Na severu Dánska objevili dělníci při stavebních pracích kolem 30 bohatě zdobených vikingských hrobů pocházejících pravděpodobně z druhé poloviny desátého století. Informovalo o tom v úterý museum Moesgaard v Aarhusu. Nález perel, mincí, keramiky a krabičky obsahující zlatou nit, které byly v hrobech uloženy, označili odborníci za neobyčejný.

Na pohřebiště narazili dělníci náhodou při stavebních pracích u vesnice Lisbjerg vzdálené sedm kilometrů od druhého největšího dánského města Aarhusu.

Třicítka pohanských hrobů pochází z období, kdy v Dánsku vládl legendární král Harald I. přezdívaný Modrozub. Podle archeologa Madse Ravna, jednoho z vedoucích pracovníků muzea Moesgaard, jsou hroby pravděpodobně spojené se šlechtickou rodinou, jejichž farmu objevili na konci 80. let minulého století méně ani ne kilometr od pohřebiště. Rodina žila ve vikinské epoše, která trvala od 8. do 11. století.

"Mohl by to být jeden z Haraldových strážců, nebo správců jeho majetku," uvedl pro AFP Ravn. Podle něj tento panovník, který v Dánsku zavedl křesťanství, pověřoval šlechtu spravováním určitých regionů. Aarhus byl jako královské a obchodní centrum jedním z nejvýznamnějších měst vikinského období.

"Do hrobu si lidé odnášeli věci, které pro ně byly důležité, protože si je chtěli přenést do svého dalšího života," doplnil archeolog. Jeden z hrobů, který podle vědců patřil významné ženě, obsahoval truhličku s dekorativními předměty a nůžkami.

Tato nádherná truhlička představuje významný objev, podobných nálezů evidují vědci pouze několik, jeden z nich na jihovýchodě Německa. "Je to velmi vzácné, takové jsou jen tři," řekl Ravn.

Vykopávky v Lisbjergu musí být ukončeny tento týden, potom začnou experti s podrobnější vědeckou analýzou nalezených předmětů, Hlavně podle dřeva by měli moci pohřebiště datovat přesněji.