Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Velká Británie: Britská národní strana
Za neofašistickou je stále označována i Britská národní strana (BNP), ačkoliv její nový lídr Nick Griffin, který v letech 2009-2014 zasedal v Evropském parlamentu, se této formaci snaží vtisknout umírněnější image.
To vedlo v roce 2009 ke vzniku neonacistické Angické obranné ligy vedené Tommym Robinsonem.
Britové se vzhledem k brexitu ale už voleb do europarlamentu nezúčastní. Ztrátu to bude znamenat jako pro skupinu Evropských konzervativců a reformistů, kde za britskou Konzervativní stranu zasedá 19 legislativců, tak především pro Evropu svobody a přímé demokracie, kde 22 členů silně euroskeptické Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) nyní představuje téměř polovinu europoslanců této frakce.