Praha - Brusel je připraven pomáhat také novým zemím unie, i když nejsou členy eurozóny.
Na dotaz Aktuálně.cz to potvrdil komisař Vladimír Špidla.
Osmi východoevropským zemím včetně Česka hrozí během krize ze všeho nejvíc schodek platební bilance a neschopnost splácet dluhy. Proto bruselský summit hlav členských států včera vyčlenil v evropských rezervách částku 50 miliard eur. Země mimo eurozónu mohou o pomoc žádat právě ve chvíli, kdy nebudou schopny splácet dluhy.
"Padesát miliard není málo," upozorňuje Špidla. Evropská unie už pomohla celkem deseti miliardami rozpočtům Maďarska a Lotyšska. Komisař zdůrazňuje, že Brusel je připraven v případě potřeby padesátimiliardovou částku rozšířit.
Plán pro eurozónu
Špidla se svým výkladem ohradil proti spekulacím světových finančníků, že Evropská unie a především nejbohatší Německo jsou připraveny okamžitě pomáhat pouze šestnácti zemím, které už zavedly euro.
Takový plán skutečně existuje, prozradil v pátek agentuře Reuters šéf finančního výboru německé CDU Otto Bernhardt. "Jsme teď v pozici, kdy můžeme ve prospěch členů měnové unie reagovat během 24 hodin. Evropská centrální banka může reagovat okamžitě," řekl Bernhardt a dodal, že centrální banka má k dispozici značné množství financí.
Speciální plán pro záchranu zemí eurozóny může podle finančníků ohrozit stabilitu ostatních členských státu. Například George Soros napsal do Financial Times varování, že investoři budou napříště peníze ukládat pouze ve státech, které se dostaly pod deštník Evropské centrální banky.
Češi, Poláci, Maďaři a další země východu pak budou mít o to větší potíže, protože o investice přijdou. Přitom finanční sektor v Česku nebo v Polsku je v lepším stavu, než třeba v Řecku a Irsku, které už euro přijaly.
Snadnější pomoc zemím bez eura
Špidla tvrdí, že je to naopak. "Není problém poskytnout pomoc zemím mimo eurozónu. Ale členské státy, které už přijaly euro, nesmějí o pomoc vůbec žádat," upozorňuje na evropské předpisy, které z obavy ze zadlužování ostatních zemí prosadili Němci.
Brusel v těchto dnech teprve řeší, jakým způsobem je možné případnou pomoc do zemí eurozóny posílat. Evropská komise navrhla vydání evropských půjček, které by garantovala Evropská centrální banka, a které by umožnily zadluženým státům, aby si půjčovaly na nízký úrok. Jiná možnost zatím nebyla publikována a podle Špidly vůbec není jisté, jestli existuje.
Komisař potvrdil, že Evropská unie je připravena pomáhat i členům eurozóny, pokud se dostanou do neřešitelných potíží. "V Bruselu se stále víc prosazuje názor, že proti krizi je nutné postupovat společně," řekl Špidla.
Konec americké cesty
Podle někdejšího českého premiéra není krize překvapením, překvapuje však její hloubka. "Je to konec modelu American way of life, který prosazoval individuální cestu za štěstím," tvrdí Špidla, který v Praze navštívil sjezd ČSSD.
Rozhodujícím okamžikem byl podle něho případ banky Lehman Brothers, kterou stát nechal padnout přesně podle pravidel "americké cesty", při níž je každý za svůj úspěch i neúspěch sám odpovědný.
"To nemůže fungovat, když pád jednoho odnesou ostatní," připomíná Špidla, že krach Lehman Brothers spustil finanční krizi, proti níž musely Amerika i Evropa intervenovat bilionovými částky do bankovního sektoru.
