Praha - Půlroční předsednictví Evropské unie začíná pro Českou republiku zostra.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se v neděli vydá na Blízký východ, aby pomohl vyjednat příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Pokud by osobně jednala s předáky Hamásu, byl by to velký průlom. Česká politická reprezentace totiž patřila v Evropské unii k nejaktivnějším odpůrcům dialogu s tímto hnutím, dokud se nezřekne terorismu.
Praha považuje za partnera výhradně hnutí Fatáh a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, jak opakovaně zdůraznil premiér Mirek Topolánek.
Výzva pro českou diplomacii
Zaznamená tedy Česko hned v úvodu diplomatický úspěch, nebo naopak klopýtne?
"Očekáváme, že Evropská unie pod vedením České republiky projeví dostatek pochopení pro Izrael," řekl velvyslanec židovského státu Jaakov Levy v České televizi.
Jeho přání se mu patrně splní. Česká politika na Blízkém východě táhne výrazněji k podpoře Izraele - více než v jiných zemích unie.
Česká republika sice patří mezi země, které poskytují pomoc Palestincům. Například v červnu 2008 schválila vláda dalších 60 milionů korun pomoci pro palestinskou infrastrukturu, už od devadesátých let ČR pomáhala například s elektrifikací některých palestinských vesnic na západním břehu Jordánu.
Prohlášení českých politiků jsou ale dlouhodobě a konzistentně spíše na izraelské straně. Ještě více od chvíle, kdy vládu sestavil na konci roku 2006 Mirek Topolánek.
ODS pro Izrael, KSČM pro Palestince
Nejvřelejší vztah má k Izraeli z českých stran ODS, zatímco k palestinskému vidění světa má z větších stran blízko jen KSČM.
I nejnovější vyjádření českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga k ostřelování Gazy jde v obhajobě Izraele dále než slova ostatních evropských státníků.
"Izrael má právo se bránit proti útokům na osady, kde žije civilní obyvatelstvo. Hamas se svými útoky na izraelské osady sám vyřadil z politického dialogu," řekl Schwarzenberg, zatímco jiní politici se vyslovili hlavně pro co nejrychlejší ukončení bojů na obou stranách.
Češi, Izraelci a Palestinci
1927 - Prezident TGM navštívil Palestinu a podpořil myšlenku židovského státu. Dnes je po něm pojmenována ulice v prestižní jeruzalémské čtvrti.
1947 - Československo v OSN prosazuje rozdělení historické Palestiny na židovský a arabský stát.
1948 - Praha pomáhá Izraeli dodávkami zbraní a výcvikem pilotů ve válce proti okolním arabským zemím.
1955 - Československo dodává velkou zásilku zbraní Egyptu, v té době úhlavnímu izrelskému nepříteli.
1967 - V reakci na izraelskou ofenzívu v době tzv. šestidenní války Československo přerušuje s Izraelem diplomatické styky.
70. a 80.léta - ČSSR podporuje Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Jásira Arafata.
1990 - Praha obnovuje diplomatické styky s Izraelem a v únoru zároveň Václav Havel přijímá v Praze Arafata.
1991 - Izrael protestuje proti českoslovovenskému prodeji tanků T-72 Sýrii.
2002 - Miloše Zeman v Jeruzalémě přirovnává Palestince k sudetským Němcům.
Česká diplomacie zdůrazňuje, že má možnost pozitivně ovlivnit izraelsko-arabský spor, protože má "tradičně dobré vztahy s oběma stranami."
Tento slogan se ale v posledních letech změnil spíše v diplomatické klišé, protože minimálně od roku 2002 se vyjádření českých politiků nesou jednoznačně v proizraelském duchu.
Zeman začal proizraelskou éru
Tehdejší český premiér Miloš Zeman způsobil hodně rozruchu, když v únoru 2002 během návštěvy Jeruzaléma nepřímo označil Jásira Arafata za teroristu (přestože palestinského předáka Václav Havel přijal krátce po sametové revoluci v roce 1990 na Pražské hradě) a Palestince přirovnal k sudetským Němcům.
V dalších vládách vedených sociálními demokraty hájil Izrael na mezinárodních fórech ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
Například navrhoval, aby politici EU opustili tradiční model, při kterém se během návštěvy Izraele setkávali jak s izraelskými, tak palestinskými politiky.
Svoboda byl také proti pozorovatelské misi EU na hranicích mezi Egyptem a pásmem Gazy po stažení izraelské armády v roce 2005. Přitom nyní je ve hře možnost, že právě tato mise bude v reakci na nejnovější eskalaci znovu obnovena.
Karel Schwarzenberg na Svobodovu blízkovýchodní politiku navázal. Chce během následujícího půlroku iniciovat první summit EU a Izraele. Hovoří ale také - byť v méně konkrétních obrysech - o summitu EU a palestinské politické reprezentace.
Topolánek vysvětloval arabským diplomatům
A diplomaté arabských zemí reagovali s velkou nevolí na slova Mirka Topolánka, která pronesl loni na recepci, uspořádané izraelským velvyslanectvím v hotelu Praha.
Tam hovořil o "boji Izraelců za udržení civilizace v náporech barbarství." Svá slova pak objasňoval diplomatům arabských zemí na společném obědě.
Jinými slovy Česká republika nevstoupí do případného vyjednávání mezi Izraelem a Palestinci jako nestranný prostředník. Ale spíše jako stát, jehož sympatie jsou na straně Izraelců a který by chtěl, aby i Evropská unie jako celek držela více palce Izraeli.
Proto se Izraelci mohou v nadcházejícím půlroku dočkat pro ně sympatičtější Evropské unie, zatímco Palestinci zřejmě budou rádi, až 1.července převezme po České republice předsednictví Evropské unie Švédsko.
