Ve středu a ve čtvrtek byla uzavřena letiště v Aalborgu, přičemž drony byly spatřeny také u letišť v Esbjergu, Sönderborgu a Skrydstrupu. Už v pondělí večer byla kvůli dronům přerušena doprava na letišti v Kodani. Policie uvádí, že drony ovládal zkušený operátor a po původci incidentu se stále pátrá.
Dánská vláda reaguje posílením kapacit pro detekci a neutralizaci dronů a připravuje zákon, který umožní majitelům infrastruktury drony sestřelovat.
Ministr obrany označil události za hybridní útok, jehož cílem je vyvolat strach a nejistotu. Dánská premiérka pak spojila incidenty s podobnými událostmi, ke kterým došlo v Polsku, Estonsku či Rumunsku. Moskva popřela, že by byla do přeletu dronů zapletena.
Jde již o druhý dronový incident v Dánsku v posledních dnech. Co tím může někdo sledovat?
Vidím v tom dvě zásadní věci: ukázat, že stát nedokáže hlídat svůj vzdušný prostor a že není schopen zabránit takovým útokům, a zároveň vyvolat nervozitu mezi obyčejnými lidmi.
Ten pocit nejistoty je přesně to, co někdo cíleně chce: "Nechceme být součástí konfliktu, nechceme se přímo zapojovat… " Ale i tak se vyvolává pocit napětí mezi lidmi.
Proč zrovna Dánsko?
Dánsko je velmi důležitý donátor vojenské pomoci Ukrajině, co se týče zbraňových systémů, a spolu se Švédskem patří mezi největší poskytovatele finanční podpory na nákup zbraní.
Myslím, že cílem útoků je vyvolat neklid, tlak na vládu, aby od pomoci Ukrajině upustila. V absolutních částkách jde o miliardy eur, takže symbolicky je Dánsko pro pachatele velmi zajímavé.
Co tyto události říkají o schopnosti Evropy chránit se před dronovými útoky?
Situace ukazuje dvě věci: za prvé, že stát není schopen dostatečně rychle detekovat objekty, které by mohly ohrozit například leteckou dopravu. Za druhé, že nemáme masivní systém, který by nám umožnil drony okamžitě zastavit.
V zásadě nezbývá nic jiného než pátrat po operátorovi dronu na zemi a pokusit se ho dostat dolů.
Odkud mohli operátoři drony ovládat?
Myslím si, že není problém, aby někdo do Dánska nasadil dron prostřednictvím spících buněk nebo najal někoho, kdo mu sestaví větší dron a provede s ním takový incident.
Běžný komerční dron je nejefektivnější a nejjednodušší řešení. Takový dron si koupíte běžně, necháte si ho přivézt až domů a pak narušíte cílený prostor. Když to vidí celá Evropa, efekt je zřejmý.
Jak by měla země reagovat, aby se podobným incidentům vyhnula?
Určitě je potřeba posílit schopnost detekce létajících objektů kolem míst kritické infrastruktury a zajímat se o systémy, které by drony dokázaly neutralizovat - ať už elektromagneticky,nebo pomocí radioelektronického boje.
Také je důležité zapojit veřejnost - naučit lidi všímat si podezřelých nebo neobvyklých věcí a hlásit je. To je nejlevnější a nejefektivnější způsob, jak zvýšit bezpečnost, protože jsme si zvykli na pasivitu.
Jak by reagovalo Česko, pokud by došlo k podobnému scénáři?
Pokud by se podobná situace stala v Česku, reakce by byla velmi podobná. Nemáme zásadně lepší systémy. V Praze a v dalších velkých městech má policie určité vybavení pro detekci dronů a zjištění operátora, ale není to otázka minut.
V odlehlejších oblastech, kde nejsou tak cvičení kolegové, by bylo řešení složitější. Velmi důležité je i to, aby veřejnost hlásila podezřelé aktivity - to je často nejúčinnější opatření.
