Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Jak Vitalij Kličko uvedl v rozhovoru pro deník Financial Times, „otázka, zda přežijeme jako nezávislá země, nebo ne, zůstává otevřená“. Podle něj není hlavním cílem Moskvy jen ovládnutí konkrétních regionů na východě či jihu země, ale podkopání samotné ukrajinské státnosti. Ruská strategie podle Klička je „útokem na srdce“ – a tím je právě hlavní město Ukrajiny.
Kyjev s přibližně 3,5 milionu obyvatel zažívá mrazy hluboko pod minus 20 stupni Celsia. Město pokrývá led a sníh, zatímco ruské rakety a drony v posledních týdnech opakovaně zasahují elektrárny a teplárny. Tři klíčové zdroje centrálního vytápění metropole byly poškozeny, což způsobilo rozsáhlé výpadky. Přibližně polovina z 12 tisíc bytových domů byla v určité fázi letošní zimy bez tepla. I když se většinu dodávek podařilo obnovit, stovky až tisíce budov zůstávaly ještě nedávno odpojené.
Muskův Starlink pomáhá
Ukrajinská protivzdušná obrana čelí přetížení, zásoby munice se podle prezidenta Volodymyra Zelenského tenčí. Ten zároveň část odpovědnosti za zranitelnost energetické infrastruktury přisuzuje pomalejším dodávkám ze zahraničí. Evropské státy sice poskytly generátory a humanitární pomoc, ale rozsah ruských útoků je bezprecedentní. Kyjev proto zřídil zhruba 1500 takzvaných center nezlomnosti, kde se lidé mohou zahřát, nabít telefony a využít připojení přes terminály Starlink.
Vnitropolitické napětí ale situaci dále komplikuje. Dlouhodobá rivalita mezi Kličkem a prezidentem Volodymyrem Zelenským znovu vyplula na povrch. Hlava státu obvinila vedení města, že se na zimu nepřipravilo dostatečně a že jiné regiony postupovaly efektivněji. Kličko to odmítá a tvrdí, že městské služby pracují nepřetržitě a v extrémních podmínkách. Spor se přenesl i do veřejného prostoru, kde skupina nevládních organizací vyzvala starostu k vysvětlení krizového řízení.
Napětí má i institucionální rozměr. Po vyhlášení stanného práva v roce 2022 posílil prezident pravomoci centrální vlády a jmenoval vojensko-civilní správy. Kličko namítá, že tím došlo k oslabení decentralizačních reforem, které byly dosud považovány za jeden z demokratických úspěchů země. Zároveň obvinil prezidentskou kancelář z politicky motivovaných trestních řízení proti představitelům města – podle něj jich bylo od začátku války zahájeno kolem 1600, přičemž jen minimum skončilo rozsudkem. Prezidentova kancelář tato tvrzení odmítá.
Prezidentské volby
Do už tak výbušné situace vstupují spekulace o prezidentských volbách. Válečný stav jejich konání prakticky znemožňuje, přesto se objevily informace, že by hlasování mohlo proběhnout spolu s referendem o případné mírové dohodě s Ruskem. Impulsem má být i tlak ze strany administrativy Donalda Trumpa, která podle dostupných informací požaduje konání voleb do poloviny května jako podmínku pro další bezpečnostní garance.
Kličko je proti organizování politické soutěže v době, kdy země čelí existenční hrozbě. Tvrdí, že bez příměří a věrohodných bezpečnostních záruk by volby jen prohloubily rozdělení společnosti.
Starosta přitom zdůrazňuje, že Rusko podle něj sází právě na vnitřní destabilizaci Ukrajiny. Vyzývá proto nejen k jednotě proti vnějšímu nepříteli, ale i k uklidnění sporů mezi domácími politickými aktéry. V zemi, kde lidé vzdorují mrazům bez jistoty tepla a elektřiny, se totiž otázka přežití netýká jen infrastruktury, ale i samotného politického systému.
Sdílet
Nejnovější videa
