Washington - V Bílém domě se dnes koná poslední setkání dvou velkých spojenců - George Bushe a Tonyho Blaira. S Blairovým nástupcem Gordonem Brownem ale těsného spojenectví Washingonu a Londýna možná končí.
Dlouholetý přítel Bushe a odstupující britský premiér Tony Blair zamířil do Washingtonu naposledy před oznámeným červnovým odchodem z funkce.
Fenomén Blair odchází. Ne tak, jak si přál - ČTĚTE ZDE
Se svým hlavním zahraničním spojencem Bush jednal o situaci v Iráku, v Afghánistánu, v súdánském Dárfúru, o íránském jaderném programu, ale také o klimatických změnách a obchodu.
Na poslední společné tiskové konferenci obou mužů nazval americký prezident Blaira politikem, "který viděl za horizont."
Britský premiér uvedl, že Spojené království bude nadále podporovat Spojené státy.
Sedm let spojenectví
Blairova vláda byla charakterizována v posledních sedmi letech těsným spojenectvím s Bushovou administrativou.
Přestože britským labouristům jsou tradičně bližší spíš američtí demokraté, Tony Blair ihned po nástupu republikána Bushe vyhlásil etapu těsného spojenectví.
V témže roce se jako jeden z mála evropských politiků přiklonil na stranu USA v Bushově válce proti terorismu. "Byli jsme s Vámi na začátku, zůstaneme i teď," prohlásil tehdy premiér a vyslal britské vojáky do Afghánistánu.
Během následujícího roku se přidal k Bushovi v přípravě vojenské invaze do Iráku a přes protesty veřejnosti jí v březnu 2003 prosadil. Právě toto těsné spojenectví ale z velké části přispělo k Blairovu pádu.
S Brownem přijde (asi) změna
Jeho odstoupení však vzbuzuje určitou nejistotu ohledně budoucích vztahů mezi Londýnem a Washingtonem.
Jeho nástupce Gordon Brown své zahraničněpolitické pozice jasně nedefinoval, ale každopádně se neočekává, že by s americkým prezidentem měl stejně přátelský vztah jako Blair.
Netají se totiž tím, že s invazí do Iráku by pravděpodobně nesouhlasil.
"Vláda musí být otevřenější a více odpovědná vůči parlamentu, například v rozhodnutích, která se týkají míru a války, jmenování lidí do veřejných funkcí a ministerského etického kodexu," řekl Brown.
Evropa se ale mění. Hledí k Washingtonu
Ostrovní Británie však opět ukazuje, že její politický vývoj by se mohl opět ubírat opačným směrem než v kontinentální Evropě.
Největší odpůrci Bushe - francouzský prezident Jacques Chirac a německý kancléř Gerhard Schröder - byli ve funkci nahrazeni mnohem vstřícnějšími politiky: Sarkozym a Angelou Merkelovou.
Ekonomické i politické sblížení s USA dokonce považuje spolková kancléřka Angela Merkelová za hlavní úkol své vlády.
A totéž prohlašuje i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, s nímž přichází do Elysejského paláce muž, který si zlepšení vztahů a prohloubení přátelství s USA stanovil jako prioritu.
Obdivuje americký ekonomický model a že řadu globálních problémů mají podle něj Evropa a USA řešit společně. Stejně jako Bush Sarkozy například odmítá připustit, aby se Írán stal vlastníkem jaderné bomby.
Příští rok se ale konají prezidentské volby ve Spojených státech a George Bush již nemůže kandidovat.
