„Pokud Evropa nezastaví nesmyslnou válku na Ukrajině, Rusko může v době jednoho nebo dvou let zahájit jaderný útok,“ řekl v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem jeden z ideologů Kremlu Sergej Karaganov. Pokud by k situaci došlo, Rusko by se podle něj zaměřilo na Německo nebo Spojené království.
V posledních měsících analytici zaznamenali výrazný nárůst agresivních akcí a rétoriky Ruska vůči Evropě. „Evropa se smaže z mapy lidstva. Měla by se odstranit z geopolitické a geostrategické mapy, protože je na obtíž,“ uvedl Karaganov u Carlsona. Část rozhovoru sdílel na sociální síti X i bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.
Kremelský ideolog také vyhrožoval tím, že dříve nebo později bude muset Rusko přistoupit k eskalaci. „Budeme muset začít útočit na Evropu konvenčními zbraněmi. A dalším krokem budou vlny jaderných útoků,“ upozornil.
„Myslím si, že Putin věří, že použití jaderných zbraní – a já tomu mimochodem věřím také – je hřích. Ale může to být hřích nezbytný k záchraně lidstva. Pokud zaútočíme na Poznaň, Američané nikdy nezareagují. Američané by stejně nikdy nezareagovali. Moje volba by byla Británie a Německo. Německo by mělo být první,“ doplnil.
Jak zdůrazňuje zpráva analytického projektu OpenMinds, k eskalaci konfliktu dochází ve dvou vzájemně propojených směrech. „Prvním je rétorické zastrašování: výhrůžky, náznaky eskalace (včetně jaderné) a demonstrativní prohlášení, jejichž cílem je vyvolat pocit nejistoty a ‚příliš vysoké ceny‘ za podporu Ukrajiny,“ komentuje Geraščenko.
Druhým směrem jsou hybridní akce v „šedé zóně“: sabotáže, průzkumy, atentáty, bombové útoky, jakož i narušování vzdušného prostoru, včetně incidentů s drony a letadly.
V roce 2025 došlo k prudkému nárůstu incidentů ve vzdušném prostoru. „Odborníci to interpretují jako systematický vzorec: takové epizody současně testují schopnosti reakce a šíří poplach, což zvyšuje politickou citlivost demokratických společností na otázku eskalace. Kreml často buď nevydává žádné komentáře, nebo popírá svou účast, čímž udržuje nejednoznačnost a vyhýbá se formální odpovědnosti,“ popisuje bývalý náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.
Zároveň se podle něj ruská rétorika stává tvrdší a účelovější. Hrozby se často objevují v souvislosti s rozhodnutími Západu podporovat Ukrajinu a jsou také doprovázeny incidenty. „Například v září 2025 analytici zaznamenali, že Kreml eskaloval svou rétoriku a vyhrožoval státům NATO souběžně se zprávami o vstupu ruských dronů do polského vzdušného prostoru,“ uzavřel Heraščenko.
Sdílet
Nejnovější videa
