První z ukrajinských námořních dronů, který byl oficiálně představen veřejnosti. Délka stroje činí (podle varianty) 4,5 až 5,5 m, celková hmotnost může dosahovat až 1000 kg včetně 200 kg nálože. Dosah se uvádí až 800 km. Operovat může Mykola až 24 hodin v kuse. Příklad úspěšného operačního nasazení je ze 29. října 2022 v Sevastopolu. Drony Mykola byly spolu s bezpilotními letouny použity k útoku na ruské námořnictvo v přístavu. Poškozeny byly dvě válečné lodě, fregata Admirál Makarov a minolovka Ivan Golubec.

Lukáš Visingr:Tento typ spadá pod civilní rozvědku SBU. Mykola byl také díky svému nízkému profilu na začátku války opakovaně nasazen na průzkum a sledování, což umožnilo Ukrajině získat cenné informace o pohybu ruských lodí, z nichž některé poté úspěšně zlikvidovala.

Foto: hisutton.com

Bezpilotní plavidlo určené pro víceúčelové mise, včetně sledování, průzkumu a útoků. Jeho rozměry činí 5,5 m na délku a 1,5 m na šířku, s nosností až 320 kg a dosahem až 800 km. Dron dosahuje maximální rychlosti 42 uzlů (78 km/h) a plnit mise dokáže autonomně až 60 hodin. Loni v lednu například potopily tyto drony korvetu třídy Tarantul Černomořské flotily ruského námořnictva Ivanovec. Dne 12. února 2024 stejné typy dronů zničily ruskou výsadkovou loď třídy Ropucha, rovněž v okolí poloostrova Krym. Zásahů mají na kontě daleko více a Ukrajinci jich dokážou vyrobit až 50 za měsíc. Podle expertů ale pro takové množství strojů nenajdou využití.

Foto: hisutton.com

Méně známé plavidlo, podle odborníků potenciální předchůdce dronů Sea Baby. Konstrukce využívá hladký trup, který umožňuje dosahovat maximální rychlosti 60 uzlů (110 km/h). Je vybaven jednou, někdy dvěma anténami pro satelitní komunikaci a elektrooptickou kamerovou koulí. Výbušnina je odpálena některým ze tří nárazových senzorů vyčnívajících na přídi. Dron je určen téměř výhradně pro sebevražedné mise. Konstrukce je podstatně větší než u dronů Mykola a Magura, což pravděpodobně umožňuje nést velký náklad paliva, který značně zvyšuje dosah těchto strojů. Drony Mamai útočily v minulosti například na Kerčský most a poškodily ruské tankery či vojenské remorkéry, včetně Nikolaje Mury a Vladimira Kozytskyje.

Lukáš Visingr:Stroj je pojmenován po ukrajinském lidovém hrdinovi Kozakovi Mamaiovi. Tento typ stejně jako Mykola a Sea Baby spadá pod ukrajinskou civilní rozvědku SBU. Může být ovládán podobně jako jiné typy pomocí Starlinku Elona Muska nebo sítě Kymeta, což je síť, kterou dotuje Bill Gates.

Foto: hisutton.com

Dron Sea Baby ve variantě Avdiivka využívá jeden motor o výkonu 400 koní, což mu umožňuje použití nálože pro sebevražedný útok o hmotnosti i více než 400 kg. Má dosah přes 920 km a maximální rychlost kolem 90 km/h. Stroj je 6 metrů dlouhý a 2 metry široký. Jeho zesílený trup dokáže překonávat vlny vysoké 1,5 metru, přičemž jeho ponor je přibližně 1 metr a výška nad hladinou také 1 metr. Komunikace zahrnuje směrovou anténu Starlink i satelitní spojení Kymeta. Některé verze mohou kromě hlavní nálože nést termobarické rakety RPV-16. Byly zaznamenány varianty se dvěma, čtyřmi a šesti malými raketnicemi. Rakety mají dolet přibližně 1000 metrů.

Lukáš Visingr:Na některých typech se objevují neřízené rakety, které se vypouštějí v salvách. Tyto zbraně potenciálně slouží k několika účelům. Kromě primárního útoku na cíl by mohly být použity k obraně proti hrozbám z pevniny a během sebevražedného útoku mohou být rakety odpáleny k odlákání pozornosti obránců. Tohle je mimochodem něco, co Ukrajinci nevymysleli, tohle měli už Japonci na svých sebevražedných člunech během druhé světové války a je možné, že tohle Ukrajince inspirovalo.

Foto: hisutton.com

Je přibližně 5 m dlouhý a 1,2 m široký a unese 150 kg dodatečného nákladu. Dosah je 350 až 600 km, v závislosti na hmotnosti nákladu. Plavidlo používá přívěsný motor o výkonu 60 koní a dosahuje maximální rychlosti 74 km/h. Dron Stalker je primárně určený pro průzkum a hlídkování a může být použit i pro přepravu zásob. Cena za jednotku je uvedena kolem 60 tisíc amerických dolarů, což je asi milion a půl českých korun. To ho údajně činní levnějším než některé jiné konstrukce a hodí se mimo jiné i pro dopravu zásob na frontu.

Lukáš Visingr:Zatím není známo, že by tento typ byl bojově nasazen. Představili ho na výstavě, nicméně na jeho ostrou premiéru zřejmě teprve čekáme.

Foto: hisutton.com

Stroj, který podle vojenských expertů výrazně posunul pravidla války. Jedná se o adaptaci dronu Magura V5, na který Ukrajinci připevnili improvizovaný systém protivzdušné obrany se dvěma raketami AA-11 ARCHER. Denní útoky ukrajinských bezpilotních plavidel donedávna poměrně úspěšně odrážely ruské vrtulníky, které chrání lodě nebo těžební plošiny v Černém moři. Dne 31. 12. 2024 byly potvrzeny první sestřely dvou ruských vrtulníků Mi-8, které se snažily drony zneškodnit. To je pro Rusko, které obloze nad Černým mořem dominuje, velký problém.

Lukáš Visingr:Tohle je nesmírně zajímavý vývoj. Umístění protiletadlových řízených střel není nic, co by bylo, řekněme, šokující, předpokládalo se to. Po úspěšném umístění neřízených raket na stroje Sea Baby se spekulovalo, kdy se objeví i řízené střely. Ruské vrtulníky se totiž ukázaly jako velmi efektivní nástroj obrany. Mohou spolu s menšími loděmi hlídkovat v nějaké vzdálenosti od těch předpokládaných cílů, čluny na hladině zjistit a zničit je palbou. Proto tedy umístění řízených střel na tyto drony. Dokonce už se objevují zprávy - především Rusové tím straší -, že se brzy na tyto čluny umístí nějaký malý radar a řízené protiletadlové střely delšího dosahu, takže budou schopni Ukrajinci takto sundat i něco vzdálenějšího.

Foto: hisutton.com

O této variantě stále není dostatek oficiálních informací, odborníci ale byli schopni podle videí zveřejněných ukrajinským námořnictvem identifikovat zásadní inovace, které toto plavidlo odlišují od ostatních námořních dronů. Unikátní je zejména tím, že má hangár pro nejméně 4 kvadrokoptérové FPV drony (malé drony s kamerou a schopností nést nálož zhruba velikosti ručního granátu, pozn. autora). Zdá se, že v zadní části má stroj také prostor pro další nálože nebo námořní miny. Podvodní nálože s časovanou rozbuškou mohou být užitečné například pro poškození námořních plošin, které se využívají jako stanoviště protiletadlových zbraní nebo rušiček signálu GPS. Tyto revoluční novinky doplňuje klasická nálož, která se aktivuje nárazem přední částí stroje jako ve většině ostatních případů výše. Nevýhodou je nutně větší velikost stroje, složitější systém ovládání a také vyšší cena vzhledem k sofistikovanosti celého systému.

Lukáš Visingr:Tohle je vlastně dron, který nese jiné drony. Patří přímo ukrajinskému námořnictvu, nespadá pod žádnou z ukrajinských zpravodajských služeb. Ty malé FPV drony na palubě mohou být použity pro přesné zásahy například vojáků střežících ropné plošiny, dále mohou zvýšit ochranu proti helikoptérám, především ale zvyšují situační přehled během útočných akcí a také mohou vázat pozornost nepřítele, zatímco hlavní plavidlo míří na cíl. Těmi malými drony už Ukrajinci prokazatelně zasáhli i několik ruských protiletadlových systémů. Dá se očekávat, že takové čluny budou plnit stále víc a víc rolí. V tomto ohledu se nabízí zaminovávání ruských přístavů a podobně. Až se tohoto chytí i velké zbrojovky, tak se to zase posune ještě úplně jinam.

Foto: hisutton.com

Stroj vyvinuli inženýři dobrovolníci ze společnosti Ammo Ukraine a na rozdíl od všech výše zmiňovaných dronů je koncipován jako autonomní ponorka. Udávaná délka je 6 m, průměr trupu je 1 m. Dosah plavidla by měl být až 1000 km. Tento podvodní dron by mohl Ukrajině otevřít nové příležitosti k útokům na Putinovu Černomořskou flotilu, doposud byly útoky prováděny převážně hladinovými námořními drony zmíněnými výše. Odborníci uvádějí, že zásah velké válečné lodě do části, kterou má pod vodou, výrazně zvyšuje šanci na zničení plavidla. Marichka má být také používána při útocích na mosty a jiné konstrukce, popřípadě i na přepravu nákladu a průzkumné mise.

Lukáš Visingr:Nasazení v ostré akci zatím nebylo potvrzeno. Na rozdíl od všech výše zmiňovaných dronů je koncipován jako dálkově ovládaná nebo autonomní ponorka. Na takových věcech dnes pracuje spousta jiných zemí, předpokládám, že v nějakém omezeném režimu už to mají i ve zkušební službě. Američané, Číňani a další světové velmoci s tím experimentují. Každopádně dálkově ovládat ponorku je poměrně komplikované, protože přes vodu se radiové signály nepřenáší, takže možnost je vystrčit nad hladinu anténu, což ale zase nutně omezuje ten potenciál takového stroje. Druhá možnost je, aby takový dron byl plně autonomní, tedy aby využíval pravděpodobně nějakého systému umělé inteligence. Pokud by tu ponorku koncipovali jako čistě sebevražednou, tak v tomto ohledu nevidím nějaké zásadní technologické překážky. Představuji si to třeba tak, že by se ta ponorka pohybovala zcela samostatně díky gyroskopům, občas by se přiblížila hladině, vystrčila anténu, aby si popovídala se satelitní navigací a upřesnila si polohu. Tímto způsobem může sama doplout k cíli a provést útok.

Foto: hisutton.com