Akce, na kterou dohlížela policie, vyvrcholila symbolickým kruhem rozsvícených světel a zpěvem ukrajinské a české hymny.
Účastníci pokojného protestu si přinesli vlajky Ukrajiny nebo Evropské unie. V ohrazeném prostoru před ambasádou USA rozbalili velkou plachtu s kresbou amerického prezidenta Donalda Trumpa líbajícího se s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Třímali také transparenty se vzkazy v angličtině, například "Betrayal means war" (Zrada znamená válku) či "Blaming victims is easier" (Je snazší vinit oběti). Nápis "Point 29: Fuck you" se pak ostřeji vymezoval přímo proti Trumpovu původnímu plánu o 28 bodech.
Happening společně uspořádalo několik iniciativ, například Občanský rozcestník, Pulse of Europe, Hlas Ukrajiny nebo Volt CZ. Trumpův plán podle nich fakticky znamená kapitulaci Ukrajiny a připomíná nátlakové návrhy, které zvýhodňují agresora a oslabují napadenou zemi.
"Nečekal jsem, že zažiju Spojené státy v tak hluboké hanbě," prohlásil jeden z řečníků, spisovatel Pavel Kosatík. Řekl, že USA hrají podle ruských not a americká vláda prosazuje nikoliv americké, ale ruské zájmy. "Věříme v sebevědomou a autentickou, tedy nikoliv ruskou Ameriku," vzkázal.
Zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa uvedl, že je zapotřebí přestat obchodovat s Ruskem a vyslat na pomoc Ukrajině vojáky NATO. Mikuláš Minář ze spolku Milion chvilek poznamenal, že kdyby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj utekl na počátku válečného konfliktu ze země, Rusové by nyní stáli na slovenských, možná i českých hranicích. "Ukrajina drží na uzdě ruské hordy a brání tím i naši svobodu. Chceme spravedlivý a udržitelný mír," pokračoval.
Řečníci upozornili v souvislosti s Trumpovým návrhem i na to, že podobné "kompromisy" se v historii již jednou tragicky vymstily - konkrétně v roce 1938, kdy svět uvěřil slibům Adolfa Hitlera a přinutil Československo po mnichovské konferenci ustoupit nacistickému Německu ohledně pohraničních území.
"Tam už jsme jednou byli"
V Brně se na Malinovského náměstí sešlo i přes nepříznivé počasí několik desítek lidí. I tam účastníci vyjádřili nesouhlas s diplomatickým nátlakem na územní ústupky Ukrajiny, které podle nich nápadně připomínají zradu Československa v roce 1938. K vidění byly ukrajinské vlajky. "Blížíme se znovu tam, kde jsme už jednou byli. Ustupování diktátorům nikdy nepřineslo mír, pouze válku oddálilo a zhoršilo," uvedl za svolavatele David Schöbl.
V centru Jičína se podle pořadatelů v úterý večer akce zúčastnilo okolo 20 lidí. "Cílem akce je vyjádřit protest proti takzvanému mírovému plánu, který byl zveřejněn 21. listopadu. Podle mého názoru nezajistí bezpečí, obsahuje mnoho problematických věcí, a to i přesto, že situace se dál vyvíjí a o plánu se jedná," řekla organizátorka Hana Dobiášová.
Původní Trumpův plán, který minulý týden zveřejnila média a který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit. Dále navrhuje, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 000 vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace USA a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě návrhy zpřesnily. Podle společného prohlášení delegací učiní konečná rozhodnutí ohledně návrhu Trump a Zelenskyj.
