Média spekulují o důvodech. Dánsko během září zažilo sérii neobvyklých situací, kdy se nad více vojenskými základnami a letišti objevily neznámé drony. Týkalo se to letiště v Kodani, největší vojenské základny Karup nebo letiště Aalborg. Ministr obrany Troels Lund Poulsen tyto incidenty označil za cílené "hybridní útoky" profesionálně organizovaného aktéra. Premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že hlavním podezřelým je Rusko.
Podle zdrojů v ozbrojených silách došlo k povolání záložníků nejen kvůli podezřelým dronům, ale i kvůli plánovanému neformálnímu summitu prezidentů a premiérů evropských zemí v Kodani, který začne ve středu 1. října. Jedním z jeho hlavních témat má být využití zmrazených ruských aktiv ve výši cca 145 miliard eur ve prospěch Ukrajiny na období let 2026 až 2030. Na summitu se má také jednat o způsobu, jak obejít maďarské veto při procesu rozšíření unie o Ukrajinu.
Dánsko je premiantem v podpoře Ukrajiny. Kyjevu doposud poskytlo přibližně 9 miliard eur na vojenskou podporu a další téměř miliardu eur na civilní pomoc. Dánská vláda zřídila Ukrajinský fond, který investuje 8 miliard eur na nákupy zbraní přímo od ukrajinských výrobců. Je to tzv. dánský model podpory, který má za cíl posílit ukrajinský obranný průmysl a zrychlit dodávky výzbroje na frontu. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je Dánsko v podpoře Ukrajiny druhým největším dárcem v Evropě po Estonsku.
Dánsko po zahájení ruské agrese na Ukrajině také výrazně posiluje své ozbrojené síly. Plánuje masivní nákupy moderního vybavení včetně protiletadlových systémů - například francouzsko-italský SAMP/T, norský NASAMS či německý IRIS-T -, rozšiřuje flotilu stíhaček F-35 z 27 na 40 a plánuje nakoupit zatím blíže neupřesněné "přesné zbraně s dlouhým doletem".
Od příštího roku zavedou Dánové povinnou základní vojenskou službu i pro ženy a trvání vojny bude nově prodlouženo ze čtyř na jedenáct měsíců. Kodaň také zavádí nový systém záloh, který povinně zahrnuje všechny bývalé vojáky.
