Evropa čeká na to, jestli se na čtvrtečním summitu v Bruselu konečně podaří přesvědčit maďarského premiéra Viktora Orbána, aby souhlasil s balíkem 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Budapešť však neblokuje jen peníze pro Kyjev, ale celou revizi sedmiletého rozpočtu EU, který se má kvůli krizím z posledních let nafouknout.
Čerstvé peníze mají doputovat také na západní Balkán, kde se zatím nedaří dostatečně rychle přibližovat tamní ekonomiku té unijní. Právě to je ale zásadní, pokud chtějí Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina, Albánie, Severní Makedonie a Černá Hora pomýšlet na členství v EU.
Nový růstový plán, který Evropská komise navrhla v listopadu, má do regionu do roku 2027 přinést dodatečných šest miliard eur (cca 150 miliard korun) ve formě grantů a výhodných půjček. Má jít o moderní model financování podobný tomu, který unie využívá i ve svém vlastním plánu na oživení ekonomiky Next Generation EU.
"Cíle růstového plánu jsou poměrně odvážné - chceme zdvojnásobit ekonomiky zemí západního Balkánu do deseti let. Může se to zdát příliš, ale u předchozích rozšíření jsme viděli velmi rychlý růst HDP, když se země blížily ke vstupu," argumentoval Gert Jan Koopman, šéf Generálního ředitelství pro rozšíření a sousedství Evropské komise (DG NEAR), když minulý týden diskutoval s europoslanci.
Plán růstu má čtyři hlavní pilíře. Posílit se má hospodářská integrace regionu s jednotným trhem EU, bez které se vstup do bloku neobejde. Ještě předtím se ale západobalkánské země mají lépe propojit mezi sebou navzájem a vybudovat funkční regionální trh. Třetí priorita míří na urychlení klíčových socioekonomických reforem, které zatím pokulhávají. S tím vším má pomoct čtvrtý a poslední pilíř, tedy samotný "nástroj pro reformy a růst pro západní Balkán", kde budou ležet nové miliardy.
Pro všemi deseti
Přestože země západního Balkánu jsou každá v jiné fázi svého přístupového procesu a často se mezi sebou dvakrát nemusí, jejich lídři se minulý týden zavázali nový plán růstu naplno využít. Tvrdí, že si v nové geopolitické realitě uvědomují důležitost spolupráce a evropské integrace.
Zadarmo to ale rozhodně nebude. Protože dosavadní evropské nástroje předvstupní pomoci nedokázaly západobalkánské zájemce o členství donutit, aby se do reforem skutečně obuli, Komise se rozhodla podmínky výrazně zpřísnit. Peníze tak tentokrát nevymění za pouhé sliby, ale až za uskutečněné a řádně zkontrolované reformy. Tento typ pobídek má dát zemím novou motivaci dělat opravdové změny.
Podle Koopmana z Komise ale v zemích západního Balkánu s takovými podmínkami souhlasí a vědí, že bude náročné je splnit. "Je tam skutečný závazek od lídrů, komunit i podnikatelského prostředí. To je velmi vzácné v tomto regionu," doplnil generální ředitel.
Nejen Evropská komise v souvislosti s novým nástrojem opakuje slovo "gamechanger". Brusel se totiž obává, že pokud se region nepodaří brzy "poevropštit", svůj vliv zde budou dál rozšiřovat Rusko a Čína.
Peníze nejen pro vlády
Jasnou podporu si novinka našla také v Evropském parlamentu, který tradičně volá po navýšení finanční pomoci pro kandidátské země. Europoslanci ale přišli i s řadou připomínek návrhů. V prvé řadě se jim nelíbilo, že Komise návrh představila až v listopadu a na schválení je tak vzhledem k červnovým eurovolbám málo času.
Členové rozpočtového (BUDG) a zahraničního (AFET) výboru Evropského parlamentu při debatě se zástupci Komise zároveň apelovali na to, aby peníze nešly jenom vládám, které v některých případech vedou lídři autoritářského střihu.
"Ráda bych viděla, aby k tomuto nástroji měli přístup i jiní aktéři, například malé a střední podniky a neziskovky, ne pouze státní hráči, kteří by díky tomu svou politickou moc ještě upevnili," prohlásila europoslankyně Viola von Cramon-Taubadelová z frakce zelených.
Podmínky pro vyplácení peněz by pak podle europoslanců měly být skutečně přísné, a to nejen na papíře. "Musí být jasné, že země, kterým se nedaří naplňovat naše základní hodnoty, zažívají propad demokracie a nenásledují naši zahraniční politiku, se nemohou o financování ucházet," dodal šéf výboru AFET z řad lidovců David McAllister.
Na přesné podobě nového nástroje se Komise a europoslanci musí dohodnout se členskými státy. Pokud se ve čtvrtek opravdu podaří překonat maďarské veto a vše pak poběží hladce, státy západního Balkánu se ještě letos mohou těšit asi na půl miliardy eur. Samozřejmě ale pouze za předpokladu, že také ony splní svou část dohody.