Brusel - Sny o speciální jednotce NATO, složené z 25 tisíc mužů a schopné rychlého zásahu kdekoliv na světě, narážejí na tvrdou realitu.
Ačkoliv vloni v listopadu na summitu v Rize generální tajemník Severoatlantické aliance Jawo de Hoop Scheffer oznámil, že Síly rychlé reakce (NRF) jsou připraveny, téměř rok poté jsou v Bruselu opatrnější.
Jednotka dosud nikde nezasáhla a vypadá to, že se tak v dohledné době ani nestane. Mluvčí NATO James Appathurai přiznal, že šestadvacet členských zemí aliance není schopno dostát smělým plánům.
Není kde brát
Chybí peníze, výzbroj i lidé.
"Máme problém jak zajistit dostatek lidí a techniky, když už nyní je ve světě tolik vojenských misí. Ať už jsou v rámci NATO, Evropské unie nebo OSN. Musíme změnit původní plány," poznamenal mluvčí.
Česká republiky do sil rychlé reakce přispívá mobilní četou radiačního a chemického průzkumu, jednotkou provádění dekontaminace s týmy pro dekontaminaci, prostředky pro úpravu vody a její přepravu a týmem pro odběr vzorků biologických látek.
Ze summitu zástupců členských zemí aliance v kanadské Viktorii minulý týden vyplynulo, že původní záměr postavit dobře vyzbrojené síly v počtu 25 tisíc vojáků budou výrazně redukovány.
Nezávisle na sobě to uvedly s odvoláním na své zdroje uvnitř aliance deníky New York Times a Süddeutsche Zeitung, stejně tak jako týdeník Spiegel.
Zátěží jsou Afghánistán, Irák, Kosovo
NATO má v současné době 40 tisíc vojáků v Afghánistánu a 17 tisíc v Kosovu. Další kontingenty členských zemí jsou rozmístěny v Africe, Libanonu či Iráku.
Za takové situace některé členské země nejsou schopny a ochotny se podílet na projektu sil rychlé reakce NATO, k jejichž úkolům měly patřit i údery proti teroristům.
"Z jednání ve Viktorii vyplynulo, že Síly rychlé reakce budou existovat ve zmenšené podobě a hlavně proto, aby NATO neztratilo tvář a celý projekt neskončil fiaskem," citoval Spiegel nejmenovaného účastníka summitu.
Podle vedení aliance chybějí Silám rychlé reakce například bojové helikoptéry či nákladní letadla.
Duchovní otec odešel
Projektu zjevně nepomohla ani výměna amerických ministrů obrany vloni v listopadu. Duchovním otcem Sil rychlé reakce byl totiž bývalý ministr Donald Rumsfeld, který jednotku považoval za vhodný nástroj pro válku s terorismem.
Jeho nástupce Robert Gates údajně tvrdí, že vzhledem k rozmístění armád členských zemí NATO v Iráku, Afghánistánu a jinde je vytvoření takových sil nerealistické.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer kritizuje členské země za to, že nedávají více peněz na armádu a zbrojení.
Nedávno uvedl, že požadavek, aby výdaje na zbrojení přesáhly dvě procenta HDP, splňuje pouze sedm z šestadvaceti států NATO.