Co dělají Češi v EP? Někteří jen mlčí

Red Zah, ČTK
13. 3. 2007 17:35
Brusel - Europoslanec Jaroslav Zvěřina z ODS za celé dva roky před plénem nevystoupil. Jeho kolega Jan Zahradil ano. Jednou. Uvnitř: STATISTIKA
Europoslanci hlasují na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku
Europoslanci hlasují na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku | Foto: Reuters

O pasivitě některých českých zástupců v Evropském parlamentu svědčí statistika, kterou EP zveřejnil. Zahrnuje zhruba polovinu mandátu nynějšího parlamentu.

Rekordmani z České republiky

K "rekordmanům" patří i další stranický kolega zmiňovaných europoslanců Petr Duchoň, jenž se v plénu projevil dvakrát. Všichni tři patří do nejsilnější frakce Evropská lidová strana-Evropští demokraté (EPP-ED).

Z poslanců nových členských zemí nejčastěji v plénu mluvili Kypřané, Poláci a Malťané. Češi jsou na sedmém místě.

Nejméně je slyšet
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Nejméně je slyšet

  • Jaroslav Zvěřina 0
  • Eugenius Maldeikis
    (Litva) 0
  • Jan Zahradil 1
  • Petr Duchoň 2
  • Katrin Saksová
    (Estonsko) 2
  • Georgs Andrejevs (Lotyšsko) 3
  • Ginataras Didžiokas (Litva) 3
  • Antonio De Blasio (Maďarsko) 3

Nejčastěji v plénu vystoupil z Čechů Miroslav Ouzký (ODS, 177 vystoupení), ale valná většina jeho vystoupení byla technického rázu a vyplývala z funkce místopředsedy parlamentu, kterou do ledna zastával.

Záleží na velikosti klubu

Na aktivitu poslanců v plénu má vliv příslušnost k parlamentnímu klubu. Vedení EP rozděluje řečnickou dobu jednotlivým frakcím podle jejich velikosti a ve vedení frakce se pak dohaduje, kdo dostane příležitost vystoupit.

Paradoxně přitom mají větší šanci vystoupit poslanci z menších frakcí. Větší frakce mají sice více přiděleného času, ale ne přímo úměrně počtu poslanců.

Totéž platí i pro nezařazené poslance, kteří mají v případě zájmu větší možnost promluvit v plénu než třeba člen EPP-ED. To zčásti vysvětluje aktivitu komunistického poslance Jaromíra Kohlíčka (50 vystoupení) či nezařazené Jany Bobošíkové (31 vystoupení).

Další šancí promluvit jsou jednominutové projevy na úvod plenárních zasedání, o něž se poslanci hlásí zvednutím ruky. Předseda EP je rozděluje podle toho, na koho naposled došla řada.

Zahradil vystoupil v plénu naposledy v říjnu 2004 po zvolení nynější Evropské komise.
Zahradil vystoupil v plénu naposledy v říjnu 2004 po zvolení nynější Evropské komise. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Zviditelnit se dá i jinak

Statistiky z plenárního zasedání jsou nejviditelnějším ukazatelem poslanecké aktivity, ale ne jediným. Europoslanci se "zviditelňují" také působením v jednotlivých výborech a poslaneckých frakcích.

Miroslav Ouzký je v současném Evropském parlamentu jediným českým předsedou výboru - pro životní prostředí.

Libor Rouček je prvním místopředsedou zahraničního výboru, Petr Duchoň místopředsedou rozpočtového výboru, Zuzana Roithová místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a Miloslav Ransdorf místopředsedou výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. 

Jan Zahradil je šéfem české delegace v EPP-ED, kde se výrazně podílí na vnitrofrakčních vyjednáváních.

Zpytovat svědomí? A proč?

O aktivní vystupování v plénu prý Zahradil neusiluje úmyslně.

Jan Zahradil
Jan Zahradil | Foto: Aktuálně.cz

"Zkušenost mi ukázala, že efekt takových vystoupení je nulový a že to je obvykle ztráta času," uvedl v rozhovoru pro ČTK. Většinou prý vyjde čas pro vystoupení na pozdní dobu, kdy je v lavicích minimum poslanců. "Ten systém je nedobře zorganizovaný," dodal Zahradil, ale připustil, že asi lze práci EP těžko organizovat o mnoho jinak.

Jeho kolega Jaroslav Zvěřina přičetl absenci svých vystoupení v plénu faktu, že se nedostal k práci na nějaké parlamentní zprávě a že nemá funkci v žádném výboru.

"Neusiloval jsem o vystoupení jen proto, abych promluvil," řekl Zvěřina ČTK. Nyní se podílí jako stínový zpravodaj na zprávě týkající se chystaného Evropského technologického institutu, "tak se to snad změní".