Slovenský premiér Robert Fico v reakci řekl, že Slovensko ústavu měnit nebude a že k tomu ani není důvod. Uvedená změna podle dřívějšího vyjádření právníků i Fica v kulturně-etických otázkách upřednostňuje slovenské právo před právem evropským a mezinárodním.
Evropská komise vyjádřila už v září znepokojení nad těmito změnami a uvedla, že vede intenzivní dialog se slovenskými úřady.
"Zejména jsme vyjádřili obavy ohledně toho, jak navrhované změny článku 7 ústavy souvisejí s právem EU. Dovolte mi znovu připomenout, že právo EU má přednost před vnitrostátním právem, včetně ustanovení vnitrostátních ústav," uvedl na začátku listopadu mluvčí Evropské komise Markus Lammert.
"Evropská komise se proto rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním oficiální výzvy Slovensku kvůli porušení základních zásad práva unie, zejména zásad přednosti, autonomie, účinnosti a jednotného uplatňování práva EU," stojí v prohlášení unijní exekutivy.
Komise v této souvislosti uvádí, že letos 26. září přijalo Slovensko změny své ústavy, jimiž se článek 7 doplňuje o další ustanovení, která umožňují slovenským orgánům, včetně soudů, posoudit, zda a v jakém rozsahu se na Slovensku může uplatňovat právo EU, včetně rozhodnutí Soudního dvora EU. Jde o krok, který je "v rozporu se zásadou přednosti práva EU", dodává komise.
Změny ústavy byly podle Evropské komise přijaty, aniž byly zohledněny obavy Evropské komise. "Komise se proto rozhodla zaslat Slovensku oficiální výzvu. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby na obavy komise reagovalo," dodává prohlášení.
"To nepřichází v úvahu, není ani žádný důvod, abychom uvažovali o jakékoliv změně toho, co jsme při poslední novelizaci ústavy vložili do tohoto základního právního dokumentu Slovenské republiky," řekl novinářům Fico. Vyjádřil přesvědčení, že Slovensku žaloba od Evropské komise v uvedené záležitosti nehrozí.
Evropská komise má podle Fica obavy z toho, že by Bratislava nový článek ústavy o svrchovanosti Slovenska především v otázkách národní identity mohla využít v oblastech, ve kterých má výlučné pravomoci EU.
Postup Evropské komise na Slovensku kritizoval také místopředseda opozičního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a exministr spravedlnosti Viliam Karas. Uvedl, že slovenská ústava žádným způsobem nezpochybňuje přednost práva v oblastech, ve kterých má EU kompetence. Většina poslanců KDH ústavní novelu při hlasování ve sněmovně podpořila.
Opoziční liberální strana Svoboda a Solidarita má řízení Evropské komise naopak za důsledek hazardu, který podle ní vláda ústavní novelou způsobila.
Evropská komise má možnost zahájit kvůli porušení unijních právních předpisů s členskou zemí řízení, které může skončit až u unijního soudu, jenž může státu vyměřit pokutu. Kvůli zpochybnění nadřazenosti unijního práva komise zahájila toto řízení v roce 2021 s Polskem.
Řízení má několik fází. Evropská komise nejprve členskému státu zašle upozornění na porušení práva a posléze ještě své odůvodněné stanovisko. Teprve pokud členská země ani pak nedostatky odpovídajícím způsobem nenapraví, může se komise rozhodnout, že se kvůli záležitosti obrátí na unijní soud.
