Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil dodávky zbraní na Ukrajinu a pohrozil těžkými a velmi přísnými sankcemi proti Rusku, jestliže do 50 dnů nedosáhne mírové dohody.
Trumpova výhružka ale ruského vůdce jen tak neodradí. Tři ruské zdroje agentury Reuters, obeznámené s myšlenkami nejvyšších představitelů Kremlu, uvedly, že Putin válku pod tlakem Západu nezastaví. Věří totiž, že Rusko snese další ekonomické překážky, včetně hrozících amerických cel namířených proti zájemcům o ruskou ropu (přičemž největšími odběrateli jsou Čína a Indie).
Druhý zdroj dle agentury sdělil, že Putin považuje cíle Moskvy za mnohem důležitější než jakékoli potenciální ekonomické ztráty způsobené tlakem západních zemí.
Stejný názor má i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ve svém prohlášení tento týden uvedl, že Rusko se se sankcemi vyrovná. "Proti nám bylo vyhlášeno bezprecedentní množství sankcí. Nepochybuji o tom, že to zvládneme," řekl.
Navzdory několika telefonátům i přímým jednáním podle Putina nedošlo k podrobným diskusím o základech mírového plánu. "Putin si myslí, že nikdo s ním vážně nejednal o detailech míru na Ukrajině, včetně Američanů, takže bude pokračovat, dokud nedostane to, co chce," řekl jeden ze zdrojů agentury.
Putinovy podmínky
Pro Putina musí dohoda o míru, podle informací Reuters, zahrnovat právně závazný slib, že NATO se nebude rozšiřovat na Východ, neutralitu Ukrajiny a omezení jejích ozbrojených sil, ochranu rusky mluvících obyvatel, kteří tam žijí a přijetí územních zisků Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že Ukrajina nikdy neuzná svrchovanost Ruska nad dobytými regiony a že Kyjev si i nadále ponechá právo rozhodnout, zda se chce připojit k NATO, či nikoli.
Rusko zajímá jen jedno
Ruská ekonomika zaměřená na válku překračuje produkci Severoatlantické aliance a na bojišti má tak nad Ukrajinou převahu. Za poslední tři měsíce navíc podle údajů DeepStateMap postoupilo Rusko o 1415 kilometrů čtverečních. "S jídlem roste chuť," vysvětlil zdroj Reuters. Putin by tak mohl usilovat o další území, jestliže válka neskončí. Což podle agentury nezávisle na sobě potvrdily i její další zdroje.
V současné době ovládá Rusko Krym, který anektovalo v roce 2014, celou východní část Luhanské oblasti, více než 70 procent Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti a části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti.
Putinovo veřejné stanovisko navíc je, že Krym, Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast jsou nyní součástí Ruska a Kyjev se musí stáhnout, než bude uzavřený mír. Vůdce Kremlu by tak podle informací agentury mohl bojovat dál, dokud se ukrajinská obrana nezhroutí, a rozšířit své územní ambice tak, aby zahrnovaly větší část Ukrajiny.
"Rusko bude jednat na základě slabosti Ukrajiny," upozorňuje třetí zdroj Reuters. Svou ofenzivu by ale Moskva mohla zastavit po dobytí čtyř východních regionů Ukrajiny, pokud narazí na tvrdý odpor.
Zelenskyj k situaci na sociální síti Telegram napsal, že letní ofenziva Ruska neprobíhá tak úspěšně, jak Moskva doufala. Jeho nejvyšší velitelé, kteří uznávají, že ruské síly převyšují počet těch ukrajinských, tvrdí, že kyjevské jednotky drží linii a nutí Rusko za své zisky platit vysokou cenu - zvlášť ztrátou techniky a hlavně lidských životů. Ruské ztráty podle západních i ukrajinských zdrojů už přesáhly jeden milion.
Putin a Trump
Trump před letošním zvolením tvrdil, že konflikt vyřeší do 24 hodin. Přímo s Putinem sám několikrát telefonoval. "Neřekl bych, že je to vrah, ale je to tvrdý chlap," prohlásil Trump mimo jiné tento týden na Putinovu adresu.
Sám Putin válku na Ukrajině vykresluje jako zlomový moment ve vztahu Moskvy se Západem. Události po roce 1991 Rusové interpretují jako ponižující porážku. Po rozpadu Sovětského svazu Kreml začal ztrácet vliv i na dění v Gruzii a na Ukrajině.
Trumpův návrh na bezpodmínečné příměří Moskva, na rozdíl od Kyjeva, dosud nepřijala. Namísto toho v posledních dnech použilo Rusko stovky dronů k útoku na ukrajinská města. I tak tento týden v rozhovoru pro BBC Trump řekl, že s Putinem ještě neskončil a že dohoda s Ukrajinou zůstává ve hře.
S ohledem na budoucnost ale i přesto jeden ze zdrojů Reuters uvedl, že v nadcházejících měsících pravděpodobně dojde k eskalaci krize, a zdůraznil nebezpečí mezi dvěma největšími jadernými mocnostmi světa. "Válka bude pokračovat," uzavřel jeden ze zdrojů agentury.
