Protievropské strany po květnových volbách v europarlamentu posílily, ale zdaleka ne tolik, jak doufaly. Navíc má řada z nich rozdílné představy, jak uskutečňovat politiku, která by zabránila další evropské integraci. Na rozdíl od tvrdého jádra, soustředěného v nové frakci Identita a demokracie, jež chce EU od základu přebudovat, hlásají tradiční euroskeptici ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů návrat ke kořenům, tedy unii, jež se bude věnovat především volnému trhu.
Pokud by pravicové euroskeptické formace vytvořily jedinou frakci, měla by 179 poslanců, o tři méně než nejsilnější skupina v europarlamentu, lidovci.
Během pětiletého funkčního období mohou jednotlivé strany přecházet z jedné frakce do druhé, případně se k frakcím mohou přidat nezařazení poslanci či přeběhlíci, jak se stávalo v minulosti.
Nová frakce protievropských stran založená italskými ministrem vnitra Matteem Salvinim. Ten do ní zlákal mimo jiné Alternativu pro Německo (AfD), jež byla až doposud součástí Evropy svobody a přímé demokracie (EFDD), či francouzské Národní shromáždění (RN), které dříve patřilo do dnes zaniklé Evropy národů a svobody (ENF). I v rámci této frakce však panují značné názorové rozdíly, kupříkladu na rozpočtovou politiku. Salvinimu se na druhé straně nepodařilo získat polské Právo a spravedlnost ani maďarský Fidesz.
| Zastoupené politické strany | Počet poslanců |
| Liga (Itálie) | 27 |
| Národní shromáždění (Francie) | 23 |
| Alternativa pro Německo | 11 |
| Svobodná strana Rakouska | 3 |
| Vlámský zájem (Belgie) | 3 |
| Strana Finů | 2 |
| Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura | 2 |
| Dánská lidová strana | 1 |
| Estonská konzervativní lidová strana | 1 |
Staronová euroskeptická formace má nyní 44 poslanců (zapotřebí je nejméně 25), avšak pouze ze tří zemí (zapotřebí je nejméně sedm), takže nemůže mít v europarlamentu status frakce. Po odchodu Britů navíc skupina zřejmě zanikne. Další integrace euroskeptiků je ovšem nejistá, vůdce brexitistů Nigel Farage (má pochyby o tom, že jeho země odejde z EU tento rok) se cítí být jinde než Salvini i Le Penová a jako na politického soupeře se dívá na Hnutí pěti hvězd.
| Zastoupené politické strany | Počet poslanců |
| Hnutí pěti hvězd (Itálie) | 14 |
| Strana pro brexit | 29 |
| Lidský štít (Chorvatsko) | 1 |
Formace méně radikálních euroskeptiků, jež si klade za cíl Evropu reformovat, podporuje svobodné podnikání „bez přívlastků“, volný obchod, nízké daně a minimum regulací, ostře vystupuje proti eurofederalismu a zdůrazňuje úlohu suverénních států.
| Zastoupené politické strany | Počet poslanců |
| ODS | 4 |
| Fórum pro demokracii (Nizozemsko) | 3 |
| Rodina (Německo) | 1 |
| Řecké řešení | 1 |
| Nová vlámská aliance (Belgie) | 3 |
| Bulharské národní hnutí | 2 |
| Chorvatská konzervativní strana | 1 |
| Bratři Itálie | 5 |
| Národní aliance (Lotyšsko) | 2 |
| Volební akce Poláků v Litvě | 1 |
| Právo a spravedlnost (Polsko) | 26 |
| Sloboda a Solidarita (Slovensko) | 2 |
| Švédští demokraté | 3 |
| Konzervativní strana (Británie) | 4 |
| Vox (Španělsko | 3 |
| Státní reformní strana (Nizozemsko) | 1 |
Levicová soft verze euroskepticismu. Členové frakce sice podporují řadu opatření navrhovaných lidovci či socialisty, akcentují však v prvé řadě sociální spravedlnost, kterou podle nich EU málo zohledňuje.
| Zastoupené politické strany | Počet poslanců |
| Podemos (Španělsko) | 3 |
| Sjednocená levice (Španělsko) | 2 |
| Ahora Repúblicas (Španělsko) | 1 |
| Levý blok (Portugalsko) | 2 |
| Jednotná demokratická levice | 2 |
| Rudo-zelená aliance (Dánsko) | 1 |
| Nepodrobená Francie | 6 |
| Levicová aliance (Finsko) | 1 |
| Levicová strana (Švédsko) | 1 |
| Dělnická strana Belgie | 1 |
| Pokroková strana pracujícího lidu (Kypr) | 2 |
| Sinn Féin (Irsko) | 1 |
| Nezávislí pro změnu (Irsko) | 2 |
| Luke ‘Ming‘ Flanaghan (Irsko) | 1 |
| Koalice radikální levice (Řecko) | 6 |
| KSČM | 1 |
| Strana pro zvířata (Nizozemsko) | 1 |
| Strana ochránců zvířat (Německo) | 1 |
| Levice (Německo) | 5 |