Gaze s návratem rukojmích a uzavřením Íránského plánu."
Palti zdůrazňuje význam navázání míru se Saúdskou Arábií. "Saúdové dnes říkají, že s námi mír neuzavřou, dokud bude válka v Gaze. Ale až skončí, budou se ptát: chci mít po boku Izrael - s jeho technologiemi, AI, systémem Arrow-3? Věřím, že řeknou ano."
Pokud se to podaří, může to podle Paltiho vést k historické změně. "Když Saúdská Arábie uzavře mír, připojí se i Indonésie - největší muslimská země světa. A pak může Blízký východ vypadat úplně jinak."
Pozor na triumfalismus!
Zároveň ale varuje před triumfalismem. "Nemůžeme říct, že jsme Írán vyřadili ze hry. Nevíme, kdo bude jeho dalším vůdcem - může být mírnější, ale taky extrémnější. Musíme být realističtí a připravení na všechno."
Za optimální považuje, pokud by zásah na íránské podzemní zařízení ve Fordo provedli Američané. "Mají kapacity, které my nemáme. Mohli by to místo doslova vypařit - a používám to slovo záměrně. Problém je, že je téměř nikdy nepoužívají."
Zmiňuje i obavy arabských států z odvety. "Saúdové stále nesou trauma z útoku na Aramco v roce 2019, který ochromil polovinu jejich produkce. Vidí, co rakety udělaly v Izraeli, a vědí, že oni takovou výdrž nemají. Ale chápu je - nelze je za to soudit."
Od Gazy k Rijádu: jak uzavřít krvavou kapitolu
Palti tvrdí: "Dnes ráno se může všechno změnit. Írán se může stát demokracií - ale musíme pracovat s tím, že nestane. Musíme zůstat střízliví, silní a připravení. Jako vždycky. Tak jsme přežili posledních 77 let."
Podle Paltiho je před íránským nejvyšším vůdcem zásadní rozhodnutí: "Vypije kalich jedu a uzavře dohodu s Američany, nebo půjde dál a riskuje pád režimu?" Odpověď podle něj nelze vyčíst ze zpravodajských dat. "Tohle je víc o vůli než o informacích."
Zároveň apeluje na důležitost podpory Západu. "Někteří v Izraeli říkají, že Evropa není důležitá - ale to je omyl. Evropa je klíčová pro obchod, legitimitu a budoucí mírové řešení. I když se neshodneme na Palestině, sdílíme společné hodnoty."
Palti také mluví o dopadech operace na izraelský obranný průmysl. Podle něj firmy jako Elbit, Rafael nebo Israel Aerospace Industries nyní dostaly ohromný impuls. "Ale je nutné se posunout v oblasti umělé inteligence - tam zatím nejsme dost dobří." Tvrdí, že stát v poslední době investoval do AI málo a chybí strategická vize.
